Jedlá soda zastaví plísně a vyžene slimáky ze zahrady. Mimo jiné je báječným elixírem pro růst balkonovek, pokojovek i trvalek

                   

Někdy nám v boji proti těm nepříjemným stránkám přírody může pomoci zase jen příroda, jako je to třeba v případě jedlé sody. Potýkáte se s mšicemi nebo slimáky? Stojíte o bohatou úrodu okurek a rajčat? Pak sáhněte po přírodním prostředku jménem jedlá soda. Možná ji znáte z receptů na pečené dobroty nebo z domácí kosmetiky, ale věděli jste také o jejích dalších pozitivech?

Báječný elixír pro růst i květ balkonovek

Nedáte v létě dopustit na společnost petúnií nebo muškátů? Chcete, aby vám vydatně kvetly od května až do prvních mrazíků? Pak je v tom podpořte roztokem vytvořeným ze dvou litrů vody o pokojové teplotě a jedné lžíce sody. Směs rozmíchejte a použijte jako zálivku, a to nejlépe dvakrát do měsíce.

iZdroj fotografie: Depositphotos

Ještě účinnější směs vytvoříme, když tento elixír obohatíme o cukrářské kvasnice (jsou k dostání i jako amonium). Stačí jedna lžička, vodu však doporučujeme o něco teplejší, aby se vše dobře rozpustilo. Zalévejte však jen s dokonale vychladlým roztokem. Kromě muškátů a petúnií lze toto hnojivo použít i na begonie, hortenzie či růže. A vůbec nemusí jít jen o balkonovou výsadbu, zalévejte i záhonky.

Zatočte se mšicemi a vlnatkami

Nemůžete těmto savým škůdcům přijít na jméno? Vyzrajte na ně díky třem gramům jedlé sody, kterou svaříte s litrem horké vody. Roztok nechte vychladnout, dobře ho promíchejte a přelijte do rozprašovače. Následně s ním napadené rostliny postříkejte. Na mšice je pak ještě účinnější recept, do něhož přidáte dvě lžíce vody. Jen dejte pozor, abyste zasáhli všechna místa, kde se škůdci schovávají, tedy zejména spodní stranu listů.

iZdroj fotografie: Pixabay

Jedlá soda není vhod ani mravencům

Tento pomocník se nelíbí ani všetečným mravencům. Většinou stačí důkladně posypat okolí mraveniště nebo místa, odkud je chceme vyhnat, a problém bude za několik dní vyřešen. Ještě účinnější je smíchání sody a moučkového cukru ve stejném poměru. Mravenci tuto směs zkonzumují a následně zahynou, předtím ji však ještě stihnou přinést i do mraveniště. O něco rychlejším řešením je vytvoření postřiku.

Smíchejte 5 gramů jedlé sody a 5 gramů cukru a rozmíchejte v půl litru studené vody. Směs dobře protřepejte, nalijte do rozprašovače a aplikujte poblíž mravenčí kolonie. Sodou také můžete obsypat prostor, ve kterém mravence jednoduše nechcete. A jako bonus tím odpudíte i nenažrané slimáky a další plže.

iZdroj fotografie: Pixabay

Cesta k velké úrodě okurek a rajčat je snadná

Možná se to stalo i vám. I když mají rostliny okurek ještě množství plodů, z úrody už nebude nic, protože se jejich listy začínají předčasně zbarvovat dožluta. Ovšem pokud přidáme do zálivky jedlou sodu (10 gramů na 10 litrů teplé vody), pak bychom tomu měli zabránit. Tento prostředek stačí používat jen jednou za týden.

Díky jedlé sodě nemusíte sázet jen na bohatou úrodu u okurek, pomůže vám totiž i s rajčatovými záhonky. Tady je postup ještě o něco jednodušší –⁠ jakmile rostliny odkvetou, zapracujte trochu jedlé sody do půdy pod nimi. Soda má mírné fungicidní účinky, navíc pomůže plodům k lepší chuti i větší šťavnatosti. A to za trochu té námahy určitě stojí.

iZdroj fotografie: Pixabay

Šedá plíseň ani padlí nebudou mít šanci

Ale tím možnosti jedlé sody nekončí. Také vás během deštivého léta trápí plíseň šedá alias Botrytis cinerea? Nedejte jí na jahodách, vinné révě nebo třeba na zelí šanci a aplikujte postřik z jedlé sody. Chcete recept? 80 gramů sody, 50 ml oleje a 8 litrů vody. Míchejte, dokud se soda nerozpustí. Směs důkladně aplikujte rozprašovačem, a to každých sedm dní (prevence stačí dvakrát nebo třikrát za měsíc).

A co padlí alias Erysiphales? Na ně stačí jedna lžička sody rozpuštěné v teplé vodě (1 litr). Po vychladnutí roztok aplikujte na jahody, zelí, hrách, okurky, růže nebo ovocné stromy. Při napadení se držte aplikace 2-4x za měsíc, jako prevence pak postřik postačí každé tři týdny. Ale pozor na počasí, nesmí ho smýt déšť. Takový byste museli opakovat znovu.

Diskuze Vstoupit do diskuze
71 lidí právě čte
Autor článku

Věra Myslíková

Vyrůstala jsem v JZD, studovala botaniku a po revoluci jsem si otevřela malé rodinné květinářství. Ze zahradničení se stalo mé celoživotní hobby, o své zkušenosti se ráda podělím se čtenáři.

Zobrazit další články