Známé pranostiky zní jednoduše, ale správně je vyložit není tak snadné. Ověřte si, jestli ještě poznáte, co sedláci vyčetli ze sněhu, mrazu i jarní oblohy.
Člověk to slyšel doma mockrát a stejně si po letech často není jistý, co tím babička vlastně myslela. Jedna pranostika mluví o sněhu, druhá o kamnech, třetí o bílém koni, a všechny znějí samozřejmě. Jenže když je máte bez nápovědy správně vyložit, najednou to tak snadné není. Většina lidí si pamatuje rým, ale už ne to, jakou zkušenost z pole, sadu nebo zimní oblohy do něj naši předci schovali. Zkuste si schválně, jestli je máte v hlavě pořád srovnané.
Kde se v tom lidé pletou?
Pranostiky se navíc vracejí skoro každou sezonu, hlavně když přijde studený květen, první listopadový sníh nebo deštivý začátek června. V redakci se s nimi setkáváme pravidelně, protože lidé je při podobném počasí vytahují častěji, než by se mohlo zdát. Typický omyl je brát je doslova po dnech, i když meteorologové připomínají, že často spíš vystihují trend než přesný kalendářní zásah. Některé navíc vznikly ještě před změnou kalendáře, takže bez kontextu umějí mást. Zároveň ale část z nich stojí na pozorování, které dává smysl i dnes, třeba u únorového sněhu nebo květnového ochlazení.
Nejde o rým, ale o význam
Tenhle kvíz není o odříkávání rýmů zpaměti, ale o tom, jestli chápete jejich význam. Naše redakce vybrala ty otázky do kvízu tak, aby vycházely z nejznámějších českých pranostik, běžných omylů i situací, kdy si lidé pletou doslovný obraz se skutečným smyslem. Ověříte si hlavně orientaci v tom, co která věta naznačuje o zimě, sněhu, dešti nebo úrodě. Nejčastěji se chybuje u průpovědí, které dnes znějí poeticky, ale původně byly docela praktické. Hodit se bude postřeh, cit pro jazyk i schopnost spojit krátkou větu s tím, co hospodář skutečně sledoval venku.
A jak si povedete vy?
Dokážete projít všech deset bez jediné váhavé odpovědi? Možná budete překvapeni, jak snadno se plete Lucie s Hromnicemi nebo Medard s Martinem. Zkuste to bez nápovědy a bez vyhledávání, právě to ukáže, co vám z lidové moudrosti zůstalo v paměti. Nejde o školní známku, spíš o rychlé srovnání s tím, co by bez váhání rozluštili naši prarodiče. Až dojdete na konec, uvidíte sami, jestli jste spíš posluchač pranostik, nebo člověk, který jim pořád opravdu rozumí.
Kvíz: Babička podle nich poznala déšť i mráz. Staré selské pranostiky dnes bez nápovědy vyloží jen hrstka lidí