Vosy dokážou zničit celou úrodu hroznů za jediný den. Zkušený vinař z praxe ukázal dvě metody, po kterých se hmyz nevrátí

Ráno visí na pergole husté, nazlátlé hrozny. Odpoledne z nich zbývají scvrklé slupky, lepkavé stopky a bzučící roj, který se přesouvá na další střapec. Pěstitelé z Homelské oblasti na jihovýchodě Běloruska tenhle scénář znají stejně dobře jako zahrádkáři na jižní Moravě. Dmitrij Filatov proti němu staví dvě linie obrany: fyzickou bariéru na každý hrozen a pasti, které odlákají část vos jinam. Obě metody vyjdou na pár korun. Obě ale fungují jen tehdy, když je nasadíte dřív, než vosy objeví první prasklou bobuli.

Proč vosy útočí na hrozny právě před sklizní

Vosí kolonie žije jeden rok. Podle University of Maryland Extension se staré hnízdo po zimě znovu nepoužívá. Na jaře začíná oplozená královna úplně sama a počet dělnic pak roste celé léto, až v pozdním létě a na začátku podzimu dosáhne vrcholu. Přesně v okamžiku, kdy na zahradách dozrávají stolní odrůdy révy.

S velikostí hnízda se mění i jídelníček. Od jara do poloviny léta nosí dělnice larvám hlavně bílkoviny, tedy rozžvýkaný hmyz a maso. Jakmile růst kolonie zpomalí, přeorientují se na cukr. A hrozen, jehož cukernatost v posledních dnech zrání prudce stoupá, nabízí sladkou šťávu v ideální koncentraci.

Entomolog Ric Bessin z University of Kentucky popisuje, že vosy a příbuzní blanokřídlí se na révě často objevují ve velkém množství až těsně před sklizní. Jakmile najdou bohatý zdroj, krmí se agresivně a přivádějí další dělnice z kolonie. Ty přitom podle Iowa State University zvládnou za potravou urazit až několik set metrů. Hnízdo za plotem u souseda tedy stačí.

Nejrychleji škoda postupuje u bobulí, které už mají narušenou slupku:

• praskliny po vydatném dešti,
• otvory naklované ptáky,
• poranění od jiného hmyzu,
• přezrálé, změklé bobule.

Z jedné nakousnuté bobule vytéká šťáva, láká octomilky, začíná kvasit a plesnivění se šíří na sousední kuličky. Na malé zahradní révě se sladkou tenkoslupkou odrůdou tak roj během jediného dne znehodnotí podstatnou část toho, co na keři visí.

První metoda: ochranné sáčky na každý hrozen

Filatovova základní zbraň je jednoduchá a mechanická. Každý hrozen navlékne do sáčku z jemné síťoviny, gázy, tylu nebo organzy a nahoře ho pevně stáhne. Vosa se k bobulím fyzicky nedostane, ať je hnízdo jakkoli blízko.

Postup zvládne každý:

1. Vyberte prodyšný materiál s otvory tak malými, aby jimi vosa neprolezla.
2. Nasaďte sáček na celý hrozen ve chvíli, kdy bobule začínají měknout a zbarvovat se.
3. Nahoře ho stáhněte šňůrkou nebo zavažte kolem stopky, bez mezer.
4. Nechte uvnitř volný prostor, aby hrozen mohl dorůst a větrat.

U domácí gázy či záclonového tylu hlídejte, aby se látka po dešti nelepila na bobule. Vlhkost uvězněná u slupky dokáže nadělat víc škody než samotné vosy.

Hotové sáčky seženete i v tuzemsku. Na webu Kaufland.cz se prodává balení 100 organzových sáčků o rozměru 30 × 20 cm se stahovací šňůrkou za 573,15 Kč, tedy zhruba 5,70 Kč za kus. Brněnský Oslavan nabízí 30centimetrové síťky na hrozny, které podle prodejce chrání proti ptactvu, hmyzu i vosám a vydrží několik sezon.

