Pěstování květin je činnost vyžadující trpělivost a lásku. Rostliny totiž nevyrostou lusknutím prstů, musíme o ně správně pečovat, vědět, jak často je zalévat, kdy je přesadit, čím hnojit… Je toho dost, ale vše se dá naučit a když pak vidíme, jak skutečně rostou a vyvíjejí se, je to úžasný pocit. Dnes si povíme o tom, jaké přínosy má pro naše rostliny rašelinový mech.
Co to vlastně je?
Sphagnum moss, neboli rašeliník, o kterém se dnes budeme bavit, je mech, jež pochází z Chile. Je mrtvý a vláknitý. Jeho rod se také jmenuje rašeliník a obsahuje cca 150–350 druhů. Tvoří se v rašeliništích při rozkladu mechu a dalších živých organismů. Rozklad je velmi pomalý, jelikož k němu dochází bez přítomnosti vzduchu. Z tohoto důvodu se rašeliniště tvoří až několik tisíciletí.
Mimochodem, právě proto se rašelina nepovažuje za obnovitelný zdroj. V posledních letech je čím dál víc oblíbená, jelikož se běžně používá při pěstování orchidejí v interiéru. Je velmi lehká, drží vlhkost, ale zároveň ji v sobě nedrží až příliš, tudíž vašim kytkám nebude hrozit hniloba způsobená přemírou vody.
Co budete potřebovat a postup výroby
Není na tom nic těžkého. Potřebovat budete pouze již zmiňovaný rašeliníkový mech, menší láhev (cca 200 mililitrů) a obyčejnou vodu. Nejdříve vložte mech do nádoby a nechte ho tam tři dny odležet. Po uplynutí tří dnů dovnitř nalijte teplou vodu a opět nechte chvíli odležet, tentokrát bude stačit na asi jeden den. Jakmile máte hotovo, můžete vzniklou tekutinu použít.
Zalijte své rostliny tak, jak je u vás běžné. Po zalití si vezměte lžičku, naberte vzniklou směs a vložte ji do půdy. Sphagnum moss je velice bohatý na organické živiny, což kytkám dodá sílu. Navíc má antibakteriální účinky a zabraňuje růstu mikrobů. Případně je také hubí, pokud už jsou v půdě rostliny přítomné. Sami to můžete zkusit a dát vědět do komentářů, jak se vám tento nápad líbí, případně jestli jste si ho nějak vylepšili.