Ošetřete rybízové keře tímto prostředkem. Zajistí velké a sladké bobule

Řadíme je do čeledi meruzalkovitých – rybíz černý (Ribes nigrum), ani rybíz červený (Ribes rubrum) nesmí chybět v sortimentu žádného zahrádkáře, který si potrpí na hojnou úrodu chutného ovoce. A není divu. Jejich plody obsahují velké množství antioxidantů a zmražené nebo zavařené vydrží chutné i několik let. Jak si ale pojistit jejich velkou úrodu? Budete překvapeni, ale rybízy toho potřebují opravdu málo.

Včasné ošetření je základem

Rybíz potřebuje správné hnojení. Poprvé bychom k němu měli přistoupit koncem května nebo začátkem června, tedy ještě předtím, než řádně založí na plody. Nejlepší je v tomto ohledu fosforečnato-draselné hnojivo. Pro každou vzrostlou rostlinu si připravte jednoduchý roztok: vezměte 10 litrů odstáté vody a rozpusťte v ní jednu polévkovou lžíci superfosfátu a jednu polévkovou lžíci síranu draselného. Keře pak vydatně zalijte.

iZdroj fotografie: Pixabay

Nikdy však neaplikujte hnojivo nasucho. Buď keře řádně zavlažte, nebo si počkejte, až pořádně zaprší. V opačném případě hrozí poškození citlivých kořenů agresivní chemií. Zároveň se vyplácí ochránit rybízy vhodným mulčem. Použijte slámu nebo seno, případně odštěpky kůry, a rozložte tyto materiály v dostatečně hrubé vrstvě okolo keřů. Uvidíte, že rybízy nebudou tak rychle vysychat a udrží si vitalitu mnohem déle.

Záleží na tom, jaký rybíz máte

Je třeba přiznat, že rybíz černý (Ribes nigrum) je v tomto ohledu o něco náročnější než rybíz červený (Ribes rubrum). Snadněji mu totiž vysychají kořeny a bez vody nedokáže udělat dostatečně velké a chutné bobule. Myslete na něj tedy i v období sucha a trochu ho zalijte. Červené rybízy naopak můžete ponechat jejich osudu, vůbec nijak jim to neublíží a úroda nebude nijak ohrožena.

iZdroj fotografie: Pixabay

Co použít, když nejste fanoušky chemie

I když je fosforečnato-draselné hnojivo pro zahradu poměrně neškodné, i tak by se řada z nás ráda obešla bez něj. Takže pokud superfosfát a síran draselný používat nechcete, sáhněte po dřevěném popelu. Vezměte půl kila popela na každý keř a zapracujte ho do půdy ve vzdálenosti 20–25 cm od kmínku. Právě tady je totiž nejvíce vlásečnicových kořenů, které čerpají živiny i vodu nejochotněji. Po hnojení rybíz řádně zalijte.

Ovšem zatímco u chemického hnojení si obvykle vystačíte s jednou dávkou za rok, to přírodní je v tomto ohledu na váš čas o něco náročnější, v ideálním případě byste totiž dřevěným popelem měli rybízy přihnojit i v srpnu, a to ve stejném schématu, v jakém jste popel použili předtím. Přesný termín není důležitý, avšak rybízy by už jen měly mít tzv. odplozeno. Pak už stačí jen dbát na správnou zálivku a máte vystaráno.

iZdroj fotografie: Pixabay

Dobře vyživené rybízy potřebují zálivku jen třikrát za sezónu

Opravdu je to tak. Poprvé byste měli ke každému keři nalít deset litrů ve chvíli, kdy začíná obrážet. Vybírejte si spíše chladnější dny a vodu vždy nechte odstát. Chlor totiž rybízům rozhodně nesvědčí. Na další zálivku je čas ve chvíli, kdy se z květů začnou klubat malé zelené hrozny. A naposledy oblažte rybízy tekutinou ve chvíli, kdy definitivně odplodí a začnou se připravovat na klidovou fázi své vegetační doby.

Nezapomeňte ani na ochranu před mrazem

I když rybízy a další druhy meruzalek mrazy všeobecně snášejí dobře, utrpět mohou jejich květy. Na jaře se proto vyplatí před příchodem mrazíků postříkat keře vodou (zmrzlá krusta je velmi dobře ochrání). V zimě je zase vhodné kořeny rybízů přihrnout kompostem a překrýt mulčem. A jak přilákat opylovače během jarních dní, kdy ještě není dostatečně teplo? Nastříkejte na keře směs vody a medu. Přilákáte tak čmeláky i včely.