Orchideje jsou jedněmi z nejoblíbenějších květin mezi pěstiteli na celém světě. Mají nádherné obrovské květy, které sladce a opojně voní a navíc nejsou příliš náročné na péči. Vedle těch pro nás nejznámějších velkokvětých orchidejí však existují také jejich miniaturní odrůdy, kteří jsou stejně krásné, někdy krásnější a navíc nezaberou tolik místa.
Nejmenší exempláře v obchodě nenajdete
Miniaturní orchideje s květy o velikosti třeba jen pár centimetrů jsou v přírodě dokonce častější, než nám důvěrně známé velkokvěté odrůdy. Kvítky některých z nich jsou dokonce tak malé, že jsou běžným okem sotva postřehnutelné. To jsou ale rarity, na které mimo pralesy a botanické zahrady sotva narazíte.
Oblíbenými doma pěstovanými rody orchidejí jsou ale například hybrydy rodu Phalaenopsis, které pěstitelé orchidejí dobře znají pro jejich krásné velkokvěté varianty, nicméně existují právě i ty miniaturní. Kromě nich se lze setkat také s orchidejemi cymbidiums, cattleya, ascotends nebbo dendrobiums.
Miniatury mají stejné nároky jako ty velké
Stejně jako při pěstování klasických velkých druhů orchidejí, i při péči o miniatury je důležité správně osvětlené a teplé stanoviště, na které však nebude slunce svítit zpříma. Okolní teplota by neměla klesnout pod patnáct stupňů Celsia. I
deální je pokojová teplota bez náhlých změn a výkyvů. Co ale zásadně nesnášejí, je suchý vzduch. Je proto dobré používat odpařovač vody nebo rostlinu pravidelně rosit. Je však nutné brát v potaz konkrétní požadavky jednotlivých pěstovaných odrůd.
Zvláštní substrát pro epifity
Některé druhy orchidejí rostou parazitickou formou na stoncích jiných rostlin, zejména stromů. V případě, že si jednu z nich pořídíme domů, je třeba vést v patrnosti, že je třeba jejímu původnímu způsobu života přizpůsobit také substrát a způsob péče.
Epifity potřebují oproti svým pozemním kolegům speciální druh živné půdy. Jejím základem je borová kůra smísená s kokosovými vlákny a lupínky, někdy doplněné o drcenou pemzu.
Místo zálivy namáčet kořeny ve vodě
Zálivka se také provádí zvláštním způsobem, a to následovně: Odstátou vodu bez chloru a zahřátou na pokojovou teplotu naplníme do hluboké nádoby, do níž rostlinu vyjmutou z květináče položíme tak, aby vrch substrátu zůstal zakryt a nedošlo k jeho zaplavení, ideálně jej zakryjeme dlaněmi. Po několika minutách květináč vytáhneme, přebytek vody necháme okapat a rostlinu vrátíme zpět do květináče. Aby rostlina dobře prosperovala, substrát by nikdy neměl úplně vyschnout.