Prodejci biopergo vám řekli, že povolení nepotřebujete. Stát teď rozhodl jinak a tisíce majitelů jsou v nejistotě

Prodejci biopergo vám řekli, že povolení nepotřebujete. Stát teď rozhodl jinak a tisíce majitelů jsou v nejistotě

Ministerstvo pro místní rozvoj v květnu 2026 zařadilo bioklimatické pergoly mezi přístřešky. Kdo má lamely přichycené k domu, může potřebovat povolení.

i Zdroj fotografie: Jana Šrámčíková / Chalupáři-Zahrádkáři
                   

Dne 6. května 2026 aktualizoval odbor stavebního řádu MMR metodické doporučení „Pergola, přístřešek“. Jedna pasáž v něm zasáhne každého, kdo si na terasu pořídil hliníkovou konstrukci s otočnými lamelami. Bioklimatická pergola podle ministerstva patří mezi přístřešky, protože má zastřešení, integrované odvodnění a často i další technologii. Dokument dokonce uvádí, že se jí kvůli střeše říká pergola chybně. Prodejní věta „na pergolu povolení nepotřebujete“ tím ztrácí oporu. Nejvíc riskují majitelé, jejichž konstrukce visí na fasádě domu. Rozhodovat totiž nebude slovo v katalogu. Rozhodne ukotvení, a k němu ještě vzdálenost od sousedova plotu.

Bioklimatická pergola podle MMR: proč ji úředníci přejmenovali na přístřešek

Klasickou pergolu chápe metodika jako lehkou konstrukci, kterou obvykle obrůstají popínavé rostliny. Jde o prvek zahradní architektury a stavební zákon ji neřeší. Jakmile ale nad hlavou přibude pevná střecha, mění se kategorie. Přístřešek je podle ministerstva zastřešená stavba, které chybějí všechny nebo některé obvodové stěny. Spadá pod stavební zákon, i když při splnění limitů může zůstat bez povolení.

Biopergola s naklápěcími lamelami do první skupiny nezapadá. Lamely se dají zavřít do souvislé plochy, voda odtéká skrytými žlaby ve sloupech a k tomu často přibývá osvětlení, senzory deště nebo motorový pohon. MMR proto konstatuje, že jde technicky o zastřešenou stavbu. Ministerstvo zároveň připomíná, že taková konstrukce musí být od počátku dimenzovaná na zatížení sněhem a namáhání větrem.

Celý výklad je k dispozici v dokumentu Pergola a přístřešek podle zákona č. 283/2021 Sb. Stavebním úřadům má sloužit jako interpretační vodítko. Úředník podle něj posuzuje skutečné konstrukční znaky, účel a funkční vlastnosti.

Co tvrdili prodejci biopergol a kde se jejich pravidlo láme

Ve veřejných textech prodejců se opakuje jednoduchá poučka: pergola do 40 m², do výšky 5 metrů a aspoň 2 metry od hranice pozemku stavební povolení nevyžaduje. Najdete ji například na webu pergola-zahradni.cz v článku z ledna 2026. Podobně ji formuluje i Hagro, které se chlubí více než pěti tisíci realizacemi, byť toto číslo pokrývá celé portfolio firmy. Někteří obchodníci doplňují další podmínky, jiní mluví obecně o „běžné pergole“.

Podle nás je v tom jádro problému. Trh prodává lamelové systémy pod lákavým a nenápadným slovem pergola, kdežto stavební úřad zkoumá šrouby, kotvy a střechu. Prodejci zpravidla pracovali se zjednodušeným pravidlem pro drobné stavby. U konkrétní zakázky ovšem rozhodují parametry, které reklamní věta nezachytí.

Část trhu přitom hranici viděla dávno. Prodejce Atypy už v březnu 2023 výslovně psal, že bioklimatické lamelové pergoly povolení či ohlášení vyžadují. Moonex dnes uvádí, že konečné slovo má stavební úřad, a odděluje samostatně stojící konstrukci od té přichycené ke zdi.

Samostatný přístřešek, nebo přístavba: rozhoduje kotva na fasádě

Rozlišení mezi samostatným přístřeškem a přístavbou je pro majitele zásadní a metodika ho popisuje nečekaně konkrétně.

Samostatný přístřešek stojí na vlastních nosných sloupech a jeho stabilitu zajišťuje vlastní konstrukce. K domu smí těsně přiléhat, pokud s ním není konstrukčně spojený a na zdi nezávisí.

Přístavba půdorysně rozšiřuje stávající stavbu a je s ní provozně nebo konstrukčně propojená. Typický příklad podle MMR: jedna strana pergoly stojí na sloupech, druhá je kotvená nebo zavěšená do fasády.

Právě tahle druhá varianta je na českých terasách velmi rozšířená. Montážníkům ušetří dva sloupy a zákazníkovi peníze. Úřad v ní ale spatří přístavbu, a ta podle § 171 stavebního zákona typicky vyžaduje povolení záměru. Výjimky má zákon jen pro drobné stavby a výslovně vyjmenované případy.

Ani samostatně stojící biopergola nemá vyhráno automaticky. Pro drobnou stavbu u rodinného domu musí splnit všechny podmínky najednou:

PodmínkaLimit podle MMR
Zastavěná plochado 40 m²
Výškado 5 m
Podlažínejvýše jedno nadzemní
Odstup od hranice pozemkualespoň 2 m
Vsak dešťové vodymin. 50 % plochy pozemku i po umístění stavby
Účelnepodnikatelský, souvisí s bydlením či rodinnou rekreací

Stačí jedna nesplněná položka a z bezstarostné zahradní investice se stává stavba k povolení. Spory se podle metodiky mohou točit také kolem bočního zasklení, přeměny na zimní zahradu, provozního propojení s obývákem nebo ochranných pásem. Ministerstvo samo přiznává, že praxe je pestrá a univerzální recept neexistuje. Dva úřady tak mohou podobnou konstrukci vyhodnotit rozdílně.

Zvláštní kapitolou jsou solární carporty. Ty podle MMR vždy musí provést stavební podnikatel. Montáž a zapojení fotovoltaiky navíc smí podle ministerstva průmyslu realizovat jen oprávněná osoba s elektrotechnickou kvalifikací.

Pokuta až dva miliony a cena dodatečného povolení

Kdo provede záměr vyžadující povolení bez něj, dopouští se podle Portálu veřejné správy přestupku. Horní hranice pokuty činí 2 000 000 Kč. V krajním případě může úřad zahájit řízení o odstranění stavby.

Metodika z května 2026 přitom žádný přechodový režim pro konstrukce, které už stojí, nestanoví. Jakmile se stavební úřad začne konkrétní pergolou zabývat, třeba po stížnosti souseda, bude posuzovat její skutečné provedení. U stavby bez potřebného povolení přichází v úvahu legalizace.

Rozdíl v ceně mezi včasným a opožděným krokem je výrazný. Srovnání správních poplatků podle gov.cz:

Typ stavbyPovolení předemDodatečné povolení
Jednoduchá stavba5 000 Kč20 000 Kč
Ostatní stavba10 000 Kč30 000 Kč
Vyhrazená stavba20 000 Kč50 000 Kč

Za jednoduchou stavbu tedy opozdilec zaplatí čtyřnásobek. K poplatku se přidá honorář projektanta, případně statika, jehož výši oficiální zdroje pro biopergoly jednotně nevyčíslují. Dodatečné povolení úřad udělí, pokud stavba odpovídá právním předpisům a územnímu plánu. Postup i aktuální sazby shrnuje služba „Žádost o dodatečné povolení stavby“ na Portálu veřejné správy.

Jak postupovat před koupí lamelové pergoly i po ní

Před podpisem smlouvy doporučujeme projít s prodejcem kontrolní seznam: rozměry a výšku, odstup od hranic, podíl vsakovací plochy, způsob kotvení, účel užívání, plánované boční stěny či zasklení. Na úřadě si pak ověřte ochranná pásma, územní plán a případnou památkovou ochranu. Pokud nelze s jistotou říct, že jde o drobnou stavbu, je rozumné zajít na stavební úřad ještě před montáží.

Žádost o povolení záměru se podává na formuláři podle vyhlášky č. 149/2024 Sb., a to přes Portál stavebníka, datovou schránkou, poštou nebo osobně. Podrobnosti uvádí Portál veřejné správy ve službě „Žádost o rozhodnutí o povolení záměru“. Dokumentace obsahuje průvodní list, souhrnnou technickou zprávu, situační výkresy a dokumentaci objektů. Musí z ní být patrné, že konstrukce odolá zatížení a obstojí po stránce požární bezpečnosti. Dobrou zprávou je, že přístřešek, který povolení nepotřeboval, nepotřebuje ani kolaudaci. Totéž platí pro některé povolené jednoduché přístřešky.

Majitel, kterého obchodník výslovně ujistil, že právě jeho provedení povolení nevyžaduje, se může opřít o spotřebitelské právo. Podle České obchodní inspekce dává nekalá obchodní praktika právo odstoupit od smlouvy do 90 dnů od jejího uzavření nebo žádat přiměřenou slevu. Automatický nárok to ale není. Bude potřeba doložit konkrétní tvrzení, nejlépe písemně v nabídce či e-mailu.

Diskuze Vstoupit do diskuze
Autor článku

Zdeňka Pavelková

Zobrazit další články