Brslen křídlatý celé léto splývá s okolní zelení. V září ale zrudne do karmínu a k němu lze přizvat pětici keřů s podobně ohnivým podzimem.
Od jara do konce srpna by ho kolemjdoucí nejspíš přehlédli. Oválné tmavozelené listy, drobné zelenavé kvítky, hustý opadavý keř, jakých stojí v předzahrádkách tisíce. Pak přijde září, noci zchladnou a brslen se během několika týdnů zbarví do růžově karmínových až jahodově červených odstínů. Britská královská zahradnická společnost RHS jeho podzimní šat popisuje jako „brilantní odstíny jahodové červeně“. Takový výkon ale nepatří jen jemu. Prošli jsme profily pěti dalších rostlin, porovnali jejich výšku, nároky i odolnost vůči mrazu a sestavili přehled, podle kterého si vybere i majitel malé předzahrádky.
Brslen křídlatý: nenápadný keř, který v říjnu zapálí zahradu
Brslen (Euonymus alatus) v českých podmínkách dorůstá zhruba 1,5 až 2,5 metru do výšky i šířky. Přes sezonu působí upraveně, kompaktně a poněkud fádně. Jeho proměna ovšem probíhá ve více vrstvách současně.
Nejdřív se ozvou listy. Od září přecházejí do růžové, karmínové a nakonec do plné červeně. Souběžně se na větévkách objevují růžové čtyřlaločné tobolky, z nichž vykukují oranžové semenné míšky. A když listí opadá, zůstane třetí ozdoba: korkové lišty podél výhonů, které připomínají drobná křidélka a daly keři jméno. V zimě, zvlášť pod jinovatkou, vytvářejí grafickou kresbu, kterou jiný keř nenabídne.
Pozor na tobolky. Jsou výhradně dekorativní, pro člověka nepoživatelné a mohou způsobit zažívací potíže. Do zahrady s malými dětmi se brslen hodí, jen je dobré dětem plody předem ukázat a vysvětlit, že se nejedí.
Brslen má navíc jednu praktickou přednost, kterou zahrádkáři často podceňují. Podle přehledu RHS k rodu Euonymus prospívá i na vápenitých půdách, kde řada jiných podzimních krasavců, kteří vyžadují kyselé prostředí, strádá. Spokojí se s běžnou propustnou zeminou, po zakořenění vydrží i kratší sucho. Přemokření mu naopak vadí.
Možná ho máte na zahradě a jen jste si ho dosud nevšimli. Hledejte opadavý keř s oválnými listy a korkovými lištami na větvičkách. Pokud se k tomu přidají růžové tobolky s oranžovým jádrem, jde téměř jistě o brslen křídlatý.
Proč listy na podzim rudnou a jak barvám pomoci
Za podzimní divadlo může chemie listu. Jakmile se rozpadá chlorofyl, zelená ustupuje a na scénu vstupují jiné pigmenty. Žluté a oranžové tóny dodávají karotenoidy, které v listu byly celé léto, jen schované. Červeň a purpur obstarávají antokyany, jež se v mnoha rostlinách tvoří teprve na podzim. Podle zahradnické poradny Wisconsinské univerzity se červené barvivo silněji vytváří v listech vystavených přímému světlu.
Z toho plyne jednoduché pravidlo: čím víc slunce, tím sytější odstín. Na vybarvení se podílí i genetika konkrétního kultivaru, teplotní výkyvy, množství srážek a celková kondice rostliny. Clemsonská univerzita například u fothergilly upozorňuje, že intenzita podzimní palety kolísá rok od roku podle počasí.
Zbytek obstará kompozice. Brslen vynikne nejvíc jako solitér nasvícený nízkým odpoledním sluncem, v kontrastu s trávníkem, tmavými jehličnany nebo plavými okrasnými travami. Pod korunou vzrostlého stromu vybledne a ztratí na výraznosti.
Javor, fothergilla, aronie a dvě tavoly: pětice s podzimním ohňostrojem
Javor dlanitolistý ‚Osakazuki‘ je aristokrat celé skupiny. Patří k nejefektnějším javorům vůbec, jeho sedmilaločné listy na podzim přecházejí do ohnivé červeně a doplňují je červené nažky. Působí vzdušněji než brslen, spíš jako malý stromek s jemnou kresbou listů. Dorůstá 3 až 6 metrů a vyžaduje chráněné místo, humózní propustnou půdu a ochranu před poledním úpalem i ostrým větrem.
Fothergilla (česky také fotergila) těží ze dvou sezon. Na jaře nasadí bílé vonné štětičky květů, na podzim se barví současně do žluté, oranžové a červené, takže jeden keř vypadá jako celá paleta. Kultivar ‚Mount Airy‘ získal od RHS ocenění Award of Garden Merit, dorůstá 1,5 až 2,5 metru a roste pomaleji. Preferuje vlhčí, humózní a kyselejší půdu. V českých zahradnictvích ji spíš seženete ve specializovaných školkách než v hobby marketu.
