Co se skleníkem na podzim: Dezinfekce je důležitá, může zařídit lepší úrodu v příštím roce

Pochmurnější a chladnější počasí na podzim již do zahrady moc neláká, přesto v ní na nás čekají úkoly, které se vyplatí ještě před příchodem zimy splnit. Osobně nikdy nevynechávám zazimování skleníku, čili údržbu v podobě dezinfekce všech prostor a také půdy. Obzvlášť pokud v něm, stejně jako letos, pěstuji rajčata a jiné plodiny náchylné k výskytu plísní. Díky důkladnému úklidu se tak nestane, že by se příští rok skleník změnil v líheň chorob a škůdců.

Zazimování skleníku začíná úklidem

Než se vrhnu na samotnou dezinfekci prostor ve skleníku, zcela ho vyprázdním. Vytrhám všechny rostliny, které v něm letos plodily, tedy rajčata, okurky a papriky. Pokud se jim vyhnula plíseň bramborová nebo šedá, můžete takové zbytky hodit na kompost, já však neriskuji a raději i zdravé rostliny spálím. Nakonec odstraním také všechny opory v podobě tyčí nebo provázků. Ty, které již dosloužily, vyhodím, ostatní umyji v roztoku hypermanganu, jak jsme v redakci Chalupáři-Zahrádkáři radili v jiném článku, a uklidím.

Přírodní dezinfekcí je hořčice

Jelikož ve skleníku pěstuji odrůdy rajčat, které jsou přirozeně odolnější (doporučuje je například redakce webu iZahrádkář), plíseň se mu zatím úspěšně vyhýbá. Vystačím si tedy s dezinfekcí pomocí zeleného hnojení, konkrétně hořčice, jako jsme o tom psali na Chalupáři-Zahrádkáři. Hořčice sice skleník zcela nezbaví vajíček škůdců, postarají se o ně ale slepice, které ve skleníku stráví skoro celou zimu. Nejprve si pochutnají na hořčici a poté začnou hledat potravu v podobě nakladených vajíček a larev. Proto také nechávám mytí oken a rámů hypermanganem až na jaro.

iZdroj fotografie: Pixabay

Dezinfekce skleníku dusíkatým vápnem

Proč se vyplatí zazimování a dezinfekci skleníku nepodceňovat, vysvětluje ve videu vědec Roman Pavela: „Škůdci a původci chorob přezimují ve vašem skleníku a v příštím roce se stanou primární infekcí vašich rostlin. Způsobů dezinfekce skleníku je hned několik.“ Pokud ve skleníku řádila plíseň nebo škůdci ve velkém, hořčice jako mně vám nejspíš stačit nebude. Ideálním pomocníkem je v takovém případě dusíkaté vápno.

„Dusíkaté vápno je velmi zvláštní látka, která se v půdě rozkládá, a meziproudy toho rozkladu jsou velmi jedovaté pro všechny škůdce a patogeny,“ vysvětluje Roman Pavela. Vápno rozhoďte na záhony (zhruba 100 g přípravku na metr čtvereční) a zapracujte do půdy hráběmi. Poté půdu zalijte a přikryjte igelitem. Proces rozkladu bude trvat měsíc až měsíc a půl. Pokud dezinfekci nestihnete provést na podzim, lze to i na jaře. „Je ale důležité vědět, že mezi vlastní aplikací a sázením prvních rostlin musí být minimálně měsíc až měsíc a půl proluka,“ dodává Pavela.