Seznamte se s nejzajímavějšími tipy pro pěstování tun rajčat. Už nikdy si nebudete stýskat nad malou úrodou

                   

Rajče jedlé, někdy alternativně nazývané též jednodušeji lilek rajče (Solanum lycopersicum, syn. Lycopersicon esculentum Mill.) patří na českých zahradách k těm nejvyhledávanějším plodinám. Jeho plody jsou velmi chutné a bohaté na vitamíny C, B, E a také na karoten, lykopen, zeaxanthin či lutein. Z minerálních látek pak obsahuje především draslík. A jak ho pěstovat, aby vždy plodilo maximálně?

Vhodní sousedé pro rajčata

Rajčata budou skvěle prospívat, pokud k nim na záhon přisadíte rostliny, které odpuzují jejich škůdce nebo pomáhají kořenovému systému například s asimilací živin z půdy. A o jaké jde? V první řadě o veškeré saláty – například ledový salát, salát dubáček, římský salát či Lollo Rosso a Lollo Biondo.

Ale nepohrdnou ani společností chřestu, celeru, cibule, papriky, tymiánu, bazalky, ředkviček, kopru, petrželky špenátu, fazolí, okurek, mrkve a melounů. Ovšem existuje i protipól – plodiny, s nimiž by rajčata být vysazována dohromady rozhodně neměla. A čemu se tedy vyhnout?

  • jakémukoliv druhu zelí,
  • bramborám
  • a kukuřicí.

Kde pěstovat rajčata podle druhu

Málokdo ví, že rajčata jako taková nejde zařadit jen do jedné trati. V závislosti na odrůdě a typu se totiž tato zelenina (byť botanicky jde o ovoce) pěstuje v prvním nebo druhém roce po vyživení půdy hnojem.

  • Rajčata raných, zakrslých odrůd se počítají mezi plodiny I. trati
  • a rajčata vysokých odrůd jako plodiny II. trati.
iZdroj fotografie: Depositphotos
Zdroj fotografie: Depositphotos

Dobře rozložený hnůj se do zeminy vždy přidává brzy na jaře a méně rozložený hnůj pak pro jistotu na podzim předchozího roku. Pokud by se aplikoval na jaře, mohl by poškodit kořeny rostlin. A jaké množství použít ? Obvykle se doporučuje 3–4 kg/m2. A myslete také na to, že půdy s pH nižším než 5,0 je nutné na podzim předchozího roku ještě zavápnit.

Ochrana před chorobami rajčat

Rajčata jsou náchylná k mnoha chorobám, a to zejména k plísním. Profylakticky je lze každý týden stříkat česnekovým odvarem. Pro jeho přípravu vám bude stačit jedna hlavička nasekaného česneku. Tu pomalu vařte 20 minut v 1 litru vody. Později je vhodnější mléko zředěné vodou (1:4). Mléko vytvoří na listech rajčat ochranný povlak, který je ochrání před chorobami a škůdci. Pokud chcete ještě větší ochranu, použijte droždí.

Do mléka naředěného vodou přidejte ještě čerstvé droždí. A v jakém poměru? 20 ml mléka nařeďte jedním litrem vody a přidejte do směsí také jednu lžičku čerstvých kvasnic. Nechte přes noc odstát. Jakmile se na roztoku objeví pěna, pak je jasné, že se kvasnice aktivovaly a máte vyhráno. Vše přeceďte a nařeďte 5 litry vody. Nakonec použijte jako postřik na rajčata.

Postřik z droždí na rajčata – tipy

Pokud nemáte doma čerstvé kvasnice, pak použijte ty sušené. Musíte ovšem zvolit odlišný poměr. Jednu lžičku čerstvých kvasnic pohodlně nahradí špetka těch sušených. Ovšem aby byl roztok stejně účinný jako v případě čerstvého droždí, musíte do roztoku určeného k přípravě postřiku na rajčata přidat ještě půl lžičky cukru, ten se postará o tu správnou reakci.

Kopřivová jícha na rajčata

Rajčata však můžete před chorobami ochránit i jinými způsoby. Skvěle vám pomohou například kopřivy, které vás jako bonus zbaví nejrůznějších škůdců včetně mšic nebo molic. Kopřivy obsahují celou řadu cenných látek jako například vitamíny A, B, C nebo vitamín E. A kopřivy obsahují i různé minerály, v čele s železem, vápníkem a draslíkem, a právě ty mohou rostliny posílit.

Kopřivovou jíchu je však třeba připravit správně, aby měla ty správné účinky. Pro začátek je nutné zvolit vhodnou nádobu, které nesmí být kovová. Tu naplňte kopřivami asi z jedné třetiny (volte nať bez semen a květů, obsahuje živin nejvíce). Kopřivy zalijte vodou a za občasného míchání nechte 14 dní kvasit. Poté je přeceďte, nařeďte v poměru 1:15 a použijte jako postřik pro rajčata.

Jaké tipy a triky používáte při pěstování zeleniny vy?

Manuály na to, jak pěstovat rajčata – tipy pro zvýšení úrody, jak je ochránit před plísní
Diskuze Vstoupit do diskuze
115 lidí právě čte
Autor článku

Věra Myslíková

Vyrůstala jsem v JZD, studovala botaniku a po revoluci jsem si otevřela malé rodinné květinářství. Ze zahradničení se stalo mé celoživotní hobby, o své zkušenosti se ráda podělím se čtenáři.

Zobrazit další články