Majitelé koček prý trpí duševními poruchami dvakrát častěji. Australská studie ale skrývá háček, který změní celý obraz

Psychiatři z Queenslandu prošli téměř dva tisíce odborných záznamů a vybrali z nich ty, které se ptaly na stejnou věc: setkávají se lidé, kteří vyrůstali s kočkou, častěji se schizofrenií? Výsledek zní jednoznačně. V deseti studiích bez dodatečných korekcí vyšel souhrnný poměr šancí 2,14. V pěti pracích, které vliv dalších faktorů statisticky očistily, dosáhl dokonce 2,44. Signál v datech tedy existuje a vědci ho naměřili opakovaně. Kdo ale doma krmí mourka, nemusí hned hledat psychiatra ani nový domov pro zvíře. Podle nás leží skutečné měřítko rizika jinde, v tom, jak člověk zachází s masem, zeleninou, zahradní hlínou a kočičím záchodem.

Dvojnásobná šance na schizofrenii: co spočítali vědci z Queenslandu

Za přehledem stojí John J. McGrath, Carmen C. W. Lim a Sukanta Saha z Queensland Brain Institute a Queensland Centre for Mental Health Research. Práci zveřejnili online 2. prosince 2023, tiskem vyšla v květnovém čísle časopisu Schizophrenia Bulletin roku 2024. Jde o recenzovaný časopis, který patří k nejcitovanějším v oboru.

Autoři prohledali literaturu od ledna 1980 do konce května 2023. Z 1 915 nalezených záznamů podrobně četli 106 plných textů a do finální analýzy zařadili 17 studií z 11 zemí. Mezi nimi jsou Kanada, Finsko, Francie, Spojené království, USA, Turecko, Egypt, Tunisko, Libanon, Etiopie a Saúdská Arábie. Sledované diagnózy tvořil takzvaný schizofrenní okruh: schizofrenie, schizoafektivní porucha a psychózy, včetně psychotických epizod u bipolární poruchy.

Jak takový signál vypadá v jednotlivé studii, ukazuje saúdskoarabský výzkum s 234 účastníky. Kočku před třináctými narozeninami mělo:

Rozdíl mezi prvním a posledním řádkem je víc než dvojnásobný. Jde o jedinou dílčí práci, ale dobře ilustruje, proč se o kočkách a psychice v odborné literatuře mluví už desítky let.

Háček metaanalýzy: kousnutí, vzpomínky a slabé studie

Souhrnné číslo působí přesvědčivě, jenže skládačka pod ním je hodně různorodá. Jedna studie počítala vlastnictví kočky, další pouhý kontakt, jiná kočičí kousnutí, další přítomnost zvířete v domácnosti. Věková hranice „dětství“ se lišila od práce k práci. Většina dat stojí na vzpomínkách: dospělí pacienti zpětně hlásili, zda v osmi letech hladili doma kočku.

Statistici tomu říkají heterogenita a v této metaanalýze byla výrazná. Osm ze sedmnácti prací získalo v hodnocení kvality nejvýš 4 body z 9. Saúdští autoři sami přiznávají, že neznali počet koček, délku soužití ani to, zda děti utrpěly škrábnutí.

Ještě rozpačitěji dopadla vedlejší linka výzkumu. Vědci sledovali i takzvané psychóze podobné zážitky a škály schizotypie u běžné populace. Výsledky se nedaly jednotně sloučit a mířily různými směry. V kvalitnějších pracích navíc původní asociace po zohlednění dalších vlivů často slábla.

Všechno jsou to observační data. Prokazují souvislost, příčinu ukázat neumějí. Autoři to formulují bez vytáček a volají po velkých reprezentativních kohortách s předem stanovenými hypotézami, jasnou definicí expozice a jednotným ošetřením rušivých proměnných. Podle nás by ideální studie sledovala děti od narození, opakovaně jim měřila protilátky proti toxoplazmě a zaznamenávala, zda kočka chodí ven, co rodina jí a odkud pije vodu.

Toxoplazma v mozku: parazit, který propojuje kočku a psychiku

V mediálních zprávách se často slévají tři odlišné vrstvy: kočka v bytě, infekce parazitem Toxoplasma gondii a psychiatrická diagnóza. Kočka je konečným hostitelem toxoplazmy: jen v jejím střevě se parazit pohlavně množí a s výkaly se pak oocysty šíří do okolí. Člověk se nakazí, když je náhodně spolkne, nebo když sní syrové či nedopečené maso s cystami.

