Co nikdy nedělat při hnojení čehokoli: 7 hlavních chyb, kterých se čeští zahrádkáři dopouštějí

                   

Přírodní hnojiva jsou mezi zahrádkáři velmi oblíbená. Ovšem i při jejich aplikaci je možné chybovat. Podívejte se na 7 nejčastějších chyb, které v této oblasti zahrádkáři dělají a vyvarujte se jich. Není to tak složité, jak by se mohlo zdát – naopak. Je ovšem nutné dát si pozor na některá pravidla.

1. Chybná aplikace dřevěného popela

Pro dřevěný popel je charakteristická vysoká koncentrace živin. Obsahuje mimo jiné 33–35 % vápníku, 2–4 % fosforu, 6–10 % draslíku, 4–7 % hořčíku a křemík. Byla by však chyba hnojit jenom jím, protože v něm chybí dusík. Ten je tak nutné dodat rostlinám například kompostem.

A existuje také celá řada rostlin, které si v hnojení popelem právě nelibují. Ve hře jsou například: borůvky, rododendron, okrasná trnka, brusinka, klikva, okrasný dub, magnolie, měsíček lékařský, begonie, azalka, jehličnany, vřes nebo půvabné hortenzie. Optimální dávka dřevěného popela se pohybuje mezi 30 až 50 gramy na metr čtvereční, maximem je pak 70 gramů.

2. Kávová sedlina není univerzálním hnojivem

Káva obsahuje celou řadu prospěšných látek. Jde například o:

  • kyselina listová,
  • mangan,
  • vitamin B2 (Riboflavin),
  • vitamin B5 (Kyselina pantothenová),
  • vitamin B1 (Thiamin),
  • vitamin B3 (Niacin),
  • draslík,
  • a hořčík.

Není ovšem vhodná pro celou zahradu. Naopak. Mezi rostliny, které ji nesnáší, patří například jahody, mrkev, rajčata a okurky.

iZdroj fotografie: Unsplash
Zdroj fotografie: Unsplash

3. Pozor na epsomskou sůl

Dalším oblíbeným hnojivem je i epsomská sůl, což není nic jiného, než sloučenina hořčíku a síranu. Tyto živiny také dokáže rostlinám předat, ovšem jejím prostřednictvím se nesmí hnojit ty, které nesnáší zasolení. Jde například o: broskvoň, švestku, jabloň, túje, smrk omoriku, okurky, fazole, hrách, jedli, modřín, buk, třešeň, angrešt, červený rybíz, jahoda, cibuli a brambory.

4. Hnojení fosforovou moučkou

Velmi oblíbené je i přihnojování rybími kostmi. Ty obsahují především vápník (ten posiluje pupeny a kořenový systém) a fosfor (podporuje tvorbu květů). Ovšem právě fosfor může být i problematický – pokud je ho v půdě příliš, brání růstu rostlin a oslabuje jejich kořenový systém.

5. Vaječné skořápky a jejich úskalí

A nelze zapomenout ani na vaječné skořápky, které obsahují vápník a další důležité živiny. Ovšem nikdy je nedávejte k acidofilním rostlinám. Těmi jsou například oblíbené hortenzie, půvabně kvetoucí rododendrony, vřesy, kapradiny a stále častěji pěstované azalky. Mohly by jim totiž ublížit.

iZdroj fotografie: Depositphotos
Zdroj fotografie: Depositphotos

6. Jen pohnojení leckdy nestačí

Také si myslíte, že pokud na podzim pohnojíte záhony kompostem, pak v dalším roce není žádný přísun živin třeba? To je ale chyba. Pokud budete pěstovat náročné rostliny I. trati, pak se stejně další aplikaci hnojiv nevyhnete. A jaké druhy mezi ně patří?

  • Tykvovitá zelenina: okurka, cuketa, dýně apod.
  • Brukvovitá zelenina: bílé zelí, červené zelí, kapusta, květák, brokolice apod.
  • Lilkovité rostliny: rajčata (trpasličí odrůdy),
  • brambory (rané) a celer

7. Předávkování hnojivem z droždí

Na zahradě se často používají také kvasinky. Představují totiž velmi hodnotný zdroj bílkovin, a jako bonus obsahují i užitečné vitaminy skupiny B a upřít jim nelze ani vyšší obsah chromu. Abyste však své rostliny tímto hnojivem nepředávkovali, měli byste kvasinkami hnojit nanejvýš dvakrát nebo třikrát za sezónu.

Na jaká přírodní hnojiva nedáte dopustit vy?

Hledáte tipy na další přírodní prostředky? Podívejte se, jak si jednoduše vyrobit hnojivo z cibulových slupek

Diskuze Vstoupit do diskuze
53 lidí právě čte
Zobrazit další články