Podle nás jde o nejspolehlivější ochranu, jakou zahrádkář má. Má jedinou slabinu, a to pracnost. Na pergole s třiceti hrozny zabere oblékání jedno odpoledne, na vinici s tisícovkou keřů se ruční nasazování mění v týdny dřiny.

Druhá metoda: pasti z PET lahví, které vosy odvedou jinam

Druhá linie míří na létající dělnice. Filatov, podobně jako tisíce zahrádkářů v Bělorusku, na Ukrajině i u nás, vyrábí pasti z plastových lahví:

• odřízněte horní třetinu lahve,
• otočte ji hrdlem dolů a zasuňte do spodní části jako trychtýř,
• nalijte sladkou nebo kvasící náplň,
• přidejte kapku saponátu, aby se hmyz na hladině neudržel,
• zavěste past na provázek.

Entomolog Peter Landolt z amerického ministerstva zemědělství doporučuje vsadit spíš na kvasný pach než na hustý cukerný sirup. Osvědčují se ovocné šťávy, rozpuštěný džem, zbytky kompotu nebo zvětralé pivo. Studie z wisconsinských vinic ukázala, že nejširší spektrum vos přilákalo víno, jednotlivé druhy však reagovaly na odlišné návnady. Když jedna náplň nezabírá, vyměňte ji za jinou.

Klíčové je umístění. Pasti patří po obvodu vinice nebo zhruba 3 až 6 metrů od keřů, rozhodně ne přímo mezi hrozny, jinak vosy k révě sami přivedete. Náplň obměňujte po dvou až třech týdnech, dříve, pokud je lahev plná hmyzu nebo začne nepříjemně páchnout.

Pasti mají pevně dané hranice. Podle University of Kentucky kolonii nezlikvidují, pouze sníží počet dělnic, které kolem révy krouží. Proto je Filatov kombinuje se sáčky. Pasti ředí nápor, sáčky tvoří poslední linii obrany.

Otrávená rybí návnada: postup, který v Česku nedoporučujeme

V postsovětských zahrádkářských návodech se objevuje i třetí, agresivnější varianta. Kousky ryby nebo masa se napustí insekticidem, nejčastěji Actarou, případně kyselinou boritou. Dělnice odnesou otrávenou bílkovinu do hnízda a jed tak zasáhne celou kolonii.

V českých podmínkách na to rovnou zapomeňte. Etiketa Actary 25 WG, kterou Syngenta vydala pro mimořádné povolení v roce 2023, uvádí použití výhradně ve chmelu, jen pro profesionální uživatele a s dobou použitelnosti do 16. července 2023. Účinná látka thiamethoxam patří mezi neonikotinoidy, které Evropská unie omezila kvůli dopadům na opylovače.

U domácích jedovatých směsí platí obecné pravidlo, které připomíná Státní zdravotní ústav: přípravky k hubení hmyzu se v Česku smějí používat jen tehdy, pokud jsou povolené a obsahují schválené účinné látky. Podomácku namíchaná otrávená ryba do této kategorie nespadá.

Landolt navíc varuje před jedem ve sladkých návnadách obecně. K cukru se slétají také včely a otrávená past může zdecimovat sousedovo včelstvo. Za pár zachráněných hroznů je to neúměrná cena.

Kdy začít a co dělat, když už vosy sedí na bobulích

Iowa State University Extension radí věšet pasti v červenci nebo začátkem srpna, tedy ještě před dozráváním. Jakmile vosy zralé hrozny najdou, pomáhají pasti už málo. Sáčky nasaďte s prvním měknutím bobulí, dřív než začnou praskat.

Pokud vosy na keři už hodují, jednejte bez odkladu:

• vystřihejte popraskané, vyžrané a kvasící bobule malými nůžkami,
• odpad neházejte pod keř, odneste ho v uzavřené nádobě do bioodpadu,
• zdravé hrozny okamžitě oblékněte do sáčků,
• zralé střapce sklízejte hned,
• pasti rozmístěte stranou od révy.

Při sklizni noste rukavice a dlouhé rukávy. Vosy krmící se na šťavnatém hroznu reagují podrážděně a pro alergiky představuje každé žihadlo vážné riziko.