Proč by to mělo souviset s psychikou? Toxoplazma dokáže proniknout hematoencefalickou bariérou a dlouhodobě přežívat v mozkových neuronech. Studie, převážně na zvířecích modelech, zkoumají její vliv na dopamin, glutamát a GABA, na zánětlivé reakce i na dráždivost nervových buněk. Shrnuje je například přehled v PLOS Pathogens z roku 2017. Mechanismus je biologicky věrohodný, u lidí ale chybí přímý důkaz, že by vedl od kočky ke schizofrenii.

Česko má s parazitem bohatou zkušenost. Státní zdravotní ústav odhaduje, že latentní infekci nosí 15 až 25 % populace, s velkými rozdíly mezi regiony. Starší data z doporučeného postupu infektologů uvádějí séroprevalenci 26,3 % u mužů a 34,1 % u žen. Zhruba devět z deseti nakažených podle Národního zdravotnického informačního portálu nic nepozoruje. Mezi hlášenými případy z let 2001 až 2022 převládla uzlinová forma (73 %), oční postižení tvořilo 6 %, primoinfekce v těhotenství 5,6 % a vrozená nákaza 0,7 %.

Kočka, nebo řízek? Kudy se toxoplazmóza dostává k lidem

Evropský úřad pro bezpečnost potravin (EFSA) připisuje potravinám 40 až 60 % infekcí. V expertním odhadu pro region zahrnující Česko vychází toto rozložení:

• potraviny: 61 %
• voda: 19 %
• půda: 18 %
• přímý kontakt se zvířaty: 1 %

Úřad sám upozorňuje na velkou nejistotu, protože čísla vycházejí z odhadů odborníků, nikoli z trasování jednotlivých nákaz. Česká data o tom, kolik infekcí jde na vrub kočkám a kolik masu či zelenině, k dispozici nejsou. Evropské odhady však naznačují, že pohlazení zvířete je ve srovnání s talířem a zahradou drobná položka. Kočka přitom zůstává v pozadí celého řetězce: právě její oocysty kontaminují hlínu, vodu i úrodu.

Záleží také na tom, jakou kočku máte. Americký Úřad pro kontrolu potravin a léčiv (FDA) uvádí, že se nakazí především zvířata, která tráví čas venku, loví myši a ptáky nebo dostávají syrové maso. Čistě bytová kočka krmená granulemi má k parazitovi mnohem delší cestu.

Kočkolit denně, maso propečené: prevence doma i v těhotenství

FDA radí majitelům srozumitelně: kočku nedávejte pryč. Riziko výrazně stlačí několik návyků, které doporučuje i americké CDC:

• Kočičí záchod čistěte denně. Oocysty se stávají infekčními teprve jeden až pět dní po vyloučení, včasný úklid je tedy nejlevnější ochrana.
• Při manipulaci s podestýlkou a při práci na zahradě noste rukavice a potom si důkladně umyjte ruce.
• Kočku nekrmte syrovým masem a bytovou kočku nechte doma. Toulavým kočkám se vyhýbejte, dětské pískoviště zakrývejte.
• Maso tepelně upravte: celé kusy aspoň na 63 °C s tříminutovým odpočinkem, mleté na 71 °C, drůbež na 74 °C.
• Ovoce a zeleninu oplachujte pod tekoucí vodou, prkénka a nože po syrovém mase drhněte horkou vodou se saponátem a nepijte neupravenou vodu.

Nastávající maminky a lidé s oslabenou imunitou by měli kočkolit svěřit někomu jinému a v těhotenství si nepořizovat nové zvíře, zvlášť kotě. V Česku patří vyšetření na toxoplazmózu mezi doporučené prenatální odběry, povinné ale není. Podle Státního zdravotního ústavu a doporučeného postupu infektologů se první odběr provádí co nejdřív po otěhotnění, ideálně kolem 10. týdne. Ženy bez protilátek se kontrolují aspoň jednou v každém trimestru. Při podezření na čerstvou nákazu přebírá péči infektolog, doplňují se další testy a do vyjasnění se nasazuje spiramycin. Sporné nálezy potvrzuje Národní referenční laboratoř pro toxoplasmózu.