Slabé sazenice po výsadbě probere k životu síran draselný

Češi jsou přeborníky v pěstování rajčat. Na zahradách se můžete setkat s odrůdami, které dávají plody nejrůznějších barev, velikostí a tvarů. I zkušeným zahradníkům se občas může stát, že během pěstování něco nejde podle plánu. Jedním z problémů mohou být slabé sazenice rajčat, které se po výsadbě na záhon či do skleníku jen pomalu vyvíjejí nebo dokonce slábnou. Pokud je to i váš problém, namíchejte rostlinám lektvar, který je zase probere k životu.

Slabé sazenice z různých důvodů

Důvodů, proč se mladé rostliny přestaly vyvíjet, jsou různé. Nejčastějším z nich je chladné počasí, ve kterém se rajčata necítí příjemně. Je-li extrémně chladné jaro, nemusí pomoci ani skleník či jiná ochrana sazenic. Někdy mladým sazenicím prostě jen déle trvá zvyknout si na nové prostředí. V obou případech se však slabé sazenice neobejdou bez speciálního přihnojení. Nečekejte a namíchejte jim elixír plný živin, který je posilní a nakopne k dalšímu růstu.

Živá voda pro slabé sazenice ze síranu draselného

Rajčata, ale i jinou zeleninu, jako jsou papriky či okurky, doslova reanimuje hnojivo, které namícháte z následujících komponentů:

• 10 litrů vody
• 1 polévková lžíce síranu draselného
• 250 ml fermentovaného kravského hnoje
• 2 ml stimulačního hnojiva na bázi kyseliny křemičité

Každou sazenici poté zalijte jedním litrem hotové směsi. Zkombinovat celou proceduru můžete s hnojením na list. V takovém případě před použitím směs rozřeďte v poměru 1:3 s vodou, přelijte do rozprašovače a sazenice důkladně postříkejte.

iZdroj fotografie: Pixabay

Kombinace se síranem draselným dokáže zázraky

Tajemství a úspěch hnojiva tkví v dokonalé kombinaci jednotlivých složek, které slabé sazenice dokáží velice dobře vstřebat a využít ve svůj prospěch. Síran draselný napomáhá k rozvoji kořenového systému a zelených částí rostlin. Usnadňuje také transport živin od kořenů do nadzemních částí. Kravský hnůj zajistí sazenicím potřebné množství dusíku. Kyselina křemičitá se zase postará o silnější buněčnou stěnu rostlin, které díky tomu budou odolnější vůči chorobám, škůdcům, ale i nepřízni počasí.