Unikátní způsob pěstování nekonečně mnoho křene s minimem práce. Oproti kupovanému má nezaměnitelně štiplavou chuť, která může i léčit

Křen selský (Armoracia rusticana) je vytrvalá zelenina známá už od středověku. Jeho štiplavý kořen se přidává především do pokrmů, aby jim dodal výraznost, ale mnohdy se používá i v domácí kosmetice. A aby toho nebylo málo, je také považován za léčivou rostlinu. Na pěstování má nízké nároky a nepotřebuje zvláštní péči. Pokud ho však nezajistíte už před výsadbou, může se snadno rozšířit do okolí jako plevel.

Kde pěstovat křen

Tuto zeleninu je vhodné pěstovat na polostinných místech s dostatkem vlhkosti. Ta je nezbytná proto, aby listy křenu nezasychaly, nežloutly a nestaly se příliš hořkými (i ty lze totiž použít k dochucování pokrmů). Pro dobrý výnos je rovněž nutná hluboce obdělaná a zkypřená zemina bohatá na humus. Její pH by se mělo pohybovat mezi 5,5–6,5 a ideální bude ta písčitá nebo hlinitopísčitá.

Křen bude poměrně dobře růst i v jiných typech půd, nesnáší však okyselený, podmáčený a nepropustný substrát. Tady totiž jeho kořeny uhnívají a rostlina obvykle zcela zahyne. Ovšem pěstování v příliš lehké půdě má za následek to, že bude mít kořen křenu o něco horší chuť. Je tedy dobré vybírat místo pro výsadbu křenu opravdu pečlivě.

Jak sázet křen

Kořeny křenu je možné svěřit zemi na jaře nebo na podzim. Postačí vám části dlouhé přibližně 20 cm. Ty vsaďte tak, aby byla jejich horní část jen několik centimetrů pod povrchem země. Ideální je také výsadba do řádků (správná vzdálenost mezi řádky je 60 cm). Po výsadbě (ve chvíli, kdy se vytvoří první listy) je třeba sazenice za slunečných dnů trochu přistínit, aby si postupně zvykly na podmínky na svém novém stanovišti.

iZdroj fotografie: Pixabay

Pokud chcete jejich růst urychlit, použijte během sezóny jednou nebo dvakrát dusíkatá hnojiva. Při déletrvajícím suchu se také doporučuje mladé rostlinky křenu zavlažovat – zlepší se tím nejen jejich růst, ale i chuť kořenů a listů. A nezapomínejte ani na pravidelné odplevelení. Pokud si však nedáte pozor, stane se křen kvůli rychlému růstu brzy plevelem sám. Proto ho pěstujte na vyvýšených záhonech nebo přímo v nádobě.

Kdy a jak sklízet křen

Listy křenu vhodné pro dochucení je nejlepší sklízet koncem jara a začátkem léta. Kořen se naopak sklízí na podzim (ve chvíli, kdy listy začnou žloutnout). V obou případech je nejlepší sklízet nanejvýš dva roky staré exempláře. Kořeny starších rostlin jsou často vláknité a chuťově horší. Správně zralý kořen pro konzumaci by měl být asi 25 cm dlouhý a 2,5 cm silný.

iZdroj fotografie: Depositphotos

Proč pěstovat křen

Kromě skvělého dochucení pokrmů vám tato rostlina nabídne i mnohé léčivé vlastnosti. Je například výborným zdrojem vitamínu C. Dále v něm najdete také vitamíny A, K, B a minerální soli (v jejich čele stojí fosfor, ale ve hře je i vápník, sodík, draslík, zinek, síra a jód). A abychom nezapomněli – křen je také nízkokalorický: 100 gramů čerstvého křenu obsahuje jen 74 kalorií.

A uplatní se i v domácí lékárničce – především jako silné přírodní antibiotikum. Pomáhá při infekcích, posiluje imunitu a používá se při zánětech horních cest dýchacích (stačí ho pouze vdechovat). Kořen křenu užitý vnitřně pak působí močopudně a antiviroticky, ředí krev a snižuje hladinu tzv. špatného cholesterolu. A uplatní se i při revmatických bolestech, tehdy je totiž vhodné potřít pokožku kořenovou šťávou.

Kterou štiplavou zeleninu pěstujete na zahradě nebo na parapetu?