Kamélie vypadá jako růže, ale kvete uprostřed zimy. Spolu s dalšími čtyřmi rostlinami zachrání zahradu před zimní šedí

Prosincový záhon obvykle vypadá stejně: mokrý trávník, bezlisté pruty, hnědé zbytky trvalek. Pětice rostlin z našeho výběru tenhle obraz dokáže proměnit. Kamélie japonská přináší lesklé listy a květy, kterým se v angličtině přezdívá „japonská růže“. Jasmín nahokvětý rozsvítí holé větve žlutou barvou, prvosenky s maceškami vytvoří nízké pestré koberce a pieris drží celou zimu sytě zelený objem s nalitými poupaty. Každá z nich ovšem hraje jinou roli a potřebuje jiné místo. Ke všemu zbývá málo času: polovina října je pro stálezelené keře poslední vhodná chvíle k výsadbě.

Kamélie japonská: růžovité květy, které ohlašují konec zimy

Podle profilu britské Královské zahradnické společnosti (RHS) má Camellia japonica bílé nebo růžové květy velké 6 až 10 centimetrů. Šlechtitelé vytvořili celou škálu květních tvarů a RHS mezi nimi rozlišuje i formu růžovitou a pravidelně plnou. První připomíná rozvitou růži, druhá skládá okvětní lístky do dokonale pravidelných kruhů jako na porcelánové figurce. Přezdívka „zimní růže“ tedy sedí přinejmenším vzhledově.

Botanicky mají obě rostliny k sobě daleko. Kamélie patří do čeledi čajovníkovitých a podle databáze botanických zahrad Kew pochází z Číny, Koreje, středního a jižního Japonska a Tchaj-wanu. Jejím nejbližším příbuzným je čajovník. Podle Mezinárodní kamélijní společnosti byly vůbec prvními pěstovanými kaméliemi právě čajovníky, a to zhruba před pěti tisíci lety. Okrasné výběry s krásnějšími květy, mezi nimi i japonská kamélie, se v Číně a Japonsku pěstují už stovky let, v některých případech přes tisíc let.

Rozdíl je patrný i v péči. Růže miluje slunce, kvete v létě a vyžaduje pravidelný řez. Kamélie dává přednost polostínu a kyselé až neutrální půdě a stálezelené listy si drží po celý rok. RHS ji řadí do kategorie mrazuvzdornosti H5, která odpovídá zhruba −10 až −15 °C. Samotný keř tedy běžný mráz vydrží. Zranitelnější jsou poupata a květy, které poškozuje studený suchý vítr a ranní slunce dopadající na zmrzlá pletiva.

Kdo touží po kamélii, která rozkvete opravdu v listopadu či prosinci, měl by sáhnout po příbuzném druhu. RHS uvádí, že na podzim a v zimě kvete hlavně Camellia sasanqua, zatímco japonská kamélie nastupuje od pozdní zimy do jara. Česká zahradnictví u ní obvykle uvádějí únor až duben. Na chráněném místě tak může být jedním z prvních keřů, které po zimě nasadí barvu.

Žlutý jasmín, prvosenky a macešky: světlo na holých větvích i u chodníku

Nejnápadnějším zimním kvetoucím keřem pětice je jasmín nahokvětý (Jasminum nudiflorum). Na podzim shodí listy a pak vystrčí jasně žluté květy přímo na zelených obloukovitých výhonech. Kvete podle RHS v zimě a na jaře, dorůstá 1,5 až 2,5 metru a z celé skupiny bývá vidět nejdál. Nejlépe vypadá přepadající přes zídku, na svahu nebo vyvázaný na oporu u vchodu. Snese slunce i polostín a má stejnou mrazuvzdornost jako kamélie. Na větrných místech ale může přijít o část květů, proto se mu vyplatí závětří.

iZdroj fotografie: Foto: 4028mdk09 / Creative Commons / CC BY-SA 3.0.

Prvosenka obecná (Primula vulgaris) je z pětice nejodolnější. RHS ji řadí do kategorie H7, tedy pod −20 °C. Botanické zahrady Kew uvádějí, že v příznivých podmínkách kvete od prosince do května. U nás lze spolehlivý zimní květ čekat spíš při mírném průběhu zimy, nízké bledě žluté či barevné trsy ale potěší už s prvními oblevami. Hodí se na okraj záhonu, pod keře, do trávníku i do truhlíku.

