Řez rajčat závisí na typu odrůdy, nadměrné odlistění snižuje ochranu plodů

Představte si scénu z poloviny léta: zahrádkář obchází záhon, systematicky odlamuje listy a zálistky a nechává za sebou řadu rajčat svlečených téměř do holého stonku. Dělá přesně to, co mu poradili na internetu. Jenže polovina jeho rostlin jsou keříčkové odrůdy, které žádný takový zásah nepotřebují, a plody na nich za pár dní ponesou bílé skvrny od slunce. Nejčastější chyba při řezu rajčat totiž nevzniká z nedostatku péče, ale z toho, že se nerozlišuje, co vlastně na záhoně roste.

Tyčkové vs. keříčkové: dva světy, dva přístupy

Rajčata se podle růstového typu dělí na dvě základní skupiny. Tyčkové (indeterminantní) odrůdy rostou nepřetržitě, dokud je nezastaví mráz nebo nemoc. Potřebují oporu, vedení a právě selektivní řez, tedy vyštipování zálistků, nových výhonků vyrůstajících v paždí listů. Keříčkové (determinantní) odrůdy naproti tomu samy ukončí růst květem, dorůstají do kompaktnější velikosti a plodí v kratším, koncentrovanějším okně. Každý odstraněný výhon u nich snáze znamená ztrátu části předem „naplánované“ úrody.

Praktický důsledek je jednoduchý: keříčková rajčata se běžně nevyštipují. Semenářská firma SEMO to ve své poradně říká přímo: keříčkové odrůdy jako Šejk mají růst volně. Maximální přípustný zásah je odstranění spodních listů kvůli hygieně porostu nebo zálistků pod prvním květním vijanem.

Kde končí zdravý řez a začíná škoda

U tyčkových rajčat dává selektivní řez smysl: zlepšuje proudění vzduchu, urychluje osychání listů a pomáhá soustředit energii do menšího počtu větších plodů. Jenže mezi „prosvětlit porost“ a „svléknout rostlinu“ je zásadní rozdíl.

Univerzální procento listů, které mají na rostlině zůstat, žádný primární zdroj neudává. Místo toho existují funkční pravidla:

• Spodní odlistění ano: University of Minnesota Extension doporučuje udržet spodních zhruba 20 až 25 cm stonku bez listů, aby se omezil kontakt se zemí a šíření chorob.
• Zálistky odstraňovat brzy a průběžně: ideálně dřív, než zesílí na tloušťku tužky. Interval zhruba 10 až 14 dní, konec 1 až 2 týdny před očekávanou první sklizní, aby si rostlina stihla obnovit listový kryt nad plody.
• Plody nesmí zůstat na přímém slunci: jakmile po zásahu visí odkryté, hranice byla překročena.

Rostliny vedené na dva a více stonků mají podle UC IPM lepší listovou ochranu plodů a vyšší celkový výnos než rostliny stažené do jediného stonku. Agresivní „holení“ na jeden stonek sice urychlí dozrávání prvních plodů, ale celkovou sklizeň výrazně sníží.

iZdroj fotografie: Foto: Jana Šrámčíková / Chalupáři-Zahrádkáři

Co se stane, když odlistíte příliš

Následky přehnaného řezu jsou konkrétní a viditelné. Nejpřímější je spálení plodů sluncem: na osluněné straně se objeví bledě žluté až bílé skvrny, povrch zploští a zpapírovatí, často se přidají druhotné hniloby. Další riziko představují takzvaná žlutá ramena: horní část plodu zůstává tvrdá, žlutá nebo zelená a nedozraje. Obě poruchy se zhoršují v horkém počasí, kdy odkryté plody nemají šanci uniknout přehřátí.

Svinutí listů po řezu nemusí nutně znamenat katastrofu. Fyziologická listová kadeřavost je stresová reakce, která se objevuje hlavně v horku a ve fóliovnících, ale sama o sobě podle odborníků z University of Minnesota obvykle výnos výrazně nesnižuje. Signálem skutečného problému je spíš kombinace: svinuté listy, odkryté plody a světlé skvrny na slupce.

Pozor na přechodné typy v české nabídce

V českých zahradnictvích se pro sezonu 2026 běžně prodávají tyčkové odrůdy jako Bejbino F1 nebo Start S F1 a keříčkové jako Šejk, Imunek F1 či Bejbínek F1. Jenže existují i přechodné typy, které mohou zmást i zkušenějšího pěstitele.

Typický příklad: Stupické polní rané. Výrobce je v katalogu SEMO vede jako poloindeterminantní odrůdu s doporučením vést na dva výhony, ale zároveň uvádí možnost pěstovat je i bez vyvazování jako keříčkové rajče. Kdo se neporadí se štítkem nebo popisem odrůdy a řeže podle dojmu z výšky sazenice, snadno sáhne k nůžkám tam, kde nemá.

Než vezmete nůžky: kontrolní seznam

Správný postup začíná dávno před prvním řezem:

1. Zjistěte typ růstu: čtěte štítek, sáček s osivem nebo katalogový popis. Hledejte slova determinantní/keříčkové vs. indeterminantní/tyčkové.
2. Keříčkové nechte být: maximálně odstraňte spodní listy u země a případné zálistky pod prvním květním vijanem.
3. Tyčkové řežte cíleně: zálistky brzy a průběžně, spodní stonek udržujte bez listů, ale nad plody vždy ponechte dostatečný listový kryt.
4. Pracujte za sucha: mokré listy a ruce jsou ideální cesta pro šíření bakteriálních chorob.
5. Nekopírujte rady naslepo: obecné „odlistěte co nejvíc“ vzniklo zjednodušením doporučení pro selektivní řez tyčkových rajčat. Na keříčkové odrůdy se nevztahuje.

Nejlepší řez je ten, který respektuje rostlinu, na které se provádí. Než příště sáhnete po nůžkách, otočte sáček s osivem. Odpověď na to, kolik řezat, je napsaná tam.