V září zasejte pět druhů zeleniny, které stihnou vyrůst ještě před mrazy. Většina zahrádkářů už má záhony prázdné a přichází o druhou úrodu

Prázdný záhon po sklizni rajčat nebo fazolí bývá spíš zvyk než nutnost. Stačí půlhodina víkendové práce: odklidit zbytky, prokypřit povrch, narýsovat mělké řádky, a uvolněná plocha se promění v další zásobárnu zeleniny.

Polníček a špenát: dvě kultury, co milují chlad a přežijí sníh

Polníček (kozlíček) patří mezi nejodolnější listové zeleniny středoevropské zahrady. SEMO ho doporučuje vysévat od konce srpna do počátku října, do řádků vzdálených 10 cm. Nízké růžice po vzejití zpomalí růst, jakmile teploty klesnou, ale nepřestanou; pomalu přibírají i v zimních měsících. Pěstitelské zkušenosti ze zahraničí potvrzují, že porost vydržel i několik týdnů pod vrstvou sněhu a listy zůstaly šťavnaté. Netkaná textilie nebo jednoduchý skleněný zvon sklizeň urychlí, povinností ovšem nejsou.

Špenát funguje na podobném principu, jen s jiným časovým horizontem. Srpnový až raně zářijový výsev do ještě vyhřáté půdy dává mladé listy zhruba za pět až šest týdnů, ideální načasování pro říjnový salát. Semeno se ukládá asi 1,3 cm hluboko; minimální teplota půdy pro vzcházení činí kolem 4,5 °C, optimum leží mezi 13 a 18 °C. Pozdější zářijový výsev už míří spíš do režimu přezimování: rostliny vytvoří malou listovou růžici, přečkají zimu a na jaře vyrazí dřív než cokoliv dalšího na záhonu. Právě proto SEMO doporučuje zářijový termín pro ranou jarní sklizeň.

Ředkvičky a asijské listy: nejrychlejší podzimní výsledek na záhonu

Kdo touží po viditelném výsledku ještě před prvními mrazíky, sáhne po ředkvičkách. Odrůda Kvinta od SEMO je přímo určená pro podzimní výsevy od poloviny srpna, s rozestupy 10–12 cm a hustotou 300–350 semen na metr čtvereční. Teko, další tuzemská odrůda, patří mezi velmi rané typy vhodné pro jarní i podzimní pěstování. Obě snášejí chladnější podmínky a bulvičky dozrávají rychle, v září ještě stíhají dostat se do sklizňové velikosti.

Mizuna a mibuna, japonské listové zeleniny z čeledi brukvovitých, představují méně známou, ale mimořádně vděčnou volbu. Královská zahradnická společnost (RHS) je řadí mezi chladnomilné kultury pro mírné a vlhké jaro i podzim. Vysévají se asi centimetr hluboko, řádky od sebe 23 cm, a pro sběr listů stačí rozestup 10–15 cm mezi rostlinami. Mladé listy mají jemně kořeněnou chuť a hodí se do salátů i woku. Hlavní venkovní výsevní sezóna končí v srpnu, takže zářijový výsev už počítá s ochranou, stačí netkaná textilie přes noc. Obrovská výhoda mizuny spočívá v tom, že skvěle zaplňuje krátkodobé mezery v záhonech mezi pomalejšími plodinami.

iZdroj fotografie: Foto: Jana Šrámčíková / Chalupáři-Zahrádkáři

Ozimý česnek: v září kupujte a připravujte, sázejte až později

Česnek stojí v pětici trochu stranou, protože jeho kalendář se od ostatních plodin liší. Září slouží k výběru kvalitní sadby a přípravě stanoviště; záhon nesmí navazovat na cibuli, pórek ani pažitku a čerstvý hnůj sem nepatří. Vlastní výsadba přichází na řadu teprve ve chvíli, kdy teplota půdy trvale klesne pod 9 °C, což v českých podmínkách obvykle znamená konec listopadu nebo prosinec. Šlechtitel cesnek.cz doporučuje spon přibližně 35 × 12–15 cm.

Mezi ověřené české odrůdy paličáků patří:

• Bjetin – raný, mrazuvzdorný, vhodný i do poloh nad 400 m n. m. Na Semena.cz stojí balení tří cibulek 167 Kč, u Volejníka 99 Kč.
• Slavin II – tvoří 10–14 stroužků, sklízí se kolem 20. července. Na Rostlinky.cz vyjde balení tří hlaviček na 134 Kč.
• Stanik – vyniká dlouhou skladovatelností a dobrou mrazuvzdorností; dostupnost a cenu v maloobchodě doporučujeme ověřit přímo u prodejců.

Pro zahrádkáře z Vysočiny nebo podhorských oblastí dává Bjetin největší jistotu, šlechtitel ho výslovně doporučuje do vyšších poloh.