Pastinák nebo petržel. Jaký je vůbec mezi nimi rozdíl?

teprve začínáte, možná vás mohou tyto dvě plodiny dost mást. Vypadají totiž podobě, ale chuťově jsou jiné, vyžadují jiné podmínky na pěstování a celkově je dobré mezi nimi rozlišovat.

Prozradí jej nať a chuť

Možná už se vám někdy stalo, že jste si přinesli z obchodu petržel, a nakonec byli překvapeni její chutí, která se vůbec nepodobala tomu, co znáte. To proto, že jste si přinesli pastinák. Upozornit vás mohla nať, která na rozdíl od petržele u pastináku neroste po celém vršku kořene, ale vyrůstá z lehce prohloubeného středu. Při podrobném pohledu je rozdíl ihned patrný, ale pokud takovou „zradu“ nečekáte, snadno se necháte zmást. Že je něco jinak by vás mimo vzhled upozornila i chuť – je totiž jiná, sladší. Pastinák obsahuje totiž až třikrát více cukru než mrkev a dříve se používal i k slazení. Kromě toho má vysoký obsah vitaminu C, draslíku a látek s močopudným účinkem.

Pěstování pro začátečníky

A jak je to s pěstováním? Není to příliš složité, pastinák zvládnou vyvést i začátečníci. Musíte ale počkat na jaro. Semena klíčí i 21 dní, a proto se sází začátkem jara, když nastane příznivé počasí. Brzké sázení znamená také to, že vydrží dlouho čerstvý a oproti petrželi mívá více než dvojnásobné výnosy. Nejlepší je vysít jeho semena do takzvaných hrůbků, tedy dlouhých kupiček hlíny, které jsou od sebe vzdálené asi 40 centimetrů. Semena se vysazují ve dvou až třech řadách, protože pak má pastinák rovnější kořen a snáz se trhá. Ve finále by jednotlivé rostliny měly být od sebe vzdáleny minimálně 15 centimetrů, aby měly dostatek prostoru k růstu a nevyčerpávaly příliš půdu. První kusy se dají sklízet už v červenci, ale lepší je počkat na dobu, kdy zaschne nať. První mrazík jim ještě zlepší chuť.