Užití hořčičného semínka podle staré učebnice zahrádkářů. Uleví od všech myslitelných záškodníků

                   

Snad každý zahradník se musí během své zahrádkářské „kariéry“ potýkat s útoky nejrůznějších savých a žravých škůdců. Nechvalně proslulí jsou v tomto ohledu například slimáci, ovšem pozadu nezůstávají ani mšice nebo třeba nejrůznější housenky. A jak si s nimi poradit, aby vaši úrodu ohrožovali co nejméně? Strategie je opravdu prostá – stačí si vzít na pomoc hořčičné semínko z kuchyně.

Jak na škůdce bez chemie

Když se řekne hořčice, obvykle si vybavíme ono polotekuté dochucovadlo nebo hořčičná semínka používaná třeba do asijských jídel nebo jako součást nálevu na okurky. Ovšem pokud semínka rozemelete, získáte ještě jednu verzi tohoto koření – takovou, kterou skvěle uplatníte na zahrádce. Ale pozor, rozemletá hořčice je opravdu štiplavá, a navíc velmi jemná. Snadno vás tak může donutit ke kýchnutí.

Ovšem právě ona štiplavost je tím, co na zahradě nejvíce využijete. Pokud se o ekologickou likvidaci škůdců zajímáte, pak vám jistě neuniklo, že často bývá pro jejich potlačování doporučován výluh z chilli papriček. Ten je nepochybně velmi účinný, ovšem až příliš často vyvolává podráždění kůže i u majitelů zahrady. A to mnohdy i jen při letmém dotyku ošetřené rostliny. Hořčice však tak agresivní není.

Postřik z hořčice na slimáky

Asi nejznámějším škůdcem zahrádky je určitě slimák nebo plzák. Ten dokáže během velmi krátké doby zničit všechny mladé sazenice a vzrostlé rostliny alespoň pořádně poškodit. Také proti němu bojujete tradičními vaječnými skořápkami, popelem nebo třeba pilinami? Pak je pro jednou vyměňte za mnohem účinnější hořčici. Ta má totiž oproti výše zmíněným prostředkům obrany ještě jednu výhodu – pro slimáky je totiž toxická.

iZdroj fotografie: Depositphotos
Zdroj fotografie: Depositphotos

Stačí si připravit postřik z hořčice, který nežádoucí návštěvníky bez ulit jednou provždy vypudí. Jeho příprava není složitá a potřebovat budete prakticky jen to, co najdete v kuchyni nebo ve spíži. Stačí smíchat:

  • 2 polévkové lžíce rozemletého hořčičného semínka,
  • jeden litr vody
  • a 10 lžic kuchyňské octa.

Hořčici namelte co nejjemněji a s vodou ji míchejte opatrně, abyste ji nevdechli. Ocet pak můžete použít prakticky jakýkoliv, i když nejlepší je stále ten klasický, vhodný třeba do nakládaných okurek.

Jak aplikovat postřik z hořčice

Jakmile budete mít namícháno, přelijte roztok do vhodné nádoby s rozprašovačem. Měl by mít spíše větší otvory, jinak je prášková hořčice může snadno ucpat. Pak už jen postřik z hořčice nastříkejte na místa, kde se slimáci a další nezvaní návštěvníci vyskytují. Uvidíte, že se k mladým lístků rašící zeleniny nebo květin už nikdy nepřiblíží. Aby tomu však tak bylo, musíte postřik aplikovat správně.

iZdroj fotografie: Depositphotos
Zdroj fotografie: Depositphotos

A jak na to? Aplikaci provádějte nejlépe ráno nebo v podvečer – nikdy ne za poledne nebo v části dne, kdy slunce na záhony svítí nejsilnější. Mohlo by totiž dojít k popálení listů. Postřik na listy aplikujte až do skanutí a nezapomeňte ošetřit také zeminu. Postřik opakujte každých 6–8 dní až do doby, dokud mladé rostlinky dostatečně nezesílí (ovšem pokračovat můžete samozřejmě kdykoli). Jeho nanesení zopakujte i po dešti nebo silné ranní rose.

