Bez opylení plody nevzniknou, nebo vyrostou malé a deformované. Přitom stačí málo, aby se opylovači na vaší zahradě zdrželi déle.
Většina českých zahrad dnes vypadá bezchybně: zamulčované záhony, textilie pod štěrkem, hustý anglický trávník od plotu k plotu. Jenže právě tahle „uklizenka“ bere divokým včelám a čmelákům to, co nutně potřebují: přístup k vodě, holou půdu pro hnízdění a klidný kousek země, kde mohou přistát a napít se. Mělká miska s minerální výplní a trochou vody je nejrychlejší způsob, jak jim alespoň část z toho vrátit. Postavíte ji za dvě minuty. Ale abyste z ní vytěžili maximum, potřebujete vědět, co přesně řeší, a co ne.
Proč méně opylovačů znamená méně úrody
Jabloně, hrušně, rybíz, okurky, tykve, melouny, všechny závisí na tom, jestli hmyz přenese pyl z květu na květ. Studie Garibaldi et al. z roku 2013, kterou cituje University of Minnesota Extension, ukázala, že návštěvy divokých opylovačů zvyšují nasazení plodů výrazněji než samotné medonosné včely. Když na zahradu přiletí málo samotářek a čmeláků, plody buď nevzniknou vůbec, nebo jsou zakrslé a pokroucené. U tykvovitých to vidíte na první pohled: nerovnoměrně vyvinutý plod prozrazuje, že květ navštívilo příliš málo hmyzu.
Čím déle se opylovači na zahradě zdrží, tím víc květů stihnou obsloužit. A právě tady přichází ke slovu voda. Včely a čmeláci potřebují vláhu nejen z nektaru, ale i z vnějších zdrojů: z rosy, mělkých louží, vlhkých okrajů záhonů. Když tohle všechno zakryjete fólií a štěpkou, zmizí i poslední kapka.
Jak napáječku postavit za dvě minuty
Nepotřebujete nic speciálního:
- Mělká miska, keramická podmiska, starý talíř, plochá terakotová nádoba. Důležitá je stabilita a nízký okraj.
- Minerální výplň, oblázky, drobný štěrk nebo hrubší písek. Hmyz potřebuje bezpečné místo, kde přistane a nesklouzne do vody.
- Voda jen po okraj výplně, žádná hluboká hladina. Kamínky a písek musí vyčnívat nad vodou.
- Slunné, závětrné místo, ideálně blízko kvetoucích rostlin, aby opylovači nemuseli daleko.
Vodu doplňujte a měňte každé dva až tři dny. V létě vyschne miska překvapivě rychle. Po silném dešti naopak slijte přebytek; rozbahněná plocha bez pevného povrchu hmyz neláká. Výzkumný ústav včelařský doporučuje mít napajedlo připravené už od března, kdy se objevují první samotářky.
Komu přesně miska pomůže
V českých zahradách potkáte desítky druhů divokých opylovačů. Mezi nejčastější zemní samotářky patří pískorypky, ploskočelky a hedvábnice. Z čmeláků jsou to podle dat AOPK ČR především čmelák zemní, rolní, skalní, luční a zahradní. Všichni ocení bezpečný zdroj vláhy.
Důležité zpřesnění: miska s vlhkým pískem není plnohodnotné hnízdiště. Zemní samotářky hnízdí v suché, dobře odvodněné a nenarušené půdě, ne v mokré misce. Čmeláci si zakládají kolonie v podzemních dutinách, často v opuštěných norách hlodavců. Miska jim slouží jako zastávka na pití a odpočinek, nic víc. Pro skutečné hnízdění potřebujete na zahradě ponechat kus odkryté, nezamulčované země, kterou nebudete rýt ani přikrývat.
Co miska nevyřeší, a co ano
Samotná napáječka nezachrání zahradu, kde není co opylovat a kde není kde bydlet. Odborníci z Xerces Society popisují čtyři pilíře, které opylovači potřebují:
- Květy od časného jara do podzimu, ne jen jeden záhon levandule v červenci.
- Voda, a právě tady miska pomáhá okamžitě.
- Hnízdní zázemí, holá půda pro zemní druhy, dutiny pro zednice a čmeláky.
- Žádné pesticidy, postřik v okolí napajedla celý efekt smaže.
Největší problém českých okrasných zahrad není chybějící hmyzí domeček. Je to kombinace plastové textilie, silné vrstvy mulče, sterilního trávníku a chemie, která opylovačům bere celý životní cyklus najednou. Mimochodem, klasické hmyzí domečky pomáhají hlavně dutinovým druhům jako zednicím. Pro většinu samotářek, které hnízdí v zemi, jsou k ničemu. A špatně udržovaný domeček se navíc stává líhní parazitů.
Jak z jedné misky vytěžit co nejvíc
Umístěte napáječku do blízkosti kvetoucích rostlin; efekt je výrazně vyšší, když hmyz nemusí létat daleko mezi vodou a potravou. Vedle misky nechte alespoň metr čtvereční holé, sluncem vyhřáté půdy bez mulče. Nemusí to být uprostřed záhonu, stačí okraj cesty, úpatí zídky, nezakrytý roh u plotu. Právě tam si pískorypky a ploskočelky mohou vybudovat hnízdní nory.
A ještě jedna věc: nepoužívejte do misky zahradnický substrát plný rašeliny a hnojiv. Cílem je čistý minerální povrch. Obyčejný písek ze stavebnin a trocha hlinité zeminy ze zahrady úplně stačí.
Dvě minuty práce, jedna stará miska a hrst kamínků. Opylovačům to dá důvod se na vaší zahradě zastavit. Ale teprve kus holé země a květy po celou sezonu jim dají důvod zůstat.
