Cuketa je vlastně kultivarem tykve obecné (Cucurbita pepo) a díky své báječné chuti se hodí jak do sladkých, tak i do slaných jídel. I jeden nebo dva keříky dokážou zásobit dostatečným množstvím plodů celou rodinu. Musíte však při jejich dozrávání dodržovat jedno důležité pravidlo. To vám zajistí, že se o násadu stále nových plodů nevědomky nepřipravíte.
O zahrádkáře roku raději nesoutěžte
Každý rok zaplavují sociální sítě fotografie zahrádkářů s opravdu obřími plody cuket. Tato sláva je však velmi pomíjivá. Takto obří plod totiž obvykle nebývá příliš dobrý, takže mnohem spíše skončí na kompostu než na talíři. A to je něco, čemu se rozumný zahrádkář vyhne. Mírně přerostlé plody si však ponechat můžete. Dají se totiž uskladňovat podobně jako dýně. Jen je budete muset před tepelnou úpravou oloupat a zbavit semen.
Kdy je cuketa jedovatá a nebezpečná
Přerostlé cukety v sobě navíc skrývají ještě jedno nebezpečí – mohou totiž obsahovat hořčinu zvanou kukurbitacin. Její přítomnost poznáte snadno, zarazí vás totiž hořká chuť plodin. Obvykle po jejich konzumaci dojde jen k podráždění žaludku, po kterém následuje průjem, ovšem výjimečně mohou takové cukety svého konzumenta i zabít (poslední případ byl zaznamenán v Německu v roce 2015).
Toto riziko rovněž značně zvyšuje nevhodná kombinace plodin na záhonku. Pokud totiž pěstujete cukety vedle okrasných dýní a ponecháte si jejich semena na příští rok, mohou být snadno zkřížené nevhodně. Zatímco u šlechtěných odrůd se podařilo kukurbitacin u mladých plodů téměř potlačit, nejrůznější šlechtitelské domácí pokusy mu jdou naopak spíše naproti. Jed se tedy může vyskytnout i v mladých plodech.
Problém není jen v cuketách
Ovšem pokud si myslíte, že se kukurbitacin objevuje jen v plodech tykve obecné, pak se pletete. Z téhož důvodu není doporučeno konzumovat hořké okurky. Vznik této hořčiny podporuje i sucho nebo příliš vysoké teploty, kterými se poslední léta na mnoha místech republiky vyznačují. Takže pozor na to.
Kdy sklízet cukety, aby byly tak akorát
Při pěstování cuket na kompostu (ale i kdekoliv jinde) musíte mít na paměti jednu důležitou věc: plodí jen ve chvíli, kdy ještě nevytvořily semena. Takže pokud necháte na rostlině jeden plod dozrát, tvorba dalších se zastaví. Je to přirozené a cuketě to pomáhá neplýtvat silami. Jako zahrádkáři však o něco takového nestojíme. Plody je proto vhodné sklízet co nejdříve, klidně už od délky 7 centimetrů.
Do dvaceti centimetrů získáte ty nejchutnější kousky, větší plody začínají vatovatět a tvořit semena. Úplně nejmladší cukety lze přitom jíst i syrové, kupříkladu v salátech nebo i smoothie. Sklizeň provádějte raději v rukavicích a dlouhém rukávu, listy totiž bývají pokryty nepříjemně ostrými chloupky. Cukety odřezávejte a ponechte na nich 2–3 centimetry dlouhý kus stopky. Nebudou se poté tak rychle kazit.
Jak zabránit hnití plodů na záhonku
Plody se přirozeně dotýkají země, což s sebou nese riziko jejich zahnívání a odumírání. Lze tomu však předejít snadno. Stačí je podsypat vrstvou suchého mulče (seno, sláma), nebo je podložit dlaždicí či prkénkem. Nerušeně tak dozrají přesně do takové délky, kterou potřebujete. A proč je konzumovat? Obsahují mnoho živin. Jde zejména o vitamíny B, C a E, ale i betakaroten, hořčík, zinek a vápník.
A v neposlední řadě i překvapivé množství železa. Našemu trávení pak prospívají díky množství vlákniny. Dokážou také stabilizovat hladinu cukru v krvi a jako bonus zbaví náš organismus nežádoucích toxinů. A většina cenných látek jim zůstane i po tepelné úpravě, takže se je nebojte smažit, péct nebo dusit.
Okrasná zahrada
|
PŘEČTENÍ: 7683
Užitková zahrada
|
PŘEČTENÍ: 9467
Tipy
|
PŘEČTENÍ: 12126
