Z kuchyňského odpadu vyrobíte účinné hnojivo. Stačí tři aplikace a vykvetou i ty nejnáročnější pokojovky

                   

Není tajemstvím, že zeleninové slupky v sobě ukrývají spoustu vitamínů a minerálů. Zároveň však do sebe nasávají pesticidy a další škodlivé látky, a proto je obvykle vyhazujeme do koše. Pokud však nejsou vhodné ke konzumaci lidmi, neznamená to, že je nelze využít jinak. Podívejme se například na ty bramborové. V závislosti na druhu použitých brambor v sobě obsahují řadu cenných látek.

Výživové látky v bramborových slupkách

Lilek brambor (Solanum tuberosum) je na výživové látky velmi bohatý. Najdeme v něm především vitamín C a vitamíny skupiny B, ale také minerály a stopové prvky, jako jsou třeba:

  • draslík,
  • železo,
  • měď,
  • sodík,
  • hořčík,
  • vápník,
  • fosfor
  • a jód.
iZdroj fotografie: Depositphotos
Zdroj fotografie: Depositphotos

A nechybí ani kyselina listová. Nejvíce vitamínů najdeme těsně pod slupkou, ovšem jejich množství se liší podle toho, jakou odrůdu brambor zvolíme. Všeobecně platí, že brambory ze žlutou a oranžovou barvou obsahují více antioxidantů.

Brambory vybírejte opravdu pečlivě

Jejich dužina je oproti bledým druhům bohatší zejména na karotenoidy a flavonoidy. Nejvíce vitamínu C pak mají nové brambory, které si kvůli tomu také většina strávníků připravuje i se slupkou. Pokud však tento odpad vyhazujete, pamatujte si, že by byla škoda se připravit o takový komplex vitamínů a stopových prvků. Ztráty živin není třeba se bát. Stačí jen dodržet správný postup.

iZdroj fotografie: Depositphotos

Voda z brambor jako hnojivo

Mnoho z nás už vlastně výživový potenciál brambor v péči o zeleň využívá. Máme na mysli hnojivo z vařených brambor, respektive scezenou vodu, která se po vychladnutí hodí k pohnojení jakýchkoliv rostlin. Nesmí však být osolená, což může v kuchyni představovat problém. Brambory lze samozřejmě dosolit až na talíři, ale už to tak nějak není ono. Ovšem příprava hnojiva ze slupek vás tohoto dilematu zbaví.

Jak připravit odvar z bramborových slupek

Pokud hledáte přírodní hnojivo na orchideje nebo jiné pokojovky, budou bramborové slupky z výše zmíněných důvodů přímo perfektní. Stačí nasbírat slupky z 5–6 brambor. Ty nakrájejte na menší kousky, vložte do hrnce a zalijte vodou tak, aby byly ponořené. Přiveďte do varu a nechte několik minut vařit, poté odstavte z plotny. Není třeba se bát, že o většinu cenných výživových látek přijdete.

iZdroj fotografie: Pixabay
Zdroj fotografie: Pixabay

I když vaření zlikviduje kupříkladu část vitamínu C, stále ho tam ještě zbude dost, a navíc se tímto způsobem lépe vylouhují některé jiné minerály a stopové prvky. Jakmile vývar vychladne, sceďte ho a můžete ho začít používat. Každé rostlině věnujte jednu sklenici. Květináče prolijte horní stranou (pozor na potřísnění listů), aby se živiny rychle dostaly do substrátu. A jaké účinky toto hnojivo na pokojové rostliny má?

Bramborové hnojivo na orchideje

Zejména u orchidejí už třetí aplikace (v rozmezí 2–3 týdnů) způsobí, že začnou nasazovat na květ. Tedy pokud jsou po ostatních stránkách zdravé. A nezáleží na tom, jestli doma máte orchideje rodu Phalaenopsis (česky zvané můrovce), exotickou katleju Dowovu (Cattleya dowiana) či kupříkladu stále oblíbenější tibetskou orchidej Pleione (Pleione formosana či Pleione limprichti). Brambory svědčí všem druhům bez výjimky.

iZdroj fotografie: Pixabay
Zdroj fotografie: Pixabay

Hnojivo z brambor dobře uskladněte

Máte-li obývací pokoj plný květin, nebude vám dělat využití připraveného odvaru potíže. Ovšem v případě menšího množství květin ho bez obav uložte do lednice. Vyberte si dobře uzavíratelnou sklenici nebo ještě lépe vakuovací krabičku. V takovém případě vám bramborové hnojivo vydrží bez problému 15–20 dní. Před aplikací ho však nezapomeňte ohřát na pokojovou teplotu, jinak by vaše rostliny mohly utrpět nepříjemný šok.

Stejně jednoduchým způsobem si můžete vyrobit i hnojivo z banánových slupek. Už nikdy je nevyhodíte do koše
Diskuze Vstoupit do diskuze
78 lidí právě čte
Autor článku

Věra Myslíková

Vyrůstala jsem v JZD, studovala botaniku a po revoluci jsem si otevřela malé rodinné květinářství. Ze zahradničení se stalo mé celoživotní hobby, o své zkušenosti se ráda podělím se čtenáři.

Zobrazit další články