Boj proti škůdcům a chorobám začíná už před sezónou: Úprava zeminy v záhonech je klíčem k úspěchu, který ocení i nenáročný zahradník

Na podzim je třeba správně pečovat o půdu, abyste v příští sezóně opět získali dobrou úrodu zeleniny a zázemí pro okrasné rostliny.

i Zdroj fotografie: Depositphotos
                   

Většinou záhony zryjeme takříkajíc na délku rýče a půdu obracíme. Je však třeba připomenout, že časté a příliš intenzivní rytí půdy může způsobit až příliš rychlé změny v její struktuře a také v zastoupení žádoucích půdních mikroorganismů. Obrácením vrchní vrstvy zeminy totiž začnou jako první odumírat anaerobní organismy, které obývají hlubší vrstvy půdy, což nemusí být vždy dobře, jde totiž o nedílnou půdní mikroflóry. Pokud tedy není takto hluboké rytí nutné, raději se mu vyhněte.

Specifika péče o těžké půdy

Ale záleží i na typu půdy. Pokud máte na zahradě tu opravdu těžkou, pak je hluboké rytí žádoucí. Tento typ půd se totiž obtížně prohřívá a je náchylný k rozvoji různých chorob. Zmrzlá voda a následné tání navíc během zimy zlepšuje i strukturu takových půd. A právě z tohoto důvodu se tento typ rytí doporučuje i v nově založených zahradách.

Jak se starat o lehké půdy

Druhý typ půd je lepší vždy pouze lehce zkypřit (např. přimícháním dobře rozloženého kompostu). Většinou používáme vidle, které zemi neotáčejí, ale pouze velmi dobře prokypřují. Rytí na lehkých půdách se provádí v ideálním případě pouze ve chvíli, kdy na nich potřebujeme zarýt vzešlé zelené hnojení, které je lepší před touto úpravou ještě posekat.

Aplikujte organická hnojiva

Půdu nezapomeňte také pohnojit. Skvěle se osvědčuje zejména dřevěný popel. Pokud nechcete spoléhat na specializovaná hnojiva z obchodů, pak jde o opravdu skvělou alternativu. Obsahuje totiž velké množství živin – například 33–35 % vápníku, 2–4 % fosforu, 6–10 % draslíku a 4–7 % hořčíku a křemíku. Nejlepší je popel z tvrdého dřeva (topol, buk či dub).

iZdroj fotografie: Pixabay

Ovšem myslete na to, že se pyšní poměrně vysokým pH, takže ho používejte střídmě. Měkké dřevo se pak v tomto ohledu pohybuje kolem 10. Nehodí se však tam, kde rostou kyselomilné rostliny. Jde například o: všechny jehličnany, pomněnky a konvalinky, borůvky, hortenzie, chryzantémy, chrpy, zimolez, vilíny, lilie, vřes a vřesovec, rododendrony a cínie.

Zelené hnojení na záhony

Stále ještě je čas i na výsev zeleného hnojení. Při výběru vhodné rostliny se řiďte tím, jakou zeleň budete chtít na záhoncích v příštím roce pěstovat. Pro pěstování paprik, okurek, cuket, dýní, brambor a také lilků se jako zelené hnojení skvěle hodí žito, oves, lupina, ředkev olejná nebo hořčice či jakýkoliv jetel.

Pokud plánujete pěstovat kukuřici, budou pro ni ideálními předplodinami například řepka jarní, ředkev a hořčice. A při plánovaném pěstování řepy, mrkví, fazolí by rozhodně neměla zůstat stranou hořčice, ředkev olejná, řepka jarní, hrách nebo stará dobrá vikev. Zelené hnojení navíc potlačuje i většinu druhů plevelů, jedinou výjimku tvoří pampelišky smetánky (Taraxacum sect. Taraxacum Kirschner et al.).

Jak se o svou zahradu po sklizni staráte vy?

Zdroj: Gardener
Diskuze Vstoupit do diskuze
105 lidí právě čte
Autor článku

Věra Myslíková

Vyrůstala jsem v JZD, studovala botaniku a po revoluci jsem si otevřela malé rodinné květinářství. Ze zahradničení se stalo mé celoživotní hobby, o své zkušenosti se ráda podělím se čtenáři.

Zobrazit další články