Podzimní prořez keřů a okrasných stromů. Vyvarujte se chyb – na jaře vás potěší množstvím květů a bujným růstem

                   

Dalo by se říct, že prořezávání okrasných dřevin není ve většině případů ve skutečnosti vůbec nutné. Tím, že necháme své svěřence volně růst, jim totiž nijak neubližujeme, i když poté možná vypadají trochu divoce a neuspořádaně. Někdy však může mít tento faktor vliv i na bohatost kvetení nebo na celkové zdraví keřů či stromů (zvláště u druhů s velmi hustou korunou). A jaká pravidla tedy dodržovat?

Kdy a co stříhat na zahradě

Řez a aranžování stromů nebo okrasných keřů je třeba provádět především z důvodu nedostatku místa či v případě, že toužíme dát své zeleni určitý tvar nebo charakter. Když prořezáváme pouze nadzemní části, usměrňujeme a řídíme tak jejich růst. Ovšem stromy a keře naši snahu často do určité míry sabotují, takže rozhodně nejde o jednoduchý proces. Naopak. Obvykle trvá „výchova“ několik let.

iZdroj fotografie: Depositphotos
Zdroj fotografie: Depositphotos

O něco jednodušší je situace u keřů a stromů ozdobných listem. U nich nemusíte dávat pozor na období tvorby poupat, takže je lze tvarově umravnit opravdu kdykoliv. Soustřeďte se především na tzv. konzervativní řez, který se zaměřuje na odstranění poškozených, nemocných a mrtvých částí dřeva. Rychle tak obnovíte vitalitu dřeviny a ta začne rychleji vytvářet nové výhonky. Zároveň můžete větve podle potřeby zkrátit.

Kvetoucí okrasné keře a jejich prořez

V případě kvetoucích stromů je vždy nejefektivnější a nejjednodušší spojit prořez s obdobím květu. Snadno totiž odlišíte loňské a letošní výhony, a navíc nezasáhnete do tvorby nových poupat. Obecně tedy platí pravidlo, které říká, že prořez okrasných stromů vykvétajících během první poloviny vegetačního období se provádí bezprostředně po odkvětu. Dřeviny z druhé skupiny pak prořezáváme koncem zimy nebo brzy na jaře.

iZdroj fotografie: Depositphotos

Tímto způsobem tak ošetřovaným dřevinám poskytneme nejdelší možnou pauzu mezi provedeným prořezáváním a dalším kvetením, nijak je tedy ve kvetení neomezíme. Výjimky se však v tomto ohledu přece jenom najdou. Například rododendrony obvykle zakládají poupata už ve chvíli, kdy ta loňská ještě zcela neodkvetla. To však neznamená, že je stříhat nesmíte. Jen počítejte s tím, že na jaře pokvetou málo nebo vůbec ne.

Kdy stříhat stálezelené keře a jehličnany

Tímto způsobem však stříháme pouze listnaté stromy, u jehličnatých je něco podobného nežádoucí (výjimku tvoří jen bonsaje). U nich tak vždy odstraňujeme pouze suché a nemocné větve, a to nejlépe v létě. Nejlepší doba k prořezu stálezelených stromů a keřů pak všeobecně přichází koncem podzimu nebo zimy, kdy je strom stále ještě utlumen. Nedojde tak ke ztrátě cenné mízy ani k rozvoji chorob.

iZdroj fotografie: Depositphotos

Prořezávání keřů aneb staré vs. mladé

Přihlédnout musíme rovněž k tomu, o jak starou dřevinu se staráme. Řez mladých keřů a stromů se totiž od toho běžného mírně liší. Pracujete totiž na dřevinách, které teprve začaly získávat svůj tvar. Řiďte se proto především výškou kmene a nejprve odstraňte všechny výhonky a větve pod vybraným bodem. Nejvíce pozornosti pak věnujte hlavním větvím. Ty by se neměly nikde křížit ani si překážet.

A pokud chcete, aby byla koruna vaší dřeviny co nejhustější, pak jednoduše podpořte tvorbu více postranních výhonků. To uděláte tak, že v období vegetačního klidu odstraníte asi jednu třetinu délky nových výhonků. Ale pozor, větve je nutné prořezávat tak, aby každý střih končil několik milimetrů nad zdravým pupenem, který míří tím správným směrem. Jinak se z pečlivě ošetřené dřeviny brzy znovu stane jen divoké roští.

Potřebujete poradit spíše s ošetřováním ovocných stromů a keřů? Projděte si jejich řez krok za krokem
Diskuze Vstoupit do diskuze
94 lidí právě čte
Autor článku

Věra Myslíková

Vyrůstala jsem v JZD, studovala botaniku a po revoluci jsem si otevřela malé rodinné květinářství. Ze zahradničení se stalo mé celoživotní hobby, o své zkušenosti se ráda podělím se čtenáři.

Zobrazit další články