Krtonožku prozradí chodbičky a vadnutí rostlin. Zbavte se jí díky domácí pasti

Rajče zasazené navečer, ráno jen uvadlý pahýl u země. Kdo to neviděl, hádá slimáky. Jenže slimáci zanechávají slizovou stopu a okousávají listy. Tady je stonek přeříznutý u báze, kořeny poškozené a kolem sazenice se táhne jemně nadzvednutý hřbítek půdy. To je vizitka krtonožky obecné, podzemního škůdce, který hloubí chodby těsně pod povrchem, podkopává kořeny a dokáže sazenici doslova stáhnout do tunelu. V českých záhonech je aktivní už od dubna a největší škody páchá právě teď na jaře a v první polovině léta, kdy jsou mladé rostliny nejzranitelnější.

Kdo je krtonožka a proč ji nevidíte

Krtonožka obecná (Gryllotalpa gryllotalpa) měří 3,5 až 6 centimetrů a na první pohled připomíná křížence cvrčka s krtkem. Přední nohy má mohutné, ploché, uzpůsobené k hrabání; podle Rostlinolékařského portálu ÚKZÚZ je díky nim v zásadě nezaměnitelná. Většinu života tráví pod zemí. Na povrch vychází omezeně, hlavně po setmění, a samice opouštějí podzemí při páření v květnu a v červnu. Samci se v tomto období ozývají cvrkáním z nor; kdo chodí na zahradu za tmy, může je slyšet.

V Česku je lokálně hojná po celém území, především v nížinách. Rizikové jsou vlhké humózní a jílovité půdy, mokré zahrady a skleníky. Mapování rovnokřídlých v letech 2012–2015 ji sice zachytilo jen na zlomku lokalit, ale autoři studie to vysvětlují skrytým způsobem života a tím, že zahrady a zahrádkářské kolonie unikají systematickému průzkumu. Kde se jednou usadí, vrací se opakovaně.

Proč sazenice vypadá ráno jako uříznutá

Mechanismus škod je dvojí. Larvy žerou kořeny přímo. Dospělci a samice při hloubení chodeb a hnízd podkopávají sazenice, poškozují kořenový krček a narušují kontakt kořenů s půdou. Mladá rostlina ztratí přísun vody a do rána zavadne, nebo z ní zbude jen pahýl. Krtonožka přitom neškodí jen na rajčatech. Ohrožené jsou papriky, okurky, dýně, zelí, mrkev, jahody i luštěniny.

Při silném výskytu mohou krtonožky poškodit až polovinu sazenic. A protože pracují v noci a pod povrchem, zahrádkář obvykle zjistí problém, až když je pozdě a ráno stojí nad prázdným místem v záhonu.

Nejlevnější obrana: límec, pasti, hnízda

Nejrychlejší ochrana pro jednotlivou sazenici je fyzická bariéra. Stačí odříznout dno PET lahve nebo plastového kelímku, vytvořit válec vysoký asi 8 až 10 centimetrů a zapustit ho kolem stonku minimálně 2,5 centimetru do půdy. Zbytek je nad povrchem. Kolem stonku je třeba nechat rezervu, aby ho límec neškrtil. Přímý terénní test tohoto řešení konkrétně proti krtonožce se nám nepodařilo dohledat, ale princip je logický: krtonožka škodí u báze stonku a těsně pod povrchem, a právě tam límec vytváří překážku, kterou neobejde.

Límec ale chrání jednu rostlinu, ne celý záhon. Pro plošné omezení populace fungují další kroky:

• Pasti: Do země zapuštěné nádoby (sklenice, květináče) naplněné vodou nebo kvasící tekutinou; krtonožka do nich v noci spadne.
• Ničení hnízd: V červnu a červenci hledejte nakypřenou půdu a místa, kde sazenice vadnou v linii. Hnízda jsou mělko pod povrchem, dají se rozrušit ručně.
• Mýdlový test: Na podezřelé místo vylijte roztok vody s trochou saponátu. Pokud je krtonožka přítomná, vyleze k povrchu.
• Biologická ochrana: Parazitické hlístice rodů Steinernema nebo Heterorhabditis (v Česku dostupné například pod značkou BIOCONT) se aplikují do vlhké půdy a napadají krtonožky přímo v chodbách.

Podle nás dává pro domácí záhon největší smysl kombinace: límce na čerstvě vysazené rostliny plus pasti nebo hlístice na omezení celé populace.

Co krtonožku přitahuje, a co jí znepříjemní život

Krtonožka miluje vlhko. Vyšší a stálá půdní vlhkost ji drží blíž povrchu, samice kladou vajíčka přednostně v mokré půdě a přežívání vajec v suchu klesá. Organicky bohatá půda hnojená kompostem nebo zvířecím hnojem jí rovněž vyhovuje. Problém může zvyšovat i noční osvětlení zahrady, protože létající dospělci jsou přitahováni světlem.

Co pomáhá:

• Omezit nadměrnou závlahu, zejména večer.
• Nekumulovat velké vrstvy čerstvého kompostu přímo u sazenic.
• Zvážit umístění skleníkového osvětlení.
• Podporovat přirozené nepřátele: ropuchy, ježky, špačky. Český lesnický zdroj výslovně zmiňuje ropuchy jako účinné predátory.

A co bylinky jako bazalka nebo šalvěj, které se občas doporučují jako repelent? Důvěryhodný zdroj potvrzující tento účinek přímo u krtonožky se nám nepodařilo dohledat. Jako doplněk neuškodí, ale jako hlavní obranu bychom na ně nesázeli.

Kdy zasáhnout a co dělat, když už došlo k poškození

Klíčové období je duben až červenec. Kdo vysazuje rajčata, papriky nebo okurky, měl by límce nasadit hned při výsadbě a v následujících týdnech kontrolovat záhon: hledat nadzvednuté chodby, vadnoucí rostliny v řadě, nakypřenou půdu. Pokud už krtonožka sazenice zničila, není pozdě. Ale novou výsadbu má smysl dělat až po omezení aktivity v místě: nastražit pasti, rozrušit hnízda, případně aplikovat hlístice.

Nejlevnější obrana proti krtonožce opravdu není žádný zázračný postřik. Je to plastový kelímek za korunu, pozornost při večerní procházce záhonem a ochota sáhnout do hlíny tam, kde se půda podezřele zvedá.