Kompost zahradě prospívá a zvládne ho založit i začátečník. Aby dobře fungoval, vyplatí se znát několik triků

Nezáleží na tom, zda jste se stali novopečeným majitelem zahrady, nebo zkrátka a dobře chcete obnovit tu stávající se vším všudy. Dobrý kompost by měl být jednou z prvních věcí, do níž se pustíte. Koneckonců – je to logické. Musíte mít přece místo, kam budete ukládat zbytky a veškeré plevely, kterých se na zahradě zbavíte.

Místo zryjte a obežeňte plůtkem

Ty tam jsou doby, kdy kompost tvořila jedna velká hromada organického materiálu kdesi v rohu zahrady. Ty moderní staví na maximální vzdušnosti, která urychluje veškeré kompostovací procesy. Kompost tedy stavte spíše do volnějšího prostoru a místo dobře zryjte. Půdní bakterie tak budou snadněji pronikat do kompostovaných zbytků a celý proces se rozběhne mnohem rychleji.

iZdroj fotografie: Pixabay

Pokud tvoří základ kompostu travní drn, pak ho otočte a ponechte na místě (ale samozřejmě ho lze i odstranit a použít jinde). Kolem zryté plochy pak postavte bednění. Ovšem můžete zkusit třeba i vzdušný plot z větviček. Fantazii se meze nekladou. Ale pamatujte si, že vzdušnost musí být vždy na prvním místě. Estetika je až na tom druhém.

Dobrý tip pro založení kompostu

Při budování stěn nezapomeňte jednu z nich nechat pohyblivou. Bude se vám to hodit ve chvíli, kdy do kompostu budete potřebovat přidat větší množství zbytků, a pak samozřejmě i při přehazování. Nebudete se tak muset potýkat s vysokou stěnou a trávit touto činností více času, než je potřeba. Dobře fungující kompost je nutné přehodit alespoň dvakrát do roka.

iZdroj fotografie: Pxhere

Drenážní vrstva z větví jako základ

Aby zahradní a kuchyňský odpad odspodu nezahníval, položte na dno kompostu vrstvu středně silných větví. Budou tvořit skvělou drenážní a provzdušňovací vrstvu, a nakonec se časem také rozloží. Nahoru pak může přijít kvalitní kravský nebo slepičí hnůj, ale pokud ho nemáte, vynechte ho. Celý proces ovšem také značně urychlí, takže se vyplatí poptat se třeba sousedů v okolí.

iZdroj fotografie: Pixabay

Zkompostovaný hnůj je navíc pro rostliny lepší. Čerstvý se na příliš mnoho míst nehodí, výjimkou je pouze pařeniště. Všude jinde je překážkou jeho vysoký obsah dusíku, který rostlinám právě nesvědčí. Jakmile budete mít hotovo, můžete začít kompost používat. A co na něj patří? Možná vás překvapí, co vše je možné zkompostovat.

Kompostovat bez řádu se nevyplácí

Už víte, jak má vypadat zakládací vrstva kompostu. Ale co všechno na něj můžete dát? Všeobecně platí, že by se jednotlivé vrstvy měly střídat. Zahradníci hovoří o hnědé a zelené vrstvě. Zelenou je myšleno všechno vlhké (obsahující dusík) – tedy například posečená tráva, bioodpad z kuchyně, plevely (bez zralých semen apod.). Hnědou vrstvu tvoří materiál s nadbytkem uhlíku (suché listy, dřevní štěpka, sláma apod.).

iZdroj fotografie: Pixabay

Mezi jednotlivé vrstvy by pak měla, pokud možno, přijít i zemina. Stačí několikacentimetrový povlak, který dodá potřebné mikroorganismy i tam, kde by se přirozenou cestou dostávaly jen velmi těžko. Pokud chcete celý proces urychlit, obohaťte zeminu urychlovačem kompostu z obchodu. Není to ovšem nutné, kompost si poradí i bez vaší pomoci.

Co všechno do kompostu patří

Základ obvykle tvoří spadané listy stromů a keřů. Může jít o ty okrasné i ovocné, ale nesmí být napadeny chorobami a škůdci. Lze je kompostovat i samostatně a získat takzvanou listovku. Naopak jehličí nebo listy s pomalým rozkladným procesem (ořešák, dub apod.) je vhodné kompostovat zcela odděleně. A pro jehličí to platí zrovna tak. Nebojte se ovšem přihodit ani posekanou trávu či zbytky rostlin a plevelů.

iZdroj fotografie: Pxhere

Kompostovat je možné i organický kuchyňský odpad (slupky, vaječné skořápky, sedlina, zbytky jídel – vyjma masa a tuků), ten však vždy pokrývejte vrstvou zeminy. Můžete přidat i popel ze dřeva, 100% bavlnu (v rozumné míře), slámu, seno apod. Povolen je i zvířecí hnůj všeho druhu (králičí, slepičí, kravský apod.) nebo rozložitelný papír (sem rozhodně nepatří letáky či noviny) a ekopleny.

Vyvarujte se častých chyb v kompostování

Existuje ovšem i velmi pestrá paleta věcí, které by se v kompostu vyskytovat neměly. O které věci jde? Často v kompostu končí například části rostlin napadených chorobami a škůdci, ty ovšem mohou vaši zahradu po použití kompostu zpětně infikovat. A to samé platí i pro plevel se zralými semeny. Vyhněte se i chemikáliím obsaženým v organických materiálech a živočišnému odpadu, jako jsou kosti, tuk, maso a celá vejce.

iZdroj fotografie: Pxhere

Povoleny jsou pouze skořápky. Věřte nebo ne, ale na svou zahradu byste snadno přilákali nejrůznější škůdce v čele s kunami. Zapomeňte i na trávu ošetřenou herbicidy či citrusové slupky s chemickým ošetřením z obchodů. A vyvarujte se i přidávání velkých větví a jehličí (to obsahuje velké množství tříslovin, které zpomalují proces kompostování).

Dbejte i na správnou vlhkost

Pokud něco může zdar kompostování zhatit, je to právě nedostatečná vlhkost. Bez ní se totiž materiály nezačnou rozkládat. Suchý kompost je vhodné občerstvit novým materiálem a pro jistotu ho ještě pokropit vodou. Doporučujeme dešťovou nebo alespoň odstátou bez chloru. Naopak mokrý kompost vysušte přidáním slámy, sena či suchého listí. Během velkých dešťů se ho vyplatí i částečně zakrýt.

iZdroj fotografie: Depositphotos

Kdy lze vyzrálý humus používat?

Jestliže jste kompost založili správně, pak se v jeho spodní části začne čerstvý humus objevovat už po osmi týdnech. Díky své podobě se však hodí spíše na mulčování. Ovšem po sedmi až deseti měsících (s minimálně jedním přeházením) již můžete odebírat nádherně černou zeminu vonící jako lesní půda. Ta skvěle vyživí všechny rostliny a nahradí většinu chemických hnojiv. Využijete ji v okrasné i užitkové zahradě.