Mapa ČHMÚ ukáže přesně, kde teď rostou houby. Většina houbařů ji nezná a bloudí lesem naslepo

Kdo sledoval houbařské skupiny v červenci, viděl totéž dokola: prázdné košíky, vyschlé mechy, frustraci. Mykolog Jan Borovička z České mykologické společnosti ještě 11. srpna mluvil o jedné z nejhorších sezon za poslední roky a tvrdil, že plošně po celé republice houby momentálně nerostou. Jenže pak přišly srpnové přeháňky. A mapa ČHMÚ, denně aktualizovaný biometeorologický model, který kombinuje srážky, teplotu a sezónní korekci, začala po týdnech oranžové a červené konečně ukazovat oblasti, kde má smysl vytáhnout nůž a proutěný košík.

Kde přesně mapa ukazuje naději pro houbaře

Podle dohledatelných popisů oficiální mapy k 24.–25. srpnu 2026 vycházejí nejlépe tyto lokality:

• Jeseníky (Olomoucký kraj): horské smrčiny a bučiny zareagovaly na srážky nejrychleji.
• Sever Čech: severní část Libereckého a Ústeckého kraje, kde se vláha držela déle díky vyšší nadmořské výšce.
• Blanský les (Jihočeský kraj): izolovaný ostrůvek lepších podmínek uprostřed jinak průměrného jihu.
• Horské partie Moravskoslezského kraje: okolí Beskyd a Hrubého Jeseníku.
• Východ Středočeského kraje: oblast s potenciálem pro nejbližší dny.

Důležitý detail: jde o vybrané pásy uvnitř krajů, nikoli o plošně silné celé regiony. Zbytek republiky, zejména jižní Morava a nížiny, zůstává v nízké až velmi nízké pravděpodobnosti růstu. Ještě 19. srpna ČHMÚ konstatoval, že hydrologické sucho přetrvává na většině území navzdory občasným srážkám.

Proč houby čekaly až do konce srpna

Léto 2026 patřilo k extrémním. Červen přinesl nové české absolutní teplotní maximum, 41,9 °C naměřených v Doksanech. Červenec pak dorazil s 51 milimetry srážek, pouhými 57 % normálu. Mělká podzemní voda klesla na úroveň nejsuššího července od roku 1981. Systém HAMR za 33. týden evidoval mimořádné meteorologické sucho na 82,5 % území České republiky.

Obrat nastal teprve v druhé polovině srpna. Třiatřicátý týden přinesl průměrně 18 milimetrů srážek, tedy 106 % normálu, poprvé za dlouhé týdny nadprůměrnou porci vody. Jenže déšť padal nerovnoměrně: nejvíc na jihu Čech a severovýchodě Moravy, nejméně na severozápadě. Lokálně spadlo i přes 100 milimetrů, hlavně na Benešovsku, Sedlčansku a v Krkonoších. Mapa proto reaguje na skutečnou vláhu v půdě, a ta se od okresu k okresu dramaticky liší.

iZdroj fotografie: Foto: PxHere

Jak mapu ČHMÚ číst a kdy vyrazit do lesa

Model stojí na třech pilířích: indexu předchozích srážek za 30 dní (takzvaný API30 s klesající vahou do minulosti), průměrných teplotách posledních sedmi dní a sezónním koeficientu. Výsledek vyjadřuje vhodnost vláhových a teplotních podmínek pro růst masitých, především mykorhizních hub, tedy hřibů, křemenáčů či lišek. Pro dřevní nebo xerotermní druhy model cílit nemusí.

Prakticky to znamená: otevřít stránku mapy v den plánovaného výjezdu, podívat se na barvu konkrétní oblasti a porovnat ji s posledními srážkami. Celý kraj brát jednou barvou nedává smysl; les v 800 metrech nad mořem a pole v nížině téhož kraje žijí v odlišných vláhových světech.

ČHMÚ uvádí orientační reakci hub zhruba 10 dní po vydatných deštích. Pro sever Čech a Jeseníky, kde pršelo dřív, už kontrola mapy a rychlý výjezd dává smysl. Pro většinu republiky je rozumnější sledovat vývoj dalších tři až sedm dní. Měsíční výhled od 24. srpna do 20. září počítá s průměrnými až slabě podprůměrnými srážkami, takže plošný skok celé mapy do zelené nemusí přijít naráz.

Sezona teprve startuje, pozdě rozhodně není

Kdo se bojí, že letošní houby propásl, může vydechnout. Hlavní růstové okno trvá od července do září a aktuální zlepšení na mapě představuje spíš rozjezd opožděné vlny než její konec. Hřibovité druhy po tak dlouhém suchu naskakují pomaleji než rychlejší saprotrofní houby; první košíky z Jeseníků a severočeských bučin tak mohou být předzvěstí silnějšího září.

Samotná mapa přitom běží v současné denně aktualizované podobě od 13. června 2022 a je zcela zdarma. Přesto ji řada houbařů dosud neobjevila: produkt se ukrývá v odbornější sekci biometeorologických dat ČHMÚ a pracuje s modelovou pravděpodobností, což je pro běžného sběrače méně okamžitě lákavé než fotka plného košíku ve facebookové skupině. Právě teď ale stojí za to si ji uložit do záložek: v sezoně, kdy každý milimetr deště rozhoduje, je denní pohled na mapu nejrychlejší způsob, jak odlišit perspektivní les od zbytečné cesty.