Pojistěte zdraví jehličnanů a akcelerujte růst o desítky centimetrů. Pomohou jim babská hnojiva ze spíže

Rychlý a zdravý růst jehličnanů je snem snad každého zahrádkáře. A nezáleží na tom, zda chcete vyživit vysoký tújkový plot nebo solitér v podobě dekorativně narostlého smrku pichlavého uprostřed zahrady. A co tedy použít, aby tito rostlinní společníci netrpěli nedostatkem živin? Možností je naštěstí celá řada. Sáhnout lze například po banánových slupkách, kopřivové jíše nebo vodě po vaření zeleniny.

Proč vlastně hnojit jehličnany

Dostatek živin je důležitý pro každou rostlinu. Konkrétně u jehličnanů je nezbytný kvůli tvorbě nových výhonů (strom pak mnohem lépe roste nahoru) a kvůli správné barvě jehličí. Dobře vyživené jehlice jsou sytě zelené (v závislosti na druhu stromu), ty podvyživené naopak pobledlé. Ale jen vzhled ve hře opravdu není. Podvyživené stromy jsou také náchylnější k útokům chorob a škůdců, dobré hnojení se tedy uplatní i v rámci prevence.

Kdy a jak hnojit jehličnany

Nezáleží na tom, zda sáhnete po hnojivech domácích, nebo po těch specializovaných z obchodů. Aplikovat byste je měli dvakrát za sezónu. Poprvé na jaře, když stromy teprve začínají rašit, a podruhé na přelomu června a července. Ovšem jen tato výživa nestačí. Stromy je také třeba dobře připravit na zimu. Toho docílíte hnojením v září nebo v říjnu – ovšem pozor, nesmí obsahovat nadbytek dusíku. Ten by snížil rychlost vyzrávání pletiv.

Které jehličnany jsou nejnáročnější

Pro svou spokojenost toho tyto rostliny mnoho nepotřebující. V první řadě jsou kyselomilné (podobně jako borůvky, rododendrony, azalka, okrasné trnky, brusinky, klikvy, hortenzie nebo třeba vřes). Měli byste tedy změřit pH půdy, ve které je pěstujete. PH 7,0 je považováno za neutrální, hodnota pod 7,0 pak značí kyselost a nad naopak alkaličnost.

iZdroj fotografie: Pixabay

Pokud nemají jehličnany k dispozici správné pH půdy, nedokážou z ní dobře čerpat živiny. Jinými slovy – hnojit je pak můžete sebelépe a stejně budou stále podvyživené. Nebojte se k nim tedy přidat trochu rašeliny nebo jiných kyselinotvorných složek. V tomto ohledu jsou nejméně náročné borovice a smrky. Značnou péči naopak vyžadují jedle. Ty jsou rovněž ze všech běžně pěstovaných jehličnanů asi nejnáročnější na živiny.

Čím hnojit jehličnany

Velmi dobrým prostředkem je tzv. kyselý kompost. Ten se vyrábí z kůry, jehličí, šišek a dalších částí acidofilních rostlin (nemusí se tedy jednat nutně o jehličnany). Pro lepší využitelnost doporučujeme jeho zapravení ke kořenům. Jeho výroba je však oproti běžnému kompostu náročnější – vytvářet se totiž může třeba i dva roky. Dalším skvělým pomocníkem jsou banánové slupky – ty totiž obsahují dostatečné množství draslíku.

Použít je možné odvar ze slupek nebo tyto kuchyňské zbytky nasušit, nadrtit a vmíchat do zeminy okolo jehličnanů. Skvělým prostředkem je také jakákoli voda, která vám zbude po vaření zeleniny (samozřejmě neosolená) nebo kejda z kopřiv. Kopřivy stačí zalít vodou a nechat zkvasit (jakmile se na hladině přestane vytvářet pěna, pak máte hotovo). Nakonec výslednou tekutinu přeceďte, nařeďte vodou v poměru 1 : 10 a použijte jako zálivku.

Jak o své okrasné jehličnany na zahradě pečujete vy?