Macešky (Viola × wittrockiana) jsou typické rostliny chladného období. Podle zahradnické služby Státní univerzity Severní Karolíny se vysazují na podzim právě kvůli zimním a časně jarním květům a dokážou kvést čtyři až šest měsíců. Nabízejí nejširší paletu barev: fialovou, modrou, žlutou, oranžovou i téměř černou. Jejich zimní výdrž závisí na konkrétním kultivaru, na sněhové pokrývce a na délce holomrazů.

Pieris japonský: stálezelený keř, který hraje barvou i bez květů

Pieris japonský (Pieris japonica) je nejméně okázalý člen skupiny, přesto může být pro zahradu nejcennější. Celou zimu drží lesklý stálezelený objem a na koncích větví mu visí hrozny poupat, které mají často červenavý nebo růžový nádech. Na jaře se otevřou do drobných zvonkovitých květů, bílých nebo růžových, podobných konvalinkám.

Oregonská státní univerzita upozorňuje na řadu kultivarů, jejichž mladé listy raší červeně, růžově či bronzově, některé mají listy pestré. Keř tak zůstává zajímavý i po odkvětu. Mrazuvzdornost odpovídá americké zóně 4b až 5, s českou zimou si tedy poradí lépe než kamélie. Nároky má podobné: kyselou, vlhkou a propustnou půdu bohatou na organickou hmotu. Vedle kamélie proto tvoří logickou dvojici. Oběma stačí jeden společný záhon s rašelinným substrátem.

Srovnávací tabulka: mrazuvzdornost, kvetení a pěstování v nádobě

Z tabulky plyne jednoduché pravidlo pro chladnější regiony, jako je Vysočina nebo podhůří. Prvosenky a pieris jsou nejbezpečnější volbou. Jasmín zvládne většinu zim v závětří. Kamélie v drsnějších polohách patří spíš do velkého květináče, který lze v nejhorších mrazech odnést pod střechu.

Výsadba v polovině října: kam s kamélií a jak přečkat sníh

Zimní efekt stojí hlavně na rozmístění. Macešky a prvosenky patří tam, kudy denně chodíte: k cestě, schodům, ke vchodu a na terasu. Na velkou vzdálenost se drobné kvítky ztratí. Jasmín si zaslouží místo viditelné z okna. Kamélii a pieris umístěte do chráněného kouta u domu, ideálně k severozápadní či západní zdi. Tam na ně nedopadá ranní slunce a nedosáhne tam ledový východní vítr.

Na výsadbu zbývá málo času. Metodika Ministerstva zemědělství k výsadbě okrasných dřevin doporučuje pro stálezelené rostliny podzimní termín od září do poloviny října. Opadavé dřeviny, mezi které patří i jasmín, lze sázet do konce října a v listopadu. Kontejnerované sazenice snesou výsadbu během vegetace až do října, pokud je půda připravená a vlhká. V teplých nížinách se tak dá s kamélií a pierisem ještě rychle pustit do práce. Ve vyšších polohách je moudřejší zasadit je do nádoby a na záhon je přesunout až na jaře.

Postup je u všech stejný: sázet do nepromrzlé půdy, kořenový bal nerozbíjet, důkladně zalít a povrch zamulčovat kůrou nebo listím. Kyselomilné druhy dostanou jámu vyplněnou rašelinným substrátem. Kamélie navíc potřebuje dostatek vody i v létě, protože právě tehdy zakládá poupata na příští sezonu.

Sníh a mráz zvládnete s pomocí několika osvědčených triků, které doporučuje zahradnická služba Oregonské státní univerzity:

• Těžký sníh z větví keřů opatrně setřásejte, před velkou nadílkou je můžete volně stáhnout provazem.
• Sníh u paty rostliny nechte ležet, kořeny izoluje.
• Květináče postavte na zem do závětří a obalte chvojím, slámou, pytlovinou nebo textilií.
• Při silných mrazech přeneste nádoby do nevytápěné garáže, studeného skleníku či zimní zahrady.
• Přímo přes rostlinu dávejte jen prodyšnou netkanou textilii, neprodyšnou fólii nanejvýš krátkodobě.

Pořizovací náklady zůstávají rozumné. Kamélie japonské nabízí český e-shop Gradinamax za 299 až 419 Kč za sazenici. Zahradnictví Franc prodává jasmín nahokvětý za 179 Kč ve dvoulitrovém kontejneru a pieris podle kultivaru a velikosti za 225 až 469 Kč.