Buxus by neměl chybět na žádné zahradě. Dodá jí zelený akcent, a navíc ho můžete tvarovat bez omezení

Dříve se mu říkalo krušpánek, dnes ho známe jako zimostráz vždyzelený či jednoduše buxus (Buxus sempervirens). Jde o stálezelený a opravdu dlouhověký keř. Roste velmi pomalu, ale i když mu dopřejete úplnou volnost, zřídka přesáhne dvoumetrovou výšku. Díky své krásné struktuře a odolnosti je tento zeleným krasavec ideálním základem pro nízké živé ploty. Ale můžete ho pěstovat i v nádobách.

Buxus je jedovatý, pozor na něj

Řadíme ho do čeledi zimostrázovitých (Buxaceae) a na světě existuje asi 30 známých druhů. Přirozeně roste v Africe, Střední Americe a Asii. Poznáme ho snadno podle vejčitých, malých a velmi lesklých listů. Bývají tmavě zelené, ale existují i odrůdy dvoubarevné. Kvete nenápadně, květy jsou totiž umístěny v paždí listů a na keři je najdeme od dubna do května. Všechny části buxusu jsou jedovaté.

iZdroj fotografie: Pixabay

Obsahují zejména škodlivé alkaloidy, což však nemusí nutně znamenat nevýhodu. Hojně se totiž používají ve farmaceutickém průmyslu, a to konkrétně při výrobě léků, jež nám pomáhají proti horečce a bolesti. V každém případě však buxus udržujte mimo dosah malých dětí a domácích mazlíčků. A ještě jedna zajímavost by se našla – dřevo zimostrázu je velmi trvanlivé, proto se využívá třeba pro výrobu hudebních nástrojů.

Jaké podmínky buxus potřebuje

Nejlépe se mu bude dařit na slunném stanovišti, ovšem mimo dosah žhavého poledního slunce. Potřebuje ovšem zároveň dostatečně vlhkou půdu, avšak nikoli přemokřenou. Musíte ho tedy zalévat pravidelně, ale ne příliš vydatně. A to nejenom v létě, ale i v zimě a brzy na jaře. Samozřejmě jenom tehdy, když půda rozmrzne. Buxus není náročný na zeminu, ale dává přednost jindy nenáviděnému jílu.

iZdroj fotografie: Pixabay

Tedy přesněji řečeno jílovitým půdám s neutrálním nebo mírně zásaditým pH. Ty je vhodné obohatit dobře vyzrálým kompostem. V těchto podmínkách pak snese i občasné sucho a neuškodí mu ani znečištěné městské ovzduší. To z něj činí ideální prvek pro městské výsadby nebo perfektního společníka do truhlíků na terase. Jeho nákupem tak rozhodně neuděláte chybu. A vůbec nevadí, že vám nepokvete.

Nezapomeňte na správné hnojení

I když roste pomalu, na živiny je poměrně náročný. Dopřejte mu proto třikrát ročně organické hnojivo. Doporučujeme kompost s přídavkem kostní moučky. A kdy buxus hnojit? Ideální jsou tyto termíny:

• na přelomu března až dubna,
• v červnu,
• na konci července.

Líní zahradníci si však vystačí i s hnojením jen na jaře, je však třeba vsadit na přípravky s pomalým uvolňováním živin.

iZdroj fotografie: Pixabay

Jak pěstovat buxus v květináči

Vybírejte si spíše nízké kultivary, jako jsou Suffruticosa či Elegantissima. Suffruticosa se pyšní dlouhými, lesklými a světle zelenými listy. Má opravdu trpasličí vzrůst – obvykle totiž nepřesahuje jeden metr na výšku. Odrůda Elegantissima vás potěší nevšedními listy s bílým okrajem, které vypadají velmi atraktivně především na jaře. Oba druhy buxusu lze použít i na nízké živé ploty, případně vám poslouží jako obruba záhonů.

