Velký manuál: Nejčastější choroby malin na zahradě – jak se projevují, co způsobují a jak proti nim zakročit

Maliny se pěstují snad na každé zahradě. Ovšem mohou se u nich objevit i příznaky onemocnění, jako žluté listy a hniloba plodů.

Zdroj fotografie: 123RF

Ostružiník maliník (Rubus idaeus) je na našich zahradách častým hostem. Jeho plody jsou plné vitamínů B, C, provitamínu A, zinku a hořčíku. A jako bonus také (pokud věříte lidové medicíně) výborně detoxikují, čistí krev a jedním dechem také pomáhají odbourávat cholesterol.

Šeda hniloba na malinách

Jedním z nejčastějších problémů, s nimiž je třeba se v malinovém porostu potýkat, je šedá hniloba plodů. Projevuje se ovšem dříve – už při dozrávání bobulí bývají celá květenství pokryta špatně viditelnou plísní a mnohdy se také na listech objevují tmavě šedé skvrny. Důvodem těchto problémů je obvykle příliš vysoká vlhkost, a to obvykle v důsledku velmi husté výsadby.

I proto se šedá plíseň nejčastěji objevuje v druhé polovině června, kdy zahradu na většině míst republiky obvykle zavlažují vydatné deště. Musíte tedy ze všeho nejdříve správně prořezávat maliny, aby nedošlo k zahuštění jejich růstu, což později povede k žádoucímu zvýšení výnosu. Pokud se s touto nemocí potýkáte, pak také zapomeňte na hnojení malin dusíkatými hnojivy, toto onemocnění bývá potom agresivnější.

Prevence šedé hniloby

Jestliže se toto onemocnění u vašich malin objevuje často, pak bude mnohem lepší nahradit klasická dusíkatá hnojiva docela obyčejným, ale velmi výživným popelem. A jak na to? Aplikujte zálivku z popela každý měsíc. S šedou plísní pak můžete nejefektivněji bojovat tak, že před rozkvětem poupat a posléze také na podzim po ukončení plození ošetříte maliny a půdu okolo nich fungicidy.

Zdroj fotografie: Depositphotos

A jestliže jsou napadené všechny keře maliníku, pak bude lepší maliny zlikvidovat a zasadit nové sazenice na jiném místě. A jak se vyhnout opakování problému? Vsaďte na vhodné předplodiny, kterými jsou například pohanka, řepka, obiloviny, cibule, mrkev a hrách, fazole či jakékoliv jiné luštěniny. Rozhodně je nesázejte tam, kde předtím rostly trávy, jetel nebo vojtěška.

Padlí na malinách

Jde o velmi zákeřnou chorobu, kterou na malinových keřích snadno poznáte podle bílých skvrn na listech. V počátcích to trochu vypadá, jako kdyby malinový porost někdo postříkal zředěným vápnem. Nejčastěji se bělavé skvrny se objevují během dnů s velmi vysokými teplotami, kdy listy začínají vadnout a kroutit se. Velmi brzy se bílý povlak objevuje i na stoncích a květech.

Maliny (pokud vůbec dozrají) poté zapáchají slabým houbovým aroma a jsou nevhodné pro lidskou spotřebu. Koncem léta se pak na spodní straně listů objevují i hnědé skvrny. První pomocí je při padlí odstranění všech napadených částí keře (pečlivě je zlikvidujte) a aplikace speciální přípravků, určených na plísňová onemocnění.

Zdroj fotografie: Depositphotos

Rez maliníků na listech

Přítomnost rzi může být také jedním z důvodů, proč větve maliníků začínají usychat. Jde o houbovou infekci, která se objevuje obvykle už v květnu. A jak rez poznat? Nejprve se na spodní straně listu vytvoří hnědé skvrny a na stonku pak hnědé vřídky, později listy zasychají a následně odumírá celý keř. Postižené rostliny bohužel většinou není možné zachránit.

Doporučujeme je proto vyřezat a zlikvidovat. Rzi je však možné předejít, a to preventivní léčbou antimykotiky, která bývají běžně k dostání v obchodech. Správná aplikace probíhá na jaře před rašením pupenů a poté ještě jednou na podzim po ukončení plodnosti maliníků. Jde o zásah, který se rozhodně vyplatí.

Zdroj fotografie: Pixabay

Antraknóza malinových keřů

Toto velmi zákeřné onemocnění poznáte podle tmavě šedých skvrn na listech, které se někdy mohou vyznačovat červeným okrajem. Skvrny na listech postupně rostou a také přibývají, což nakonec neodvratně způsobí, že se listy stočí a seschnou. Na kůře větviček se také tvoří nehezké vředy, které se později odlupují. A typickým znakem jsou také zelené plody, jež přestávají růst a zrát. Rostliny postižené antraknózou v létě často také jako první poznáte podle toho, že viditelně usychají.

A to navzdory tomu, že je půda v jejich okolí dostatečně zavlažována. Stejně jako u jiných houbových chorob neexistuje na atraknózu opravdu účinný postřik, proto je vždy nejlepší nemocné keře vyřezat a spálit. Zdravé výhonky se pak preventivně na jaře a na podzim ošetřují fungicidy. Rozhodně tento krok nezanedbejte, mladé keře infikované antraknózou totiž mohou v zimě snadno zmrznout.

S jakými onemocněními malin jste se již setkali?