Spálené papriky i nenasytné housenky. Ostravští zahrádkáři sčítají škody po rekordním létu

Vyrazili jsme proto přímo do terénu mezi pěstitele v ostravské zahrádkářské kolonii, abychom zjistili, jak vlastně letošní sezónu vnímají. Když projdete uličkami mezi ploty, nálada v kolonii je všelijaká, jen ne radostná. Letošní sezóna byla pro řadu lidí skutečnou zkouškou trpělivosti i zahrádkářského umu.

Co zklamalo pěstitele v letošní sezóně nejvíc a co je naopak potěšilo

„Vždycky jsem míval papriky jako z obrázku, ale letos to byl čistý zmar,“ povzdechl si pan Jaroslav, který se o svůj kousek země stará už přes třicet let. „Mám na zahradě klasický skleník a říkal jsem si, jak jim tam bude dobře. Jenže ta výheň se nedala pořádně vyvětrat. Plody se doslova upekly ještě na stoncích. Byly scvrklé, drobné a poseté bílými spálenými skvrnami od slunce. Ani na venkovních záhonech to nebyla žádná sláva, tam zelenina pro změnu prakticky přestala růst. Něco asi ještě bude, pokud se moc rychle neochladí, ale vidím to bídně.“

iZdroj fotografie: Jana Šrámčíková / Chalupáři-Zahrádkáři

Podobné rozčarování neskrývá ani sousedka z vedlejší parcely, paní Věra. Tu zase potrápila červená zahrádkářská klasika. „S rajčaty to zpočátku vypadalo slibně, jenže v srpnu přišla pohroma. Najednou se na keřích objevily tlusté zelené housenky. Než jsem si jich všimla, stihly provrtat nejhezčí plody skrz naskrz. Zvenku rajče vypadalo krásně, ale uvnitř byla jen spoušť a chodbičky. Ale alespoň mi letos hezky šla petržel, v mrazáku mám zásoby na zimu pro celou rodinu,“ dodává pro redakci Chalupáři-Zahrádkáři s malým náznakem úsměvu.

Podle zjištění naší redakce potrápil paní Věru čím dál častější nešvar českých zahrad – zavlečené housenky. Z jedné fotografie pořízené na místě bohužel nelze jednoznačně určit, zda se jedná o černopásky bavlníkové (Heliothis armigera), které se v našich končinách vyskytují ve více barevných variacích, nebo makadlovky Tuta abosluta. Housenky se v obou případech provrtávají přímo do nitra plodů rajčat či paprik, kde jsou chráněné před většinou běžných postřiků a škody si pak pěstitel často všimne, až když je pozdě.

Trojici sousedských zkušeností uzavírá pan Karel, který doplatil na proměnlivé srážky a prudké výkyvy počasí. „Zálivku jsem tahal v konvích ráno i večer, ale jakmile přišlo několik dní bez vody a potom prudký déšť, plody okamžitě popraskaly. Sbíral jsem o sto šest, ale ne vždycky to šlo. Takže co nezničilo žhnoucí slunce, to nakonec dorazila plíseň.“

Pozn. redakce: Skutečná jména respondentů známe, po dohodě s nimi je však v plné verzi neuvádíme, ani nekonkretizujeme přesné místo (kolonie jsou malé a sousedé by respondenty snadno poznali, což by prý „nedělalo dobrotu“).

Klimatický šok z oficiálních dat: Co ukazují čísla meteorologů?

Zkušenosti zklamaných pěstitelů potvrzují také odborná měření. Podle vyjádření ČHMÚ, o které redakce Chalupářů-Zahrádkářů požádala, bylo „letošní léto (červen–srpen) 2026 v ČR z hlediska horka mimořádné.“ A zaslané údaje to potvrzují:

• průměrná teplota léta 2026 byla 19,4 °C,
• oproti normálu 1991–2020 byla vyšší o 1,8 °C,
• léto 2026 se zařadilo jako 2. nejteplejší od roku 1961,
• celkem bylo zaznamenáno 51 tropických dnů (Tmax ≥ 30 °C),
• celkem bylo zaznamenáno 23 supertropických dnů (Tmax ≥ 35 °C),
• průměrně připadlo na jednu stanici téměř 23 tropických dnů (Tmax ≥ 30 °C),
• více tropických dnů bylo od roku 1961 pouze v roce 2015 – průměrně 26 dní.

Ptali jsme se také, zda ČHMÚ zaznamenal v letošním roce výraznější teplotní výkyvy či periody vln horka, které měly zásadní dopad na vegetaci. Odpověď od Ing. Lenky Hájkové Ph.D. z oddělení biometeorologických aplikací nepříjemně překvapila::

„Léto 2026 mělo několik výrazných epizod extrémního horka, horké vlny se vyskytly na konci června, na konci července a v průběhu srpna. Z fenologického pohledu jsme zaznamenali předčasné žloutnutí a opad listů a předčasné opadávání nedozrálých plodů. Zaznamenána byla i velmi nízká produkce sena – louky zežloutly a seschly – a negativní dopad na zemědělské plodiny (např. zejména na kukuřici),“ sdělila pro redakci Chalupáři-Zahrádkáři

iZdroj fotografie: Jana Šrámčíková / Chalupáři-Zahrádkáři

Právě tropické noci a dlouhé série horkých dnů bez jediné kapky deště způsobily, že rostliny čelily celodennímu teplotnímu náporu a během noci neměly dostatek prostoru k regeneraci. Potíže zahrádkářů z ostravské kolonie tak rozhodně nebyly nijak výjimečné.

A co s tím? Další postupy zatím zvažují. Někteří mluví o instalaci kapkové závlahy (i přes nutnost vyšší vstupní investice), jiní se prozatím pokusí vystačit s důslednějším mulčováním nebo nákupem netkané textilie proti odparu. Nezbývá, než se vrátit za rok a zjistit, jaký to mělo efekt.

Galerie