Ochrana před zimními mrazy

Ve velmi chladných zimních měsících mohou tyto půvabné keře namrznout. Proto je doporučujeme na zimu překrýt světlou netkanou textilií. Ta je ochrání nejenom před mrazem, ale také před zimními větry, které mohou způsobit jejich vysychání, a tím leckdy nenávratně poškodí stálezelené listy zimostrázu. Pod tmavou textilií by se keře příliš přehřívaly, a to by jim rozhodně nesvědčilo. Důležitá je i výše zmíněná zálivka.

iZdroj fotografie: Pixabay

Výsadba buxusu vyžaduje správný termín

Pokud se chystáte vysadit nový živý plot z buxusu, udělejte to nejlépe na přelomu srpna a září. Naopak keře pěstované v nádobách je možné zcela bez obav sázet a přesazovat po celé vegetační období. A jak zvolit vhodné množství sazenic? Na 1 metr délky živého plotu budete potřebovat asi 30 rostlin. Ale nesázejte je vedle sebe, ale raději do dvou nebo tří řad. Vzdálenost mezi nimi volte podle velikosti od 15 do 30 cm.

iZdroj fotografie: Depositphotos

Substrát nezapomeňte před výsadbou řádně připravit. Pro začátek pečlivě odstraňte všechny plevele spolu s kořeny a zeminu dobře zryjte. Nebojte se kypřit opravdu hluboko, nejméně do hloubky asi 20 centimetrů, aby sazenice dobře zakořenily. Poté vytvořte jamky, do kterých zasadíte keře. Bezprostředně po výsadbě buxus často a hojně zalévejte, aby se na novém místě lépe uchytil. Později můžete množství vody zmírnit.

Tvarování buxusu provádějte správně

Stříhání buxusu rozhodně nelze dělat namátkově, jinak mu nikdy nedodáte onen kýžený ideální tvar. Mladé sazenice je třeba nechat v klidu nejméně půl roku od výsadby, jinak hrozí, že se neuchytí. Řez vzrostlých buxusů pak provádějte nanejvýš dvakrát ročně – brzy na jaře (v březnu) a podruhé přibližně v polovině léta. Řez se vždy vede tak, že se čerstvé přírůstky zkrátí asi o 1/3 délky. Získané odřezky je možné použít k množení.

Množení buxusu vegetativní cestou

Buxus se nejsnáze množí řízkováním. V srpnu si tedy nařežte dostatek asi 10 cm dlouhých výhonků a zbavte je posledních listů (konec musí být holý). Poté je zasaďte do nádob s mírně kyselým substrátem. Nejvhodnější je směs písku a rašeliny. Nenechávejte je venku, ale přes zimu je uložte na světlé bezmrazé místo, nejlépe do suterénu s velkými okny. Na jaře je pak možné (v dubnu nebo květnu) zasadit zakořeněné mladé rostliny již přímo do země.

iZdroj fotografie: Pixabay

Jak zachránit buxus před škůdci

I když je tento keř velmi odolný, na predátory z hmyzí říše někdy nestačí. V současnosti ho ohrožuje jeden invazivní druh motýla z čeledi travaříkovitých (Crambidae). Můžete ho znát pod jménem zavíječ zimostrázový (Cydalima perspectalis) a jeho housenky dokážou v krátkém čase zlikvidovat i poměrně vzrostlé stromy. Proto je nutné občas zkontrolovat vnitřní prostor koruny, kde se housenky nejčastěji zdržují, a včas zasáhnout.

Je nutné vsadit na ten správný postřik na buxus, který si dokáže se zavíječem zimostrázovým hravě poradit. A jak funguje? Už během prvního dne po postřiku se housenky přestanou živit listy a po třech dnech zcela uhynou. Pokud se to nestane, postřik zopakujte. Z nabídky obchodů se vždy snažte volit vhodný biologický prostředek. Ten je bezpečný pro životní prostředí a zároveň nijak neohrozí jiný prospěšný hmyz (například včely).