Aronie neboli temnoplodec černoplodý spojuje okrasu s užitkem. Listy na podzim rudnou, mezi nimi visí černé plody. Podle RHS jsou jedlé, za syrova ovšem výrazně trpké. Univerzita ve Wisconsinu doporučuje zpracovat je na šťávu, sirup nebo želé, kde svíravost zjemní cukr či jiné ovoce. Plodit začíná ve druhém až třetím roce, slušnou úrodu čekejte ve čtvrtém až pátém. Pozor na šířku: keř dorůstá 1,5 až 2,5 metru do výšky, ale do stran se rozroste až na 4 metry.
Tavola kalinolistá ‚Diabolo‘ a ‚Summer Wine‘ představují dvě varianty stejného druhu a sázku na jistotu. Obě nosí tmavě vínové až purpurové listy už od jara, takže do podzimní kompozice vnášejí sytý tmavý podklad, na kterém červeň brslenu a javoru ještě víc vynikne. ‚Diabolo‘ je mohutnější, podle RHS 1,5 až 2,5 metru, v českých popisech často i 2 až 3 metry. ‚Summer Wine‘ zůstává při 1,5 až 1,8 metru, což ocení menší zahrady. Obě snesou běžnou půdu, sušší místa i razantní řez. Jediná slabina: ve stínu blednou.
Praktický přehled: stanoviště, půda, výška, mráz a jedlé plody
| Keř | Říjnový efekt | Stanoviště | Půda | Výška | Mrazuvzdornost | Plody |
|---|---|---|---|---|---|---|
| Brslen křídlatý | karmínová až jahodová červeň, tobolky, korkové lišty | slunce, snese polostín | běžná, propustná, i vápenitá | 1,5 až 2,5 m | cca −32 až −35 °C | nepoživatelné |
| Javor ‚Osakazuki‘ | ohnivě červený solitér | polostín, ranní či večerní slunce, závětří | humózní, dobře odvodněná | 3 až 6 m | cca −23 až −26 °C | nejedlé nažky |
| Fothergilla ‚Mount Airy‘ | žlutá, oranžová i červená zároveň | slunce až polostín | humózní, vlhká, kyselá | 1,5 až 2,5 m | do cca −15 °C, v chladných polohách opatrně | žádné okrasné |
| Aronie | červené listy a černé bobule | slunce až polostín | vlhká, propustná, kyselá až neutrální | 1,5 až 2,5 m (šířka až 4 m) | velmi odolná | jedlé, syrové trpké |
| Tavola ‚Diabolo‘ | tmavě purpurové pozadí | slunce až polostín | běžná, snese sušší | 1,5 až 3 m | velmi odolná | nejedlé |
| Tavola ‚Summer Wine‘ | vínové listy, kompaktní tvar | slunce až polostín | běžná, snese sušší | 1,5 až 1,8 m | do −28 °C | nejedlé |
Pro malou předzahrádku vycházejí nejlépe brslen a ‚Summer Wine‘: drží rozumné rozměry a nemají přehnané požadavky. Fothergilla se vejde také, potřebuje však kyselejší zeminu a v drsnějších polohách pečlivě vybrané místo. Javor ‚Osakazuki‘ do stísněného prostoru patří jen jako jediná dominanta s rezervou kolem sebe. Aronie se kvůli šířce hodí spíš na okraj pozemku nebo do volnějšího pásu.
Který keř zvolit a kdy ho ještě letos zasadit
Náš úsudek je přímočarý. Kdo touží po jednom výrazném solitéru, na který se bude v říjnu ohlížet každý kolemjdoucí, sáhne po brslenu, případně po javoru ‚Osakazuki‘, pokud má chráněné místo a víc prostoru. Kdo chce, aby zahrada také něco dala do spíže, volí aronii. A kdo hledá bezstarostnou hmotu do živého plotu, kterou lze zastřihnout a zapomenout na ni, vsadí na tavolu. Fothergilla potěší toho, kdo má kyselou půdu a rád by oslavil jaro i podzim jedním keřem.
Nejpůsobivější výsledek podle nás vznikne kombinací: brslen nebo javor jako červený bod, fothergilla jako vícebarevný přechod a tavola jako tmavé pozadí. Aronie do sestavy přidá černé tečky plodů.
S výsadbou není třeba čekat na jaro. Kontejnerované opadavé keře lze sázet i v říjnu, pokud půda není zmrzlá ani rozbahněná. Brslen, javor ‚Osakazuki‘, aronie i obě tavoly bývají v nabídce českých zahradnictví a e-shopů. Postup je prostý: vykopat jámu výrazně širší, než je kořenový bal, rostlinu usadit do stejné hloubky, v jaké rostla v květináči, vydatně zalít a zamulčovat tak, aby mulč nepřiléhal přímo ke kmínkům. První sezonu pak pravidelně zalévat.
PŘEČTENÍ: 3525
Pokojové rostliny
|
PŘEČTENÍ: 2473
