Bidety a sprchovací toalety se prosazují jako alternativa ke klasickému toaletnímu papíru

Jenže v roce 2026 tahle představa pokrývá sotva zlomek toho, co trh nabízí. Ruční sprška připevněná k WC, sedátko s integrovanou tryskou, kompletní sprchovací toaleta bez potřeby elektřiny, a dokonce plastový nástavec na PET lahev za necelé dvě stovky, to všechno dnes spadá do kategorie „hygiena vodou“.

Od kuriozity k běžné výbavě: co říkají čísla výrobců

Když TOTO 9. prosince 2025 oznámilo kumulativně přes 70 milionů dodaných WASHLETů, nešlo jen o jubilejní tiskovou zprávu. Firma výslovně zmínila rostoucí poptávku mimo Japonsko, včetně Evropy. Evropský lídr Geberit ve výroční zprávě za rok 2025 mluví o „zvýšené pozornosti v segmentu sprchovacích toalet“, kampani v šestnácti trzích a více než devíti stech evropských hotelech vybavených řadou AquaClean.

Hotelový sektor přitom funguje jako katalyzátor. Host si sprchovací toaletu vyzkouší na dovolené, vrátí se domů a začne hledat řešení pro vlastní koupelnu. A tady naráží na příjemné zjištění: nemusí bourat obklady.

Co všechno dnes „bidet“ znamená, a kolik to stojí

Nabídka se v roce 2026 rozpadá do pěti jasně odlišených úrovní. Každá má jiné nároky na prostor, rozvody i peněženku.

Praktický závěr? Kdo chce vodu po WC vyzkoušet, nepotřebuje rekonstrukci. Sprška za pár stovek korun je nejrychlejší vstup do tématu. Kdo plánuje přestavbu koupelny, může rovnou sáhnout po integrované sprchovací toaletě. TECEone například funguje bez elektřiny, jen na přívodu studené a teplé vody, a sprška se sama čistí před i po použití.

Hygieničtější, ale ne zázračné

Výrobci rádi zdůrazňují, že voda čistí důkladněji než suchý papír. Částečně to potvrzuje i výzkum: studie japonského týmu Shigeharu Oie a kolegů na 32 dobrovolnících ukázala, že průměrná bakteriální kontaminace rukou po použití bidetové funkce klesla zhruba ze 40 000 na 4 200 kolonií na rukavicích oproti samotnému utírání papírem.

Jenže celkový obraz je opatrnější. Systematický přehled publikovaný v European Journal of Public Health v roce 2018 konstatuje, že kvalitních studií je stále málo a nežádoucí účinky zůstávají nejisté. Japonské review z roku 2021 navíc varuje před příliš silným proudem, příliš dlouhým používáním a hygienickými riziky u sdílených zařízení v nemocnicích, kde na tryskách výzkumníci detekovali fekální indikátory.

iZdroj fotografie: Foto: Pexels

WHO považuje bezpečnou sanitaci a dostupnost vhodných prostředků k očistě za součást zdravotně bezpečného režimu, ale nedává univerzální verdikt, že bidet je ve všech situacích mechanicky účinnější než papír. Férová formulace tedy zní: pro většinu uživatelů hygieničtější a komfortnější, ne však absolutně a ne bez správného používání.

A ještě jeden detail, který výrobci nezamlčují, ale ani nevyzdvihují: i TOTO počítá s tím, že řada uživatelů po omytí stále sahá po kousku papíru, na kontrolu nebo dosušení. Některé modely nabízejí teplovzdušné sušení, ale úplný konec toaletního papíru z podkladů neplyne.

Ekologie: méně papíru, méně ucpaných trubek

Ekologický argument má dvě roviny. Ta první se týká výroby. Německý Spolkový úřad pro životní prostředí (Umweltbundesamt) uvádí, že výroba hygienických papírů silně zatěžuje životní prostředí. Přechod na recyklovanou vlákninu šetří v průměru 78 % vody a 68 % energie oproti primárnímu vláknu. V Německu přitom spotřeba hygienických papírů dlouhodobě stagnuje kolem 18–19 kilogramů na osobu ročně. Při průměrné české domácnosti o 2,30 osobách (údaj ČSÚ za rok 2024) to orientačně znamená přes 40 kilogramů hygienických papírů na domácnost za rok. Každá role, kterou nahradí voda, se počítá.

Druhá rovina je kanalizace. Vlhčené ubrousky, často prodávané jako „splachovatelné“, jsou noční můrou vodárenských společností. Water UK v květnu 2026 upozornila, že i ubrousky bez plastu se rozkládají pomalu, blokují potrubí a podílejí se na 94 % kanalizačních ucpávek ve Spojeném království. Americká EPA potvrzuje totéž: produkty označené jako „splachovatelné“ patří mezi příčiny přepadů splaškové kanalizace. Pravidlo je prosté: do záchodu patří jen tři věci, které angličtina shrnuje jako „3P“ (pee, poo, paper).

Proč zrovna teď a zrovna v Česku

Střední Evropa nikdy neměla románskou tradici samostatného bidetu vedle WC. Malé koupelny panelových bytů na druhou keramiku prostě neměly místo. Změnu nepřinesla kulturní revoluce, ale technologie: retrofitová řešení, která se vejdou na stávající mísu nebo vedle ní. Sprška zabere držák na zdi. Sedátko se vymění za pár minut. Sprchovací toaleta nahradí celé WC bez nároku na další centimetr podlahy.

K tomu se přidává trend zmenšujících se domácností; průměr 2,30 osoby podle ČSÚ naznačuje víc jednočlenných a dvoučlenných bytů, kde každý centimetr koupelny rozhoduje. Paradoxně právě menší prostor hraje ve prospěch integrovaných řešení místo klasického bidetu s hloubkou 53 centimetrů.