Maličkost z babiččiny kuchyně stála pár Kčs, dnes za ni sběratelé platí i 5 000 Kč. Rozhoduje jeden nenápadný znak na spodku

Staré plechové struhadlo z půdy může mít cenu přes 5 000 Kč. Sběratelé hledají tři znaky, které většina lidí přehlédne

Jde o trojici vlastností, které většina majitelů přehlédne: čitelnou výrobní ražbu, kompletní díly a původní povrch bez zásahů. Kdo tyhle detaily rozpozná, může v zásuvce nebo na půdě objevit předmět za stovky až nižší tisíce korun. Kdo je přehlédne, nebo zničí drátěnkou, prodá totéž za symbolickou částku.

i Foto: Jana Šrámčíková / Chalupáři-Zahrádkáři
                   

Kde přesně hledat ražbu, která z běžného kusu dělá sběratelský úlovek

Rozhodující detail bývá vyražený na spodní straně struhadla, poblíž úchytu nebo u dolní hrany těla. Nejde o dekorativní motiv, nýbrž o výrobní značku: název firmy, ochrannou známku, nápis „Trade Mark“, někdy město původu nebo letopočet. U československých kusů se v aktuálních českých nabídkách opakují jména jako KVZ Semily, DRUKLES nebo Sandrik, přičemž poslední z nich se identifikuje charakteristickou rozetou coby ochrannou známkou podniku.

Ražba bývá mělká a po desetiletích v kuchyňském provozu sotva patrná. Praktický trik: natočte struhadlo pod boční světlo, ať už lampu, baterku, nebo okno se sluncem nízko nad obzorem. Stíny v prolisu odhalí i značku, kterou pod přímým osvětlením přehlédnete. Právě čitelnost tohoto otisku posouvá kus z kategorie „staré železo“ do kategorie „sběratelský předmět“.

Tři přehlížené vlastnosti, které zvedají cenu starého struhadla do tisíců

Samotná ražba ovšem nestačí. Příklad z Aukra to dokládá tvrdě: struhadlo s jasnou značkou Trade Mark KVZ Semily skončilo za jedinou korunu bez jediného příhozu. Chyběla mu klička i odkapávač. Nekompletnost srazila hodnotu na nulu.

Sběratelé posuzují tři faktory současně:

  • Značka a její čitelnost. Vyražené jméno výrobce, ochranná známka nebo město původu. Čím zřetelnější, tím lépe.
  • Kompletnost dílů. Klička, přítlačný díl, odkapávací miska, případně originální papírový obal či krabice. Nepoužité sandrikovské struhadlo z roku 1971 se na Sbazaru nabízí za 250 korun; prodejce výslovně zdůrazňuje originální balení jako hlavní argument.
  • Materiálová robustnost a zachovaný povrch. Silný plech, masivní dřevěné části, mosazné prvky signalizují starší, kvalitnější výrobu. Lehký ohebný hliník a vůle ve spojích naopak prozrazují pozdější levnou produkci.

Teprve souběh všech tří znaků posouvá cenu do vyššího pásma. Podle našeho sledování českého trhu platí: běžné neznačené kusy se pohybují v desítkách až nižších stovkách korun. Značené a kompletní exempláře atakují tisícovky. Hranici kolem pěti tisíc korun mohou překonat jen výjimečné nálezy s doložitelným původem, originálním obalem a bezchybným stavem. To ale neznamená, že je to nemožné. Naopak.

Jak nepokazit patinu a kde získat odborný odhad zdarma

Nejčastější chyba, kterou majitelé starých struhadel dělají, je impulzivní čištění. Drátěnka, brusná pasta, pískování: každý takový zásah strhne patinu, tedy přirozenou korozní vrstvu, kterou sběratelé považují za součást identity předmětu. Kanadský konzervátorský institut výslovně doporučuje patinu neodstraňovat a rozlišovat ji od pouhé špíny: patina je soudržná, souvisí s povrchem kovu, zatímco prach a mastnota sedí volně navrchu.

Pro laika platí bezpečné minimum: suchý měkký hadřík, šetrné setření volného prachu, skladování v suchu. Žádná chemie, žádné mechanické leštění.

A pokud chcete vědět, co přesně držíte v ruce? Asociace starožitníků provozuje poradnu, kde můžete získat bezplatné posouzení a orientační cenový odhad. Formální znalecký posudek, třeba od soudního znalce PhDr. Karla Jaroše, vyjde na zhruba tisíc korun za hodinu pro instituce; u soukromých klientů se cena řeší individuálně. Pro struhadlo v hodnotě stovek korun se placený posudek pochopitelně nevyplatí, u kusu, který by mohl atakovat vyšší tisíce, už stojí za úvahu.

Proč zájem o retro kuchyňské náčiní stále sílí

Trend sbírání starého kuchyňského vybavení v Česku posiluje několik proudů současně. Estetika poctivých materiálů, litiny, masivního dřeva, silného plechu, rezonuje s generací, která vyrostla na plastových kráječích z hypermarketu a hledá hmatatelný protiklad. Zároveň ubývá zachovalých kusů: každý rok skončí další várka nerozpoznaných struhadel ve sběrném dvoře.

Zdroj: Průzkum nabídek na portálech Aukro, Barnebys, LiveAuctioneers, Burda Auction, Heritage Auctions, 1stDibs, Catawiki, Etsy, Bazoš a LCG Auctions a starožitnictví (USTAR, Taranis a Antik Praha)

Diskuze Vstoupit do diskuze
Autor článku

Zdeňka Pavelková

Zobrazit další články