Možná rajčata zaléváte špatně: Od určité chvíle je zálivka ke kořenům nemyslitelná

Zálivka rajčat je jedním z důležitých faktorů, který rozhoduje o jejich plodnosti. Nesmí se to s ní přehánět – a nikdy by se neměla dostat tam, kde právě není žádoucí, od jisté doby se proto nedoporučuje tzv. přímé zalévání rostlin, tedy zálivka ke kořenům. A jak poznat, že tento čas nastal?

Vše o zalévání rajčat

Ta nejmladší rajčata je třeba zalévat opatrně – hrnkem nebo konví s velmi jemným kropítkem. Nikdy ne hadicí, aby nedošlo k vyplavení zeminy a poškození jemného kořenového systému. Jakmile začnou rostliny rajčat vytvářet keříčkovitou strukturu, měly by být jemně přihrnuty zeminou. V této fázi je třeba pokud možno zalévat v řádcích mezi nimi, aby se zabránilo erozi půdy. Myslete také na to, že rajčata nevyžadují častou zálivku.

Stačí je zalévat každých 4 až 5 dní, ale četnost by se měla přizpůsobit povětrnostním podmínkám. Ve zvláště horkých dnech, kdy je teplota kolem 30 °C, by měla být zálivka častější, aby rostliny na slunci nevysychaly. Myslete také na to, že během zalévání by vrchní vrstva hlíny měla zůstat suchá a kyprá, protože umožňuje kořenům přístup kyslíku. Je rovněž vhodné pokrýt zeminu okolo rajčat mulčem (například slámou, suchou trávou nebo dřevěnými hoblinami).

Na co ještě myslet

Nezapomeňte, že při zalévání rajčat je klíčová střídmost, a přizpůsobení frekvence zalévání podle povětrnostních podmínek pomůže zabránit jak přemokření, tak dehydrataci. Pokud jste tedy rajčata zalévali přímo ke kořenům, možná je čas svůj přístup přehodnotit. Zavedením těchto jednoduchých, ale účinných postupů zavlažování můžete vypěstovat silné rostliny, které se vám odmění bohatou úrodou lahodných a šťavnatých plodů. Proti plísni pak rajčata ochrání třeba mléko.

iZdroj fotografie: Freepik

Jednou za čas nahraďte zálivku hnojivem

Fermentované kopřivové hnojivo je bohaté na základní živiny, jako je dusík, draslík, železo a hořčík, což z něj činