Starý telefon jako bezpečnostní kamera zní skvěle, ale baterie se může nafouknout a způsobit požár

Starý telefon jako bezpečnostní kamera zní skvěle, ale baterie se může nafouknout a způsobit požár

Vysloužilý mobil dokáže hlídat byt prakticky zadarmo. Měsíce na nabíječce ale ze stárnoucí baterie dělají nejslabší článek celé domácí ostrahy.

i Zdroj fotografie: Freepik
                   

Vypadá to jako ideální recyklace. V šuplíku leží telefon s funkčním objektivem, mikrofonem a Wi-Fi, stačí stáhnout aplikaci, opřít ho o knihovnu a zapojit do zásuvky. Za pár minut se na novém mobilu objeví živý obraz z obýváku. Háček se ukáže až po týdnech provozu. Lithium-iontový článek, který už má za sebou roky nabíjení, najednou tráví každou hodinu na plném nabití a k tomu se zahřívá nepřetržitým streamováním. Proto jsme prošli doporučení výrobců baterií, amerických hasičů i českých úřadů. Výsledek je jednoznačný: starý telefon obstojí jako dočasná vnitřní kamera. Jakmile má ale viset v zásuvce měsíce bez dozoru, přestává být levný.

Proč starý mobil jako domácí kamera tolik láká

Pořizovací cena nula korun je silný argument. Aplikace AlfredCamera na tomto scénáři staví celý svůj model: vysloužilý přístroj běží v režimu „Kamera“, aktuální telefon v režimu „Prohlížeč“. Podle aktuálních doporučených požadavků AlfredCamera zvládne roli kamery i zařízení s iOS 12 nebo Androidem 5.0. Pro prohlížení už aplikace chce iOS 15 a Android 7.0. Do role oka se tak hodí i hodně staré kusy.

K provozu je potřeba stabilní Wi-Fi, trvalé napájení a podle Alfredu alespoň 400 MB volného interního úložiště pro vybrané funkce. Z praxe doporučujeme ještě jedno minimum: telefon by měl mít snesitelný fotoaparát a dost operační paměti, aby se aplikace nehroutila. Žádná aplikace to sice přímo nevyžaduje, ale pětiletý přístroj s jedním gigabajtem paměti bude spíš trápení.

Na hlídání psa během odpoledne, dětskou chůvičku nebo kontrolu chaty o víkendu to bohatě stačí. Problém začíná ve chvíli, kdy se z experimentu stane nepřetržitá služba.

Nafouklá baterie na nabíječce: tady úspora končí

Lithium-iontové články nesnášejí dvě věci: teplo a vysoké napětí. Battery University upozorňuje, že dlouhé setrvání na plném nabití spolu se zvýšenou teplotou ničí baterii rychleji než běžné vybíjení a nabíjení. Telefon proměněný v kameru tráví v takových podmínkách celé dny. Baterie je neustále nabitá na sto procent, procesor pracuje s videem a nabíjecí obvody hřejí.

Nafouknutí je viditelný důsledek tohoto opotřebení. Americká agentura EPA ho označuje za známku poškození článku a potenciální požární riziko. Americká hasičská správa USFA k rizikovým faktorům řadí přehřívání, přebíjení, stáří i opakované cykly. Poškozené články přitom mohou uvolňovat hořlavé plyny a jejich selhání se může zvrhnout v rychlý požár.

Apple uvádí jako ideální teplotní pásmo 16 až 22 °C a před nabíjením při teplotách nad 35 °C výslovně varuje. Parapet nad radiátorem nebo okno s jižním sluncem dokážou tuhle hranici v létě snadno překročit. Situaci zhoršuje i pouzdro, které při nabíjení drží teplo, a levný neoriginální adaptér.

Na blížící se problém upozorní několik signálů:

  • displej nebo zadní kryt se odchlipuje, v těle telefonu vzniká mezera,
  • přístroj se na rovném stole kolébá,
  • telefon je neobvykle horký, zapáchá nebo syčí,
  • samovolně se vypíná či restartuje.

Kdo si takových příznaků všimne, má telefon okamžitě odpojit od nabíječky, nemačkat ho a nepropichovat. Podle českého postupu organizace ECOBAT se zabudovaná baterie nemá vyjímat doma. Zařízení patří do odborného servisu nebo na specializované sběrné místo, rozhodně ne do směsného odpadu ani do běžného kontejneru na elektroodpad. EPA doporučuje přístroj dočasně uložit mimo hořlaviny, ideálně do nádoby s pískem nebo kočkolitem. Při bezprostředním nebezpečí volejte 112 nebo 150.

Pokud telefon jako kameru přesto chcete provozovat, riziko se dá výrazně snížit. Sundejte kryt, nechte za přístrojem volný prostor, postavte ho mimo slunce a textilie a používejte originální nabíječku. První den provozu teplotu průběžně kontrolujte. Kompromisem může být chytrá zásuvka s časovačem, která nabíjí třeba 30 až 60 minut několikrát denně a drží baterii zhruba mezi 40 a 80 %. U skutečného zabezpečení je to ovšem slabina, protože každý výpadek napájení může kameru vypnout.

Aplikace, data a staré systémy jako tichá díra v síti

Výběr aplikace se za posledních pár let zúžil. AlfredCamera zůstává nejuniverzálnější volbou pro Android i iOS a pro živé přenosy používá šifrování TLS a 256bitové AES. Manything podle svých aktuálních odpovědí na časté dotazy funguje už jen na zařízeních Apple s iOS 15 a novějším, podporu Androidu ukončil. IP Webcam ocení technicky zdatnější uživatelé, kteří chtějí obraz držet jen v domácí síti bez cloudu. Dokumentace integrace Gladys ale varuje, že bez nastaveného jména a hesla stránku kamery uvidí kdokoli připojený ke stejné Wi-Fi.

Druhá potíž je samotný systém. Telefon s Androidem 8 nebo iOS 12 už dávno nedostává bezpečnostní záplaty a známé zranitelnosti v něm zůstávají otevřené. Alfred sám přiznává, že starší verze jeho aplikace už nemusí dostávat opravy chyb. Podle nás je takový přístroj připojený nonstop k domácí síti jen další trvale zapnuté chytré zařízení se zastaralým softwarem.

Pozornost si zaslouží i přenos dat. SimpliSafe uvádí pro jednu kameru orientační upload asi 0,75 Mb/s v rozlišení 480p, 1,5 Mb/s v 720p a 2 Mb/s ve Full HD. Při nepřetržitém odesílání do cloudu to ve Full HD dělá zhruba 0,9 GB za hodinu, tedy přes 20 GB denně. Alfred je díky kompresi skromnější: nepřetržitý záznam v bezplatné verzi spotřebuje kolem 50 KB/s, což vychází přibližně na 4,3 GB za den, v placené verzi asi 120 KB/s, tedy zhruba 10 GB denně. Na pomalejší přípojce nebo mobilním internetu na chatě se to rychle projeví.

Telefony navíc častěji spouštějí planý poplach. Spoléhají jen na obrazovou detekci, takže je dokáže zmást stín, pohnutý závěs nebo světla projíždějícího auta. Alfred u některých androidích přístrojů sám uvádí hardwarová omezení detekce. Specializované kamery naproti tomu nabízejí nastavitelné zóny, regulaci citlivosti a rozpoznávání osob či vozidel.

Kamera Tapo za šest stovek proti telefonu ze šuplíku

Srovnání s nejlevnější běžnou IP kamerou vychází pro vysloužilý mobil nelichotivě. TP-Link Tapo C100 se v českých obchodech podle Heureky prodává zhruba od 600 Kč a je stavěná přesně na to, co telefon zvládá jen nouzově.

ParametrStarý telefonTapo C100
Pořizovací cena0 Kčzhruba od 600 Kč
Noční viděníobvykle chybíinfračervený přísvit až na 12 m
Bateriestárnoucí Li-ion trvale na nabíječcebez baterie, napájení ze sítě
Lokální záznamomezený vnitřní pamětímicroSD až 512 GB
Detekcepodle aplikace a hardwarupohyb, osoby, aktivní zóny
Systémové aktualizacečasto ukončenéfirmware určený pro nepřetržitý provoz

Ve dne může mít dražší telefon z doby před pěti lety ostřejší obraz. Za tmy a v provozu sedm dní v týdnu ale tahá za kratší konec. Za cenu nižší než jeden velký nákup tak odpadá starost o stárnoucí článek, který by jinak hřál v zásuvce bez dozoru. Pro náročnější instalace existují kamery s napájením po síťovém kabelu a dosahem přísvitu až 40 m, do bytu však obvykle stačí základní model.

Natáčení okolí domu má v Česku jasné meze

Kamera za oknem nebo na balkoně snadno zabere víc, než majitel zamýšlel. Podle Portálu veřejné správy se ukládáním záznamu identifikovatelných osob stáváte správcem osobních údajů a vztahují se na vás pravidla GDPR. Úřad pro ochranu osobních údajů připouští ochranu vlastního majetku či osob jako vážný důvod. Rozsáhlejší snímání veřejného prostranství však považuje za přípustné jen výjimečně.

V bytových domech je nejcitlivější záběr na cizí dveře. ÚOOÚ při jedné kontrole v Plzni konstatoval, že monitorování vstupu do bytu nebo rodinného domu třetí osoby zpravidla neodpovídá zásadě minimalizace. Telefon opřený o kukátko a mířící na chodbu tak může vlastníkovi přivodit víc problémů, než kolik vyřeší.

Diskuze Vstoupit do diskuze
Autor článku

Zdeňka Pavelková

Zobrazit další články