Vypěstovat obří hlávky zelí není žádná věda. Tajemství tkví prastarém a jednoduchém hnojivu

Zelí je vyšlechtěnou odrůdou brukve zelné (Brassica oleracea), která se našim zahradám opravdu skvěle přizpůsobila. Přesto však lze jeho výnosy hravě znásobit. Stačí jen vsadit na ty správné postupy a triky. Mnohé z nich si využívaly už naše babičky, tak proč se na ně nespolehnout i nyní? Pokud nechcete na své zahrádce používat příliš agresivní chemii, budou pro vás ideální.

Připravte si záhon tím správným způsobem

Místo, kam chcete zelí vysazovat, obohaťte živinami za pomoci organického hnojiva. Stačí propařený humus nebo kompost smíchaný s popelem ze dřeva. Proti nadměrné kyselosti půdy, kterou zelí nesnáší, pak zasáhněte dolomitovým vápencem. Nakonec pečlivě vyhlubte jamky pro sazenice tak, aby při výsadbě nedošlo k poškození jejich citlivých kořenů.

iZdroj fotografie: Pixabay

Zelí je třeba pohnojit třikrát. Poprvé asi dva týdny po výsadbě (kořeny se mezitím skvěle adaptují), poté za další tři týdny a nakonec asi měsíc před plánovanou sklizní. A co si vzít k ruce? Organické hnojivo obohacené superfosfátem – to je absolutní sázka na jistotu. Lijte ho vždy přímo ke kořenům a snažte se, aby ho jen minimum ulpělo na listech.

Osvědčená směs proti škůdcům

Dělají vám starosti housenky běláska, mšice a další nezvaní hosté? Pak na zelí každé dva týdny aplikujte směs dřevěného popela a tabáku. Nejdříve navlhčete listy a poté na záhon rozhoďte jemně mletý nebo drcený prášek. Přímo proti housenkám běláska pak skvěle působí i česneková voda. Její zápach totiž opravdu nemají rády a rychle se odstěhují jinam. A nezapomeňte ani na plevely.

iZdroj fotografie: Canva

Pečlivě je odstraňujte a jednou za dva týdny také půdu na záhonku prokypřete. Zabráníte tak tvorbě tvrdé vrstvy, po které zálivková voda jen bezúčelně stéká, a jako bonus dodáte kořenům i tolik potřebný kyslík, který je nezbytný k jejich vývoji. Vsadit můžete také na mulč ze slámy, jenž zelí ochrání před spodní vlhkostí i proti škůdcům přežívajícím v půdě.

Dbejte na to, aby byla vzdálenost při výsadbě optimální

Jen samotné hnojení nestačí, pokud nedáte zelí dostatek prostoru. Začněte tvorbou řádků – ty vytvořte vždy přibližně 70 centimetrů od sebe. Mezi jednotlivými rostlinami zelí pak ponechte vzdálenost 45 až 50 centimetrů. Půdu dobře nakypřete a dejte tak sazeničkám možnost se lépe uchytit. Osm centimetrů do hloubky zpočátku stačí, později můžete během odstraňování plevelů zasáhnout i o něco hloub.

iZdroj fotografie: Pixabay

Nezapomeňte ani na správnou zálivku

Zelí se musí potýkat se značným odparem vody ze své velké listové plochy. Jde bohužel navíc o nevýhodu kombinovanou s mělkým kořenovým systémem, což z něj činí zeleninu výjimečně citlivou na tu správnou a pravidelnou zálivku. Dbejte na to, aby se hodnota vlhkosti v půdě stále pohybovala okolo 80 % (a to v hloubce 60 cm). Obzvláště pečlivě se starejte o mladé sazeničky.

A jak na to? Osvojte si optimální interval zálivky. Zelí proto během suchých dní zavlažte každých 8–10 dní. Řiďte se přitom počasím. A pro výsev pozdního zelí, což se děje počátkem června, je vlhkost ještě mnohem důležitější. Zeminu proto opravdu důkladně prolijte ještě předtím, než jí semínka zelí svěříte. Naopak to nezkoušejte, proud vody by je mohl zatlačit až příliš hluboko, takže by jen obtížně vzcházela.