Vypěstujte si svůj vlastní domácí špenát v ještě lepší kvalitě než z obchodu. Stačí dodržet tento opomíjený postup

Špenát setý (Spinacia oleracea) je rostlina původem z Persie (nynější Írán), která se velmi rychle usadila i na našich zahrádkách. Lze ho pěstovat ze semen nebo koupit již hotové sazenice – první způsob je však jednoznačně spolehlivější. A vysévat ho lze až do konce srpna, roste totiž velmi rychle.

Pěstování špenátu ze semen

Pokud si chcete dopřát co nejdřívější úrodu, pak můžete semena špenátu vysít za okenní parapet už koncem března nebo začátkem dubna, ovšem výsadba sazenic na záhon by měla probíhat až ve druhé polovině května. Špenát je totiž velmi náchylný na teplotní výkyvy. Výsev semen raných odrůd přímo do země je pak možný na konci dubna nebo kdykoliv až do konce srpna.

Pokud si chcete dopřát neomezenou úrodu špenátu až do zámrzu, pak semena vysévejte každé dva týdny. Od výsevu až po sklizeň totiž u běžných druhů špenátu neuběhne delší doba než 5 týdnů – za sezónu tedy stihnete bez problému řadu výsevů. A kam špenát na zahradě umístit?

Jak urychlit klíčení špenátu

Obal špenátových semínek je poměrně tvrdý, je tedy vhodné je před výsevem namočit do vlažné vody. Tu každých 6–8 hodin vyměňte. Po dvou dnech ještě vložte semínka na několik hodin do světle růžového roztoku manganistanu draselného, dobře vysušte a můžete začít vysévat. Budete tak mít jistotu, že vaši úrodu opravdu nic neohrozí.

iZdroj fotografie: Depositphotos

Podmínky pro pěstování špenátu

Tato rostlina potřebuje především jasné sluneční světlo, ale snese i částečný stín. Pro svou spokojenost potřebuje dobře odvodněnou a mírně kyselou zeminu s pH 6,5-7,0. A nesmíte zapomenout ani na pravidelnou zálivku. A jak je to s hnojením? Pokud byl záhon před setím špenátu pohnojen alespoň kompostem, pak není pravděpodobné, že by bylo nutné mladé rostlinky jakkoliv přihnojovat. Špenát je totiž na živiny opravdu nenáročný.

Pořiďte špenátu vhodné sousedy

Této listové zelenině se nejlépe daří ve společnosti jiných rostlin, a navíc můžete prostřednictvím jeho výsadby na komunitní záhony ušetřit místo na zahrádce. A na jaké sousedy nedá dopustit? Růst vedle něj může bez obav například chřest, celer, listový salát, cibule, paprika, ředkvička, fazole, okurky, mrkve, melouny, tymián, bazalka, kopr, petržel, zelí, brokolice, květák, slunečnice a hrášek.

Špenát jako léčivá rostlina

A proč vlastně špenát pěstovat? Skvěle chutná, perfektně doplní řadu jídel, a jako bonus prospěje i našemu zdraví. A to nejen přítomnými vitamíny a minerály – na zdraví má i celou řadu dalších pozitivních účinků. A jaké to jsou?

• Snižuje hladinu cholesterolu.
• Pomáhá bojovat se záněty žaludku a střev.
• Působí jako prevence nadýmání a zácpy.
• Posiluje imunitu a obranyschopnost.
• Má příznivý vliv na trávení.

iZdroj fotografie: Pixabay

Tajemství pozitivních účinků této oblíbené zeleniny spočívá v obsahu vitamínů (C, E, B1, B2 a B3 a provitamínu A) a také mnoha minerálů. Ve hře je mimo jiné vysoký obsah fosforu, zinku, hořčíku, a železa. A nesmíme zapomenout ani na přítomnost koenzymu Q10 a omega-3-mastných kyselin.

Divoké náhražky špenátu

Nemáte už žádný záhonek navíc? Pak vás určitě potěší, že místo této chutné zeleniny můžete sáhnout i po celé řadě divokých bylin, které mají podobné chuťové i nutriční vlastnosti jako klasický špenát setý. Jde například o ptačinec prostřední (Stellaria media), čtyřboč rozložitou (Tetragonia tetragonoides) alias novozélandský špenát, šruchu zelnou (Portulaca oleracea) nebo třeba kozlíček polní (Valerianella locusta).

Jakou listovou zeleninu budete letos pěstovat?