5 technik výsadby, které ztrojnásobí výnosnost i na opravdu malé zahradě. Budete litovat, že jste je neznali již před 10 lety

I na malé zahradě můžete získat velkou úrodu. Musíte udělat jen jediné – maximálně využít každý centimetr a naplánovat si výsadbu.

Zdroj fotografie: Pixabay

Smyslem postupné výsadby je zahrada, na které nebude žádný záhon ani chvíli volný. Na záhony, na nichž jste předtím pěstovali zeleninu s krátkou dobou vegetace (kupříkladu salát), tak můžete vysadit další, která vám bude plodit až do konce léta. Ve skleníku tak salát nahraďte okurkami, volně na záhonku třeba hrachem, špenátem apod. A poté je ještě možné vysázet nebo vysít zeleninu určenou pro sklizeň na podzim nebo brzy na jaře.

Nenechávejte své záhony holé

Podmínka úspěchu je jediná – mezi jednotlivými plodinami musíte záhonky vždy přihnojit dobře vyzrálým kompostem. Měli byste také střídat:

  • druhy s vysokými a nízkými nároky na výživu,
  • rostliny různých čeledí (nepěstujte například dvě cibuloviny po sobě),
  • zeleninu náročnou na vodu s tou nenáročnou,
  • úzkolistou zeleninu s tou s širokými listy,
  • mělce kořenící rostliny a ty s hlubokým kořenovým systémem,
  • plodovou zeleninu a tu, která má plody pod zemí.

Postupný výsev zeleniny

Tento typ výsadby se hodí pro druhy, které mají spíše kratší dobu vegetace, a stihnou vám tudíž do konce sezóny dozrát několikrát. Pokud tedy každých pár týdnů přidáte další dávku semínek, budete se z hojné úrody těšit až do podzimu. A v jakých intervalech jednotlivé druhy vysévat?

7denní intervaly

  • Baby listový salát (lze vysít až 4 týdny před prvním mrazem),
  • ředkvičky (vysévejte až 4 týdny před prvním mrazem),
  • baby listový špenát (lze vysít i 2 týdny před prvním mrazem).
Zdroj fotografie: Depositphotos

10denní intervaly

  • Hlávkový salát pro růst v plné velikosti (vysévejte nanejvýš 8 týdnů před očekávaným termínem prvního mrazu),
  • asijské zelí a pak choi v plné velikosti (vysévejte asi 6 týdnů před prvním mrazem),
  • kedlubny (vysévejte až 6 týdnů před prvním mrazem),
  • hrách (zasejte 8 týdnů před očekávaným termínem prvního mrazu),
  • zelené fazole (vysévejte až 8 týdnů před prvním mrazem).

14denní intervaly

  • Řepa (vysévejte až 8 týdnů před očekávaným termínem prvního mrazu),
  • čekanka štěrbák (vysévejte až 8 týdnů před prvním mrazem),
  • endivie (vysévejte až 8 týdnů před očekávaným termínem prvního mrazu),
  • rukola (vysévejte nanejvýš 1 měsíc před prvním mrazem),
  • vodnice (vysévejte až 6 týdnů před prvním mrazem).

21denní intervaly

  • Mrkev (lze vysévat až do poloviny července),
  • okurky (vysévejte 10 týdnů před očekávaným termínem prvního mrazu),
  • listová hořčice (vysévejte až 6 týdnů před prvním mrazem).
Zdroj fotografie: Depositphotos

30denní intervaly

  • Letní dýně určené ke sběru ve velmi raných stadiích – tedy ve chvíli, kdy je jejich horní slupka ještě konzumovatelná (vysévejte až 8 týdnů před očekávaným termínem prvního mrazu),
  • mangold (vysévejte až 10 týdnů před prvním mrazem).

Meziplodiny hlavních rostlin

Tento typ výsadby spojuje vzájemně si nekonkurující a leckdy i navzájem prospěšné kultivary. Rostliny se mohou navzájem ochránit před škůdci, podpoří se v lepších chuťových vlastnostech nebo si navzájem pomohou s lepším využitím živin. Vsaďte na rostliny s různě rychlou vegetací. Například hrášek přistíní cibuli, ale sklidíte ho ještě dřív, než ta doroste do plné velikosti. A podobná symbióza platí i pro ředkvičky, papriky apod.

Vždy spolu však musíte pěstovat výhradně plodiny s mělkými kořeny a plodiny s hlubokými kořeny. Jedině tímto způsobem jim totiž můžete zabránit v nežádoucí soutěži o živiny v půdě. Je tedy jasné, že mělce kořenící hlávkový salát si bude skvěle rozumět s řepou apod. Jde samozřejmě o trochu náročnější techniku výsadby, ale pokud jí přijdete na kloub, dokážete na zahradě ušetřit opravdu velké množství místa, aniž by to jakkoliv ovlivnilo velikost vaší úrody.

Zdroj fotografie: Pixabay

Jedna plodina s různými daty sklizně

Určitě víte, že řada druhů zeleniny vám nabídne rané, středně rané a pozdní odrůdy. A pokud je budete všechny pěstovat na jednom záhonku, pak se budete moci těšit na báječnou postupnou sklizeň, která vám přinese užitek opravdu až do zámrazu. Skvělým tipem je také promísení červnových a stáleplodících jahod apod.

Rostliny, které se sbírají postupně

Poslední tipem je pěstování rostlin, jež lze sklízet postupně. Například listové špenáty nebo saláty, které nerostou v růžici, je možné opatrně sklízet od nejstarších listů (jako pomocníka doporučujeme nůžky), a stále se tak těšit z dalších a dalších lístků. Myslete však na to, že všechny rostliny potřebují pro svou regeneraci vhodnou zálivku a dostatečný přísun živin.

Dobré tipy pro postupné výsevy

A jak se v těchto technikách neztratit? Pro začátek si dělejte poznámky, co a kde jste zasadili v každém jednotlivém vegetačním období. Můžete tak bez potíží praktikovat střídání plodin každý rok (což vám pomůže vyhnout se chorobám a škůdcům a zvýšit výnosy v následující sezóně). Pamatujte si také, že je třeba semena vysetá během letních veder zasít dvakrát tak hluboko než na jaře.

Zdroj fotografie: Depositphotos

Je rovněž zcela nezbytné udržovat půdu neustále vlhkou, protože jinak mohou nové rostlinky velmi brzy zahynout. A ujistěte se také vždy o tom, že máte dostatek semínek, aby vám bez potíží vydržela až do konce sezóny. Uprostřed léta se totiž mnoho druhů shání jen velmi obtížně. Drobná semena vždy vysévejte s pomocí písku nebo ještě lépe prostřednictvím výsevní pásky, která vás zbaví starostí s jejich protrháváním.

Jaké techniky postupné výsadby používáte na zahradě?