Máte na stromech lišejníky? Přímo neškodí, ale raději je nenechávejte růst

Zdroj fotografie: Pixabay.com

Objevily se na vašich ovocných stromek lišejníky? Odborníci se zcela neshodují na tom, zda jsou velkým problémem, ale jasné je, že zvláště ovocným stromům vůbec neprospívají. Lišejníky jsou nejstarším příkladem spolužití dvou samostatných organismů – řas a hub.

Tento rostlinný organismus dokáže přežít téměř všude, a proto to také bývají poslední rostlinky, které najdeme v arktických oblastech, kde již nic jiného neroste. Nejvíce se jim nicméně daří ve vyšších polohách v lesích na skalách, na kůře stromů, ztrouchnivělých kmenech, na zdech a plotech. Vyznačují se pomalým růstem, nepatrnou potřebou minerálních živin a odolností vůči suchu a teplotním výkyvům.

Zdroj fotografie: Pixabay.com

Tento rostlinný organismus dokáže přežít téměř všude, a proto to také bývají poslední rostlinky, které najdeme v arktických oblastech, kde již nic jiného neroste. Nejvíce se jim nicméně daří ve vyšších polohách v lesích na skalách, na kůře stromů, ztrouchnivělých kmenech, na zdech a plotech. Vyznačují se pomalým růstem, nepatrnou potřebou minerálních živin a odolností vůči suchu a teplotním výkyvům.

Lišejníkům dejte raději stopku

Zajímavý bonus je i to, že lišejníky jsou skvělými indikátory čistoty ovzduší. V průmyslových oblastech a všude tam, kde do vzduchu uniká větší množství emisí, lišejníky nerostou. Pokud je tedy u vás na zahradě nenajdete, nemusí to být zcela pozitivní znamení. Jak tedy lišejníky škodí ovocným stromům?

  • Hladká kůra ovocných stromů se působením lišejníků trhá a poškozuje.
  • Tyto stromy předčasně stárnou, chybí jim živiny a tolik neprospívají.
  • Mohou v nich snadno přezimovávat škůdci, kteří poté na jaře napadají strom.
Zdroj fotografie: Pixabay.com

Nejvíce jsou takto poškozovány slivoně, jabloně, hrušně a třešně. Máme tedy mnoho důvodů k tomu, abychom porosty lišejníků na ovocných stromech odstraňovali.

Ale jak na to? Lze se zbavit lišejníků i nějakou přírodní cestou, nebo je nutné zasáhnout chemicky? Mezi zkušenými zahrádkáři jeden takový tip koluje. Prý dobře funguje směs popela, vápna a vody, která se natře na strom a nechá se působit. Lišejníky po tomto nátěru zčervenají a opadnou. Účinnost tohoto výluhu lze vysvětlit pozoruhodně vysokým množstvím živin v dřevním popelu: v průměru obsahuje směsný dřevní popel 5 % organických látek, jen stopy dusíku, ale 3 % fosforu, 8 % draslíku a 32,5 % vápníku ve formě kysličníků. Mnoho zahrádkářů nedá na tento tajný ti dopustit.