Nebuďte bezohlední a uklízejte po sobě i venku. Odpad do přírody nepatří

Při procházkách přírodou, ale i v parcích, na ulicích či na frekventovaných místech, jakou jsou nádraží či obchodní centra, kolem sebe často nacházíme odpadky, které se povalují po zemi, nebo dokonce ve vodních tocích. Kromě toho, že hyzdí přírodu a svět kolem nás, mohou představovat také nebezpečí pro nás či pro volně žijící zvěř. Pohozené odpadky také poškozují i životní prostředí, ve kterém se často mohou rozkládat i desítky let. Nezařazujte se proto mezi bezohledné lidi a v případě, že se ve vašem okolí nenachází žádný volný odpadkový koš, vezměte si odpad s sebou, můžete ho pak vytřídit při nejbližší vhodné příležitosti.

Obyčejná vata do odpadkového koše i Zdroj fotografie: Depositphotos
                   

Třídění odpadu by mělo být samozřejmostí

I když odpad třídí přibližně tři čtvrtiny obyvatel ČR, stále je dost těch, kteří si asi pletou odpadkové koše s kontejnery na tříděný odpad a vhazují do nich vše, co jim přijde pod ruku.
O tom svědčí i údaje svozových společností – například jen v Praze tvoří roční objem odpadu z košů se směsným odpadem cca 5 tisíc tun.
A zatímco svozové firmy standardně vyvážejí odpadkové koše pravidelně a v dostatečných intervalech, problém nepořádku v parku nebo přeplněného koše uprostřed zeleně bývá způsoben bezohledností některých lidí, kteří do těchto nádob často vhazují i to, co do nich nepatří.

Možná jste i vy už byli svědky toho, že v odpadkovém koši na ulici nebylo místo, protože v něm byly odložené nerozložené krabice, skleněné láhve či nesešlápnuté PET láhve od nejrůznějších nápojů – a to i tehdy, když jsou opodál kontejnery na tříděný odpad.

Pokud pomineme, že by měl být tento odpad vyhozen zcela jinde, pomohlo by k částečnému vyřešení problému alespoň zmenšení objemu odpadu sešlápnutím – díky tomu se do sběrných nádob vejde mnohem více odpadu.

Z výše uvedených řádků tedy jasně plyne, že bychom měli myslet na třídění odpadu vždy a všude, a pokud je to možné, tak nebrat odpadkové koše jako univerzální řešení pro vše, čeho se zrovna potřebujeme zbavit.

Mimochodem, ani biologicky rozložitelný odpad nemusí příroda „strávit“ jednoduše. Uvádí se, že doba rozkladu ohryzku od jablka je cca 14 dní, u slupky od banánu už je to 5 měsíců a slupce od pomeranče to trvá přibližně rok! Až tedy zase příště budete chtít vyhodit zbytky od svačiny, je lepší si zjistit, co patří do bioodpadu, a raději vytřídit i tento druh odpadu tam, kam patří.

Není v blízkosti nádoba na tříděný odpad? Vezměte odpad domů

Na procházce se vám může stát, že kromě odpadkových košů nepotkáte žádný kontejner na tříděný odpad. Nejlepší je „být vždy připraven“ a mít po ruce třeba sáček, do kterého si můžete odpad průběžně odkládat. Takto shromážděný odpad pak můžete vytřídit až potkáte první nádobu na sběrný odpad.

Toto platí nejen pro plasty, papír, sklo, či plechovky, ale i zbytky jídel či jakýkoliv jiný biologicky rozložitelný odpad. Právě ten totiž také tvoří velkou část objemu ve směsném odpadu, uvádí se, že se jedná cca o 25 %. Přitom pokud bychom jej vytřídili, může se proměnit v kvalitní humus, nebo využít energeticky – i pro něj existují speciální sběrné nádoby označené hnědou samolepkou (nechte si poradit, jak třídit bioodpad?).

Říká se, že k úspěchu se kráčí vytrvale po malých krůčcích – a totéž platí i při třídění odpadu. To by mělo být každodenní součástí našich životů, abychom každému odpadu dali šanci na jeho efektivní využití.

Diskuze Vstoupit do diskuze
108 lidí právě čte
Autor článku

PR

Zobrazit další články