Kompost neboli hnojiště dříve bývalo součástí každé zahrady. S vymizením hospodářského života se však ztratily také komposty. Protože se ale jedná o jednoduché a navíc ekologické a tradiční řešení, jak účinně pohnojit rostliny v zahradě bez použití škodlivé chemie, začíná se móda kompostování vracet. Jenže během těch pár generací už si málokdo pamatuje, jak se to vlastně dělá. Přinášíme proto několik tipů, jak založit vlastní zahrádkářský kompost.
Bezbřehé nadšení, které vyvolal vynález chemických hnojiv za minulého režimu zahrádkáře i konzumenty jejich výpěstků pomalu opouští, a to po zjištění, co všechno za nebezpečné látky se nám s konzumací chemicky ošetřených plodin dostává do těla. Proto se pomalu ale jistě vrací staré osvědčené způsoby zahrádkaření, které jsou dnes navíc propagovány jako jediná ekologická varianta. Proto se komposty a hnojníky pomalu ale jistě vrací zpět do českých zahrad.
I když pro naše babičky a prababičky nebylo kompostování žádná věda, my po století ekologického temna, nad jeho založením nechápavě kroutíme hlavou a netušíme, kudy na to. Je to ale naprosto přirozené. Stačí jen dodržet pár logických pravidel a nemůžeme udělat chybu.
Správná velikost a umístění
Při zakládání kompostu si musíme předem ujasnit, jak velký bude vlastně potřeba. V zásadě platí, že čím větší zahrada, tím více rostlinného materiálu sem bude potřeba uložit. Pokud máte opravdu velikou zahradu, je ideální pro kompost vytvořit přizpůsobitelnou otevřenou ohrádku z prken. Dostupné jsou i nádoby z odolného plastu, který udrží kompost na jednom místě, ale dovolí mu větrat. Na trhu je nepřeberné množství kompostérů, ale s trochou zručnosti si jej zvládnete i vyrobit sami.
Umístění hnojníku je také věc, na které záleží. Je potřeba pro něho najít místo, kde bude vystaven přímému slunci i dešti a ze všech stran bude proudit vzduch. Kvůli přístupu žížal, které jsou pro kompostování zcela zásadní, je potřeba zvolit nádobu bez dna nebo s perforací, aby se tito živočichové mohli do materiálu snadno dostat.
Jak kompost naplnit, aby nezapáchal
Zápach je věc, které se v případě kompostování obává nejvíce lidí. Pokud ale zvolíme správný postup, nemusíme se ho v žádném případě obávat. Základem je správné založení. Pokud máme kompostér umístěn na svém místě, jeho dno pokryjeme malými větvičkami, slámou, kartonem a jiným suchým materiálem. Během dalšího plnění je vhodné dbát na to, aby se vlhké složky biomateriálu důkladně promíchaly s těmi suchými. Tím se zabrání vzniku zápachu a navíc vytvoří to správné složení kompostu, které bude rostlinám velmi svědčit. Ať už budete plnit kompostér sebepečlivěji, počítejte s tím, že časem bude vyžadovat jeho kompletní překopání a provzdušnění, aby vše pracovalo tak, jak má. Je proto dobré dbát na to, aby konstrukce kompostéru byla tomuto zásahu přizpůsobena.