Kvíz: Zahradnické dovednosti, které dřív zvládal každý dospělý. Dnes je zná jen menšina

Ještě naše babičky a dědové uměli na zahradě věci, které dnes působí skoro jako malá magie. Z pár větviček si namnožili rybíz, na jaře přesně věděli, kdy vzít pilku na jabloň, a brambory měli ve sklepě až do jara bez jediné shnilé hlízy. Většina lidí si dnes myslí, že zahradničení je hlavně o zalévání a sekání trávy, jenže dřív šlo mnohem víc o znalosti, trpělivost a každodenní pozorování. Tyhle dovednosti nebyly „hobby“, ale prostá nutnost, aby bylo co jíst a na čem si v zimě pochutnat. Možná jste něco pochytili jako dítě na chalupě, možná jen tušíte, že se to někde v rodině umělo, ale už se o tom moc nemluví. Zkuste si teď v klidu ověřit, kolik z těch starých zahradnických samozřejmostí ve vás ještě zůstalo.

Zapomenuté fígly, na které dnes doplácíme

V posledních letech se zároveň zvedá zájem o vlastní zeleninu, bylinky i ovocné stromky, ať už na venkovských zahradách nebo na malých městských balkonech. Ceny potravin rostou a lidé hledají způsoby, jak si alespoň část úrody vypěstovat sami, ale často narážejí na to, že jim chybí úplné základy. V redakci se s tím setkáváme v dotazech čtenářů i v rozhovorech se zkušenými zahrádkáři, kteří říkají, že „to, co dřív uměl každý, dnes skoro nikdo neví“. Typickým příkladem je třeba správné uskladnění mrkve nebo brambor – spousta začátečníků je prostě nechá v plastu v teple a diví se, že všechno zplesniví. Přitom jde o jednoduché postupy, které se jen přestaly běžně předávat z generace na generaci. Právě proto má smysl si některé z nich připomenout a zjistit, co pro vás bude samozřejmost a kde už budete tipovat.

Jaké situace vás v kvízu čekají

Tento kvíz prověří hlavně váš praktický přehled: od množení keřů a termínů řezu stromů přes práci s kompostem až po to, jak udržet úrodu v dobré kondici celou zimu. Nejde o botanickou teorii, ale o situace, které by dříve řešil skoro každý dospělý s kouskem zahrady nebo dvora. Hodně lidí dnes chybuje třeba v hloubce sázení brambor, neví, co přesně znamená přepichování sazenic, nebo nechá záhony roky bez střídání plodin. Otázky proto vycházejí z běžných chyb začátečníků, z praxe zkušených zahrádkářů a z toho, na co se lidé nejčastěji ptají. V redakci jsme proto vybrali otázky, které vycházejí z reálných zahradnických postupů a osvědčených „fíglů“ starší generace. Hodit se vám bude selský rozum, schopnost představit si konkrétní situaci na záhoně a trochu pečlivého čtení zadání.

Obstojíte v zahradě svých prarodičů?

Berte tenhle kvíz jako malý návrat na zahradu vašich prarodičů a zároveň jako test vlastní připravenosti na „soběstačnější“ život. Zkuste odpovídat bez nápovědy z internetu a bez rychlých rad z diskusních fór, jen podle toho, co skutečně víte nebo si dokážete logicky odvodit. Možná vás překvapí, kolik věcí vám přijde úplně samozřejmých, i když jste je nikdy cíleně nestudovali. A možná narazíte na otázky, u kterých si řeknete, že by stálo za to se zeptat babičky, souseda nebo se znovu podívat do staré příručky. Výsledek neberte jako soud nad vašimi schopnostmi, spíš jako inspiraci, co se dá relativně snadno znovu naučit. Tak co, dokážete obstát v zahradnických dovednostech, které dřív zvládal skoro každý dospělý, nebo zjistíte, že je na čase pár triků oprášit?