Každý má určitě doma nebo na chalupě starou lavičku po babičce. Je to ten typ kousku, o kterém si říkáme, že svého času musela být krásnou ozdobou zahrady, ale dnes už má svá léta slávy za sebou. Přemýšlíme, jestli ji vyhodit nebo rozebrat na otop a něco uvnitř nás hlodá, že je to věčná škoda. Tak co se takhle trochu hecnout a zkusit lavičce zachránit život?
Ať už je taková lavička dřevěná nebo s kovovými součástmi, nic z toho není překážkou. Pro její renovaci nám bude stačit ocelový kartáč, brusný papír, mýdlová voda, mořidlo na dřevo, plechovku barvy a štětec a jedno slunné odpoledne.
Obrousíme nečistoty a staré nátěry
Pokud máme lavičku složenou z kovových částí a prken, pak prvním krokem, který uděláme, bude odšroubování dřevěných částí od těch kovových. Usnadní nám to práci s čištěním i natíráním.
Kovové díly očistíme od rzi a starých nátěrů. To, co drátěný kartáč nezvládne, dobrousíme smirkovým papírem o hrubosti 60 – 80. Očištěné části ještě zbavíme nečistot, prachu a odmastíme. K tomu nám stačí trocha teplé mýdlové vody a starý hadr.
Když je rám lavičky čistý a osušený, můžeme ho natřít dvěma vrstvami barvy určené pro použití na kov. Umístíme někam na slunce a mimo dosah domácích mazlíčků a dětí, aby se nám na nový nátěr nepřilepili a my nemuseli začít znovu.
Obdobným způsobem postupujeme i v případě dřevěných součástí lavičky. Začneme přebroušením dřeva smirkovým papírem s hrubostí 80 – 120 a pro prodloužení jejich životnosti je napustíme mořidlem, které obsahuje účinné látky na ochranu dřeva proti červotočům, plísním a hnilobě. Takto upravená prkna přetřeme dvěma vrstvami syntetické barvy a necháme zaschnout.
Patina dodá nábytku neotřelý ráz
Pokud nejste fanoušky jasných a novotou zářících barev, můžete lavičku také patinovat. To znamená, že jí dodáte vzhled drobného opotřebení, který je v poslední době velice moderní a v případě zahradní lavičky i působí přirozeněji a stylověji.
Patinovat neboli zestařit můžeme jak kovové, tak dřevěné díly lavičky. Každý ale trochu jiným způsobem. Kovovým rámům propůjčíme použitý vzhled tak, že první vrstvu nátěru zvolíme světlejší než tu druhou, kterou ale nenecháme zaschnout a z povrchu jí jakoby vymýváme navlhčenou houbičkou. Vytvoří se tak šmouhatý povrch, který vypadá jako způsobený zubem času.
Opotřebený vzhled dřevěných částí pak zajistíme broušením smirkovým papírem. Nátěr provedeme ve dvou až třech vrstvách, a to v různých barvách dle našeho vkusu. Může se jednat o ladící, ale i na prosto kontrastní barvy. Každou vrstvu necháme pečlivě zaschnout. Po jejich vytvrdnutí pak přijde na řadu brusný papír nebo excentrická bruska a prkna opatrně po celé délce různě hluboko zbrousíme, tak aby vypadala jako odřená.
Poté jednotlivé součásti opět sešroubujeme dohromady a máme krásnou staronovou lavičku.