Pohnojte maliny i během kvetení a tvorby plodů. Úrodu budete sklízet neobvykle dlouho

                   

Rychle rostoucí ostružiník maliník (Rubus idaeus) patří na našich zahradách k nejoblíbenějším rostlinám. Aby však plodil dlouho a vydatně, musíte mu pomoci vhodnými prostředky. Správná výživa v jeho případě poslouží jako základ ideální péče. A nemusíte hned sahat po chemických hnojivech. Stejně dobrou službu vám totiž udělají i ta, která vám poskytne vaše zahrada nebo domácnost.

Proč bychom vlastně měli konzumovat maliny? Mají řadu benefitů

Skvěle chutnají a k létu zkrátka patří. Ovšem kromě toho obsahují také řadu vitamínů (B, C a provitamín A), ale také minerálů (zinek, hořčík apod.). Jedním dechem rovněž výborně detoxikují, čistí krev a pomáhají odbourávat vysoký cholesterol. Díky příznivému poměru cukrů si je mohou dopřát i diabetici nebo lidé s nízkosacharidovým stravováním. Jedna malá miska malin denně stačí.

iZdroj fotografie: Depositphotos
Zdroj fotografie: Depositphotos

Dopřejte si hojnou úrodu aneb tekuté hnojivo na maliny

Jak jsme už předeslali, není nutné pro něj chodit do obchodu. Chováte drůbež? Pak malinám dopřejte zákvas ze slepičího trusu. Jeden díl trusu zalijte třemi díly vody a nechte kvasit. Zbavíte ho tím přebytečného dusíku, který by jim v plodném období spíše uškodil. Hnůj s vodou je třeba nechat odstát dva týdny na tmavém místě a nezapomeňte ho přiklopit víkem. Jeho odér totiž není právě příjemný. Po dvou týdnech zákvas ze slepičího trusu přeceďte a můžete použít.

iZdroj fotografie: Depositphotos
Zdroj fotografie: Depositphotos

Ještě předtím ho však dobře nařeďte vodou, a to v poměru 1 : 10. Ke každému keříku malin pak nalijte jednu velkou konev. Získáte tak skvělé hnojivo na maliny a ostružiny. Ovšem myslete také na to, jak hluboko maliny koření. Aby se živiny dostaly tam, kam mají, je nutné půdu nejprve zavlažit. Předejdete tak mimo jiné i popálení kořenů od příliš koncentrovaného výživového roztoku.

Vsadit můžete i na dřevěný popel, obsahuje množství živin

Další skvělou pomůckou zahrádkáře je popel z tvrdého dřeva (tedy kupříkladu z topolu, buku či dubu). Ten vám nabídne poměrně vysoké pH a nádavkem i celou řadu živin, jako je hořčík, sodík, vápník, fosfor či draslík. Ve 200 gramech dřevěného popela tak najdete:

  • 3 g fosforu
  • 8 g draslíku
  • 25 vápníku

Kolik popela maliny potřebují? Více, než si nejspíš myslíte

Pokud hnojíte popelem samostatně, pak doporučujeme použít 100 gramů popela na metr čtvereční záhonu. Mnohem lepší je ovšem jeho výluh. Stačí kilo popela zalít dvěma litry vody a nechat odstát. Obvykle stačí 48 hodin, ale pokud spěcháte, vystačíte si i s jedním dnem.

iZdroj fotografie: Freepik
Zdroj fotografie: Freepik

Výluh přeceďte, nařeďte vodou v poměru 1 : 5 a použijte jako hnojivo. Hodí se i pro jiné plodiny. Výjimku tvoří jen kyselomilné rostliny jako borůvky, brusinky, klikvy apod. Naopak muchovník alias nepravá borůvka popel přímo zbožňuje.

Pro pěstování malin na zahradě lze použít i minerální hnojiva

Nemáte dostatek domácích zdrojů? Nevadí. Pomohou vám i prostředky, jako je síran draselný nebo monofosfát. Při přípravě se pečlivě držte návodu, všeobecně však platí, že na 10 litrů vody budete potřebovat 15–20 gramů.

Nezapomeňte ani na správný řez, maliny si tak můžete přímo i namnožit

Aplikaci tohoto hnojiva vždy provádějte pouze na vlhkou půdu. A máte-li doma dusičnan draselný, připravte z něj roztok v poměru 10 litrů vody na 20 gramů prášku. Díky němu získáte především draslík a naopak jen malou koncentraci dusíku, což je pro plodící maliny optimální.

Pro pěstování malin je ideální i kyselina boritá

Maliny jsou poměrně zvláštní ovoce. Jestliže nemají dostatek bóru, nevytváří květy. A pokud už k násadě poupat dojde, uschnou nebo uvadnou ještě před rozvitím. Ideálním prostředkem pro doplnění tohoto minerálu je obyčejná kyselina boritá. Použijte dva gramy na deset litrů vody a maliny dobře zavlažte. Hnojení je možné aplikovat i na listy za pomoci postřikovače.

Diskuze Vstoupit do diskuze
106 lidí právě čte
Autor článku

Věra Myslíková

Vyrůstala jsem v JZD, studovala botaniku a po revoluci jsem si otevřela malé rodinné květinářství. Ze zahradničení se stalo mé celoživotní hobby, o své zkušenosti se ráda podělím se čtenáři.

Zobrazit další články