Pořídili jste si zimovzdorné rostliny, abyste se o ně nemuseli příliš starat a na jaře je našli v plus minus stejném stavu? Tento váš plán vůbec nemusí vyjít dle vašich představ. Myslíme si, že pokud je rostlina mrazuvzdorná, naši zimu ve zdraví přečká. Na jaře se však nových lístků nedočkáme. Jak rostlinám pomoci ke skutečné zimuvzdornosti?
S hnojením opatrně
Pravdou je, že všechny listnaté rostliny se na zimu začínají připravovat už v létě, kdy jsou teploty vysoko a slunce pálí. Zpomalují a ukončují růst, vyzrává jim dřevo. Pouze takové větve bez úhony přečkají zimu a případné silnější mrazy. V tomto období je tedy klíčové postupně přestat s přihnojováním, případně přidávat jenom draslík a fosfor, který pomůže s vyzráváním. Zejména důležité je přistupovat obezřetně k dovezeným druhům rostlin. Pokud jsou totiž označeny jako mrazuvzdorné (dokonce s uvedením výše mrazu, který ve své domovině běžně snášejí), ještě to neznamená, že přežijí i naši zimu.
Mnohé mrazuvzdorné rostliny většinou přežijí naši zimu jedině za předpokladu, že jsou v relativním suchu. Vlhkost je totiž pro rostliny opravdu zrádná. Většinou přispívá ke hnilobným procesům. Často tedy nemusí být viníkem mráz, jako spíše vysoká vlhkost, která je pro většinu našich zim typická.
Prevence je možná
Jde tomuto nějak přecházet? Ale jistě! U choulostivějších druhů a podzimní výsadby se musíme postarat o vhodnou ochranu zakrytím nebo zabalením do prodyšného materiálu. Na zakrytí rostlin se často používá chvojí, ale může se jednat i o spadané listí či lehkou textilii. Pro trvalky, okrasné traviny a zejména pro dřeviny platí, že je před zimou nikdy neřežeme. Musí mít dost síly, aby se s mrazy dokázaly vypořádat. Opatrně je třeba přistupovat i k dutým stonkům trvalek, ty také nikdy nezkracujeme. Do dutých stonků a stébel se dostane voda a podpoří tam zahnívání, které může zachvátit část trsu nebo i celou rostlinu.
Zajímavosti
|
PŘEČTENÍ: 8014