Jak postřik vlastně funguje

Primárně se postřik na záhony aplikuje kvůli slimákům a plzákům. To však nejsou jediní škůdci, s nimiž si dokáže skvěle poradit. Velmi dobře působí i na housenky (včetně těch od běláska zelného) nebo třeba na mšice a další savé škůdce. Během několika málo dní většina z nich uhyne nebo se ze záhonků odstěhuje tam, kde se nebudou muset potýkat se štiplavými listy zeleně, na které si pochutnávají.

Účinky hořčice ještě vylepšete

Pokud ovšem chcete na své zahradě vsadit na toho skutečně nejúčinnějšího pomocníka, pak do celého receptu přidejte ještě jednu ingredienci – dehtové mýdlo. To bývá k dostání v eko prodejnách s kosmetikou nebo na internetu. A aby šlo o skutečně účinný produkt, mělo by v sobě obsahovat dehet březový. Budete potřebovat asi 40 gramů mýdla. To nastrouhejte, přidejte do postřiku a použijte jako obvykle.

iZdroj fotografie: Depositphotos

Ale pozor – postřik si musíte připravit vždy čerstvý. Pokud ponecháte zbytek, který jste nevyužili, do příštího použití třeba v zahradním domku, nebude mít už po aplikaci takovou sílu. A kdy jeho aplikaci ukončit? Jestliže se s výskytem škůdců potýkáte dlouhodobě, pak teprve 14 dní před plánovanou sklizní ovoce nebo zeleniny. Vyhnete se tak jejich nepříjemné štiplavé pachuti. I tak je však před konzumací doporučujeme pečlivě omýt.

Na mravence platí kyselina boritá

Existuje však jeden škůdce, na něhož použití hořčičného semínka tak úplně nezabere. Jde o mravence, kteří dokážou pobyt na zahradě značně znepříjemnit. Pomůže vám proti nim směs z kyseliny borité a vajec, jež tyto nepříjemné návštěvníky zahrady doslova paralyzuje. A co budete potřebovat? Vystačíte si prakticky jen s ingrediencemi ze spíže nebo ze zahrady. A co si připravit?

Základním prvkem směsi je kyselina boritá v množství jedné lžičky. Toto množství je dostatečné pro dva žloutky slepičích vajec, které jste předtím uvařili natvrdo. Vše pečlivě rozmačkejte a smíchejte a nakonec ke směsi přidejte půl lžičky medu. A máte hotovou sladkou past, kterou stačí jen aplikovat na místo, kudy mravenci často chodí. Uvidíte, že se velmi brzy přestěhují jinam.

Vhodné rostliny proti mravencům

Okolo záhonů, na které chcete mravencům zamezit přístup, však můžete vysázet i vhodné byliny. Jedná se například o petržel, kopr, bazalku nebo mátu. Mělo by jít nejlépe o mátu peprnou nebo jinou pyšnící se výrazným mentolovým aroma. Mezi další osvědčené tipy, které můžete použít pro vypuzení mravenců z konkrétního prostoru, patří i pelyněk nebo levandule, česnek či cibule. A pokud pronikají i k vám domů, pak jistě využijete pokojový eukalyptus.

Jaký přírodní prostředek proti škůdcům používáte nejraději?

Vyzkoušet můžete i další prostředky. Naučte se například, jak vyrobit domácí postřik z česneku proti mšicím, molicím a plísním
Diskuze Vstoupit do diskuze
57 lidí právě čte
Autor článku

Věra Myslíková

Vyrůstala jsem v JZD, studovala botaniku a po revoluci jsem si otevřela malé rodinné květinářství. Ze zahradničení se stalo mé celoživotní hobby, o své zkušenosti se ráda podělím se čtenáři.

Zobrazit další články