Bakterie moru včelího plodu přežije i 150 stupňů a má 6 miliard spor. Český přípravek ji ničí jediným proteinem v krmení

V proletové hale v Terezíně vládne šero. Světlo se odráží od fólie, aby bylo polarizované jako pod širým nebem, vzduch se zvlhčuje a mezi úly krouží včely, které nesmějí ven. Právě tady probíhá závěrečný zátěžový test přípravku, na němž tým Petra Malého z Biotechnologického ústavu AV ČR pracuje pět let. Protein podávaný dospělým včelám v potravě se má přes mateří kašičku dostat až k larvám a uchránit je před bakteriemi, které působí mor a hnilobu včelího plodu. Podle Akademie věd ČR přípravek obstál proti uměle vyvolané infekci. Pro české včelaře, kteří loni zaznamenali 138 ohnisek moru a 72 ohnisek hniloby, by šlo o první nástroj, jak nákazu předběhnout. Zatím ji dokážou zastavit jedině plamenem.

Spory moru včelího plodu vydrží pět minut při 150 °C

Původcem moru je bakterie Paenibacillus larvae. Napadá larvy přímo v buňkách plástu, kde odumírají dřív, než se z nich stanou dospělé včely. Choroba se přenáší hlavně sporami, které se drží ve vosku, v plástech, v medu, na včelařském náčiní a putují s každým převozem včelstev. Světová organizace pro zdraví zvířat (WOAH) upozorňuje, že spory zůstávají životaschopné mnoho let.

Jejich odolnost je až neuvěřitelná. Podle Akademie věd snesou pět minut při teplotě 150 °C, tedy podmínky, které by běžný mikroorganismus nepřežil. Ve hře je přitom obrovské množství infekčního materiálu: Akademie věd uvádí až šest miliard spor. Taková zásoba se z úlu a jeho okolí nedá jednoduše vydrhnout dezinfekcí.

Antibiotika problém neřeší. Dokážou zasáhnout aktivně rostoucí bakterie, jenže spory přečkají a nemoc se po čase vrátí. Proto WOAH konstatuje, že spálení úlu i vybavení zůstává nejspolehlivějším způsobem, jak se spor zbavit. Hniloba včelího plodu, kterou působí jiný bakteriální původce, sice postupuje odlišně, ale v Česku se s ní zachází stejně přísně.

Protein, který bakterii roztrhne buněčnou stěnu

Za vývojem stojí Laboratoř inženýrství vazebných proteinů Biotechnologického ústavu. Princip zní jednoduše: protein naruší membránu bakterie, buněčná stěna praskne a mikrob nepřežije. Takto mechanismus popsal Malý serveru Novinky.

Odborná literatura zná podobné nástroje pod názvem endolysiny. Jde o enzymy odvozené z bakteriofágů (virů napadajících bakterie), které štěpí vazby v peptidoglykanu, hlavním stavebním materiálu buněčné stěny. Studie v časopise Scientific Reports z roku 2019 ukázala, že vazebné domény těchto enzymů umějí cílit specificky právě na Paenibacillus larvae. Přesnou identitu českého proteinu ani jeho sekvenci však tisková zpráva nezveřejnila.

Nejdůmyslnější je cesta k cíli. Larvy nikdo nekrmí jednotlivě. Protein dostanou v potravě dospělé včely, zpracují ho a s mateří kašičkou ho předají plodu. Ochrana tak doputuje přesně tam, kam bakterie útočí.

Laboratorní nápad sám o sobě nestačí. Podle AV ČR bylo nejtěžší dosáhnout stability, specificity a vydatné produkce, aby výroba vyšla levně. Tady vstupuje do hry terezínská firma Dyntec, která výrobu optimalizovala v poloprovozním měřítku a chystá uvedení na trh. S Biotechnologickým ústavem spolupracuje už jedenáct let. Dříve spolu připravovali rekombinantní proteiny pro dvě vakcíny, jež se dostaly do fáze klinického zkoušení. Zkušenost s cestou od zkumavky k regulovanému produktu tedy obě strany mají.

Ohniska nákazy a ochranná pásma: kde by český přípravek změnil pravidla

Současný postup upravuje vyhláška č. 144/2023 Sb. a je nekompromisní. Při potvrzeném moru se utrácejí nakažená včelstva, a pokud je pozitivních 15 % a více včelstev na stanovišti, padnou všechna. U hniloby nařizuje vyhláška likvidaci všech včelstev na stanovišti automaticky. Následuje spálení včel i určeného příslušenství, dezinfekce a zákaz přesunů. Kolem ohniska vzniká ochranné pásmo o poloměru nejméně 3 km, kde veterináři odebírají vzorky a platí omezení převozu včel.

Čísla Státní veterinární správy ukazují, že nejde o okrajový jev. Nejvíc ohnisek moru v roce 2025 hlásil Moravskoslezský kraj. Hniloba se výrazně projevila v Olomouckém a Moravskoslezském kraji a postihla i Královéhradecko.

Právě v pásmech kolem ohnisek vidí Malý hlavní uplatnění. Nákaza se tam podle něj často znovu objevuje. Akademie věd hovoří o rizikových okruzích o poloměru 3 až 5 km, tedy o území, kde dnes včelaři hlavně vyčkávají na výsledky laboratorních rozborů.

Podle nás tkví hlavní přínos v načasování. Nemocné včelstvo v ohnisku zachrání sotva co. Zato stovky zdravých úlů v okolí by mohly získat štít dřív, než k nim spory doputují. Pokud by se tím přerušil řetěz opakovaných ohnisek v jednom regionu, ubylo by i budoucích hranic.

Tři roky do úlů: zkouška celého včelstva a bezpečnost medu

Proč hala, a ne louka? Infikované včelstvo nelze testovat ve volné přírodě, vysvětluje Malý. Terezínský prostor je uzavřený, infekce z něj nesmí uniknout, a přitom napodobuje přirozené prostředí včetně šera, vlhkosti, úlů a dostatku potravy.

Pozitivní výsledky proti experimentální infekci jsou slibné, ale k registraci nestačí. Evropský lékopis vyžaduje prokázat účinnost a neškodnost léčivého přípravku. U včel to má zvláštní háček, jak upozorňuje Ladislav Pažout: doložit vlastnosti je třeba nejen u larev, ale u celého včelího společenstva.

Dalibor Titěra z Výzkumného ústavu včelařského klade laťku ještě výš. Přípravek musí být bezpečný pro všechna vývojová stadia včel a jeho rezidua, například v medu, nesmějí ohrozit lidi. Otázka zbytků v medu tak patří mezi sledované body schvalování a definitivní verdikt zatím chybí.

Ideální proces má trvat zhruba tři roky. Od zářijového oznámení to znamená nejdříve rok 2029, přičemž jde o optimistický odhad, ne o pevný termín. Cena zatím zveřejněna nebyla. Dá se čekat, že bude záviset na výrobních nákladech a hlavně na tom, zda se přípravek bude plošně rozdávat v pásmech pod veterinárním dohledem.

Do té doby platí osvědčená pravidla: hlásit podezření, umožnit vyšetření a odběr vzorků, nepřemisťovat včely ani náčiní z dotčeného stanoviště, nekrmit medem z podezřelých úlů a důsledně dezinfikovat ruce, oděv, obuv i nářadí.

Americká vakcína pro matky jako měřítko českého náskoku

Ve světě už jeden komerční pokus existuje. Americký přípravek Paenibacillus Larvae Bacterin od společnosti Dalan Animal Health figuruje v databázi amerického ministerstva zemědělství. Podává se včelím matkám v cukrovém krmítku, aby snížil úmrtnost larev. Licenci má ale jen podmíněnou a podle příbalové informace samotného výrobce nejsou jeho účinnost a potence plně prokázány.

Český protein volí odlišnou strategii. Místo posilování imunity přes matku míří přímo na bakterii a do plodu se dostává s mateří kašičkou. Pokud registrace potvrdí účinek proti moru i hnilobě zároveň, mohl by nabídnout širší záběr než zámořská konkurence.