Borůvky, rajčata i hrušky: vosy naruší slupku a plody shnijí na keři. Jedna záclona z půdy to vyřeší na celou sezónu - Chalupáři-Zahrádkáři

Borůvky, rajčata i hrušky: vosy naruší slupku a plody shnijí na keři. Jedna záclona z půdy to vyřeší na celou sezónu

Textilní sáček za necelou desetikorunu dokáže zachránit plody, na které jste čekali celé léto. Ale ne vždy stačí sám.

i Foto: PxHere
                   

Je červenec. Borůvkový keř je obsypaný dozrávajícími plody, ale ráno na něm zbývají jen stopky a pár rozklovaných bobulí na zemi. Kdo to zažil, ví, že nejde o nadsázku. Hejno špačků nebo červenek umí nechráněný keř obrat během velmi krátké doby. U borůvek mohou ptáci podle University of Minnesota způsobit ztrátu přes padesát procent úrody. A co ptáci nestihnou, dokonají v srpnu vosy. Žluté vosy totiž nejsou jen otravným hmyzem u grilování; aktivně vykusují otvory do dozrávajících jablek, hrušek i švestek. Jakmile je slupka porušená, nastupují houbové hniloby a plod je za pár dní v koši. Řešení přitom leží v regálu nejbližšího supermarketu.

Proč plašiče nefungují a síťka ano

Cédéčka na provázku, plastové sovy, větrníky s hologramem. Kdo tohle zkoušel, obvykle skončil u stejného závěru: první dva dny je klid, ale třetí den už sedí kos přímo na sově. Ptáci jsou inteligentní a na vizuální strašáky si rychle zvyknou.

Princip je prostý: co pták nevidí a nemůže proklovnout, to nesežere. Totéž platí pro vosy. Medonosné včely se přitom chovají jinak: většinou se přiživují až na spadlém nebo poškozeném ovoci, ne na neporušených plodech. Vosy jsou agresivnější. Podle University of Maine dokážou do zralého jablka vyhlodávat díry samy. A každá taková ranka je vstupní brána pro hnědou hnilobu, která se šíří dál.

Sáček za desetikorunu: kdy stačí a kdy ne

V Globusu najdete textilní sáček na ovoce a zeleninu o rozměru 33 × 36 cm za 9,90 Kč. Albert nabízí obdobný znovupoužitelný Ovosáček. Oba jsou z pratelné síťoviny, původně určené k nákupu bez igelitu, ale na zahradě poslouží překvapivě dobře.

Postup je jednoduchý:

  • Počkejte, až plod dosáhne velikosti zhruba dvou centimetrů a květy budou dávno odkvetlé.
  • Sáček navlékněte přes plod nebo malý trs, u stopky volně stáhněte provázkem nebo drátkem, neškrťte.
  • Dole nechte drobnou mezeru pro odtok kondenzátu.

Tenhle přístup funguje skvěle na jednotlivé hrušky, jablka, broskve nebo hrozny. Inspirací je technika obalování plodů používaná v ovocnářství. University of Wisconsin ji doporučuje u jablek jako ochranu proti hmyzu i houbovým chorobám. Místo papírového sáčku použijete síťovaný textilní; výsledek je stejný a materiál vydrží víc sezón.

Jenže: kdo má keř borůvek se stovkami bobulí, ten si se sáčky po jednom nepomůže. Tady je potřeba použít stejný princip ve větším měřítku.

Celý keř? Síť na rámu za odpoledne

Pro borůvky, rybízy, angrešt nebo jahody dává smysl velká síť přehozená přes jednoduchou konstrukci. Přímé položení sítě na keř nedoporučujeme, protože plody se zamotávají do ok, ptáci se mohou zamotat taky a sklizeň je noční můra.

Osvědčený domácí rám vypadá takhle:

  • Do země zapusťte krátké kovové trubky jako patky (stačí 30cm kusy).
  • Do nich zasuňte svislé PVC trubky o průměru asi 1,5 cm.
  • Nahoře spojte koleny a vodorovnými díly, přidejte podélnou příčku pro tuhost.
  • Rám udělejte o 30 cm větší než keř na každou stranu.
  • Síť přehoďte přes celou konstrukci a u země ukotvěte kolíky nebo kameny každých 60 až 90 cm. Žádné mezery, jinak se pták protáhne spodem.

Cenově vychází velká síť lépe než desítky sáčků. V OBI stojí síť proti ptákům 4 × 10 metrů 249 Kč, v Hornbachu pořídíte 5 × 4 metry za 129 Kč. Na drobný hmyz existují jemnější varianty; OBI nabízí síť na ovoce a zeleninu 2 × 5 metrů za 189 Kč. Kdo má doma starou polyesterovou záclonu nebo okenní síťovinu, může ji zastřihnout na míru a použít úplně stejně. Royal Horticultural Society tento postup výslovně doporučuje jako legitimní úspornou metodu.

Načasování rozhoduje víc než materiál

Nejčastější chyba není špatná síť, ale pozdní zásah. Ptáci se o plody začínají zajímat ve chvíli, kdy se zbarvují; u třešní a borůvek to v Česku znamená červen až začátek července. Vosy přicházejí později; jejich kolonie vrcholí v srpnu a září, kdy přecházejí na sladké zdroje.

Klíčové pravidlo: síť nasazujte po odkvětu, ale před zabarvením plodů. U hmyzosnubných plodin (jahod, borůvek, jablek) nesmí být keř během kvetení zakrytý jemnou sítí, jinak zablokujete opylení. Pokud potřebujete krýt dřív, odkrývejte rostliny přes den nebo květy ručně opylujte štětečkem.

A ještě jedna věc, na kterou se zapomíná: pravidelně sbírejte spadané a přezrálé plody. Spadané ovoce přitahuje vosy jako magnet a zvyšuje tlak na zbytek úrody.

Deset korun za sáček, stovka za síť, odpoledne práce s PVC trubkami. Proti tomu stojí půlka sklizně v zobácích a vosích čelistech. Matematika je jasná a letos je ještě čas ji otočit ve svůj prospěch.

Diskuze Vstoupit do diskuze
Autor článku

Tereza Říha

Zobrazit další články