Kvíz: Myslíte si, že kompost děláte správně? Naši předkové by vás u něj opravili hned v několika bodech

Možná máte za domem plastový kompostér, možná jen nenápadnou hromadu v rohu zahrady, ale pocit je stejný: odpad mizí a vzniká „domácí zlato“ pro záhony. Většina lidí má za to, že jakmile se bioodpad schová za prkna nebo víko, příroda si s ním nějak poradí. Naši prarodiče by se na takový přístup ale dívali mnohem přísněji, protože s každou lopatou hnoje zacházeli jako s investicí do příští úrody. Dřívější hospodářství počítala s každým stéblem slámy, každým kbelíkem podestýlky i popelem z kamen, zatímco my často řešíme spíš design kompostéru než jeho obsah. Právě na tom se však láme rozdíl mezi hromadou odpadu a kvalitním kompostem, který opravdu zlepší půdu a neudělá z ní kyselou, slehlou kaši. Zkuste si proto projít náš kvíz a porovnat svůj kompost s tím, jak by ho stavěli lidé před sto lety.

Co všechno rozhoduje o kvalitě kompostu

Kompostování dnes zažívá návrat v městech i na vesnici, protože ceny hnojiv rostou a zároveň přibývá hnědých popelnic na bioodpad. Hodně čtenářů nám v redakci píše, že si pořídili první kompostér kvůli tomu, aby nemuseli tolik platit za odvoz odpadu a měli něco navíc pro zahradu. V praxi ale často vidíme stejný scénář: na jaře se nádoba rychle zaplní silnou vrstvou posekané trávy, která slehne, začne zahnívat a uvnitř skoro nedýchá. Typickým omylem je víra, že „čím víc zeleného, tím lépe“, i když výsledkem bývá páchnoucí hmota plná mušek, nikoli drobivý humus. Naopak stará hnojiště na dvorech bývala promyšleným systémem, kde se vrstvila podestýlka, hnůj, zbytky krmiva i menší množství dřevěného popela a vše pomalu pracovalo celý rok. I proto má smysl podívat se na dnešní kompost očima minulých generací a vzít si z jejich zkušeností to, co funguje i v malém moderním zahradním koutě.

Jak dobře opravdu znáte tajemství kompostu

Kvíz prověří hlavně to, jestli rozumíte tomu, co se v kompostu skutečně děje, a nejdete jen podle pocitu „to je přece přírodní, tak to tam hodím“. Otázky se točí kolem správného míchání zelených a hnědých složek, kolem materiálů, které dělají kompostu dobře, a těch, které ho naopak zpomalují nebo znehodnocují – třeba maso, mléčné výrobky, vařená jídla nebo nemocné rostliny. Zaměříme se i na to, jestli tušíte, proč je důležité udržet zhruba poměr jednoho dílu „zeleného“ na dva až tři díly „hnědého“ materiálu a jak to v praxi vypadá. Připomeneme také rozdíl mezi klasickým hnojištěm na holé půdě a uzavřeným plastovým kompostérem, který má jiné nároky na vzduch a vláhu. V redakci jsme proto vybrali otázky, které vycházejí z praktických zkušeností zahrádkářů, doporučení odborníků i typických chyb, na které narážejí poradny a kurzy kompostování. Budete potřebovat nejen znalosti, ale i trochu selského rozumu a schopnost představit si, co by se s daným materiálem v hromadě dělo za pár týdnů.

Co vám kvíz o vašem kompostu napoví

Berte tenhle kvíz jako malý test i inspiraci, ne jako přísnou známku z hospodaření. Možná zjistíte, že by vám naši předkové vytkli pár dnešních návyků, ale zároveň by je některé moderní vychytávky, jako uzavřený kompostér nebo třídění bioodpadu ve městě, upřímně zaujaly. Zkuste odpovídat bez nápovědy a nespoléhat na to, co „se vždycky dělalo“, ani na první návod, který vyskočí ve vyhledávači. Uvidíte sami, jestli máte kompost nastavený spíš intuitivně, nebo opravdu chápete, proč do něj některé věci patří a jiné nikdy. Výsledek vám může naznačit, kde stačí drobná změna, aby hromada v rohu zahrady pracovala rychleji, méně zapáchala a dávala lepší humus. A třeba vás to motivuje zkusit i jeden dva fígly, které byly pro dřívější hospodáře naprostou samozřejmostí, ale v moderních zahradách na ně trochu zapomínáme – třeba drobné dávky dřevěného popela místo chemického hnojiva.