Houbaření je český národní sport, nicméně nejčastěji pro houby vyrážíme do lesa a doma pěstujeme maximálně žampiony nebo hlívu. Pokud ale máte na svojí zahradě stinné a vlhké prostředí, ve kterém by se mohlo dařit lesním houbám, můžete se pokusit o jejich pěstování.
Připravíte se tím sice o dobrodružství a návštěvu lesa, která se s houbařením pojí, na druhou stranu: pokud se vám podaří houby vypěstovat, nemusíte před „houbařením“ vstávat brzy ráno a strachovat se, aby vám houby nevysbíral konkurenční houbař.
Základem úspěchu je vhodné stanoviště a přítomnost jehličnatých stromů
Metoda domácího houbaření k nám přišla z rusky mluvících zemí, kde je vlastní pěstování hub mnohem populárnější než u nás. Nejčastěji se používá prášek či suspenze, ve kterých je namíchané větší množství hub (hříbky, kozáci, klouzky, ryzce apod.) a který se dá sehnat ve specializovaných prodejnách. Dají se koupit i sazenice stromů, v jejichž podhoubí jsou „namíchány“ konkrétní druh hub. Houby pro svůj růst potřebují přítomnost jehličnatých stromů, vysazujte je tedy vždy v jejich blízkosti. Naopak v blízkosti ovocných stromků se hříbků dočkáte jen stěží.
Zkuste štěstí: pokud to nevyjde, zkuste dřevokazné houby nebo hlívu
Jestliže jste si koupili směs k pěstování hub, postupujte podle návodu. Obecná doporučení zní takto:
- Směs sypeme asi 15 cm hluboko a v okruhu jednoho až dvou metrů od kmenu stromu.
- Půdu udržujeme přiměřeně vlhkou, zaléváme k večeru, kdy nesvítí slunce.
- Nepočítejte s tím, že se na vaší zahradě bude dařit všem druhům hub, které jsou ve směsi namíchány. Ujmou se jen ty, které u vás najdou ideální prostředí.
Pokud však nemáte na zahradě dostatečně „lesní“ prostředí, už z podstaty je jasné, že se vlastních lesních hub nedočkáte. Můžete se ale pokusit například o pěstování některých jedlých druhů dřevokazných hub, případně hlívy ústřičné či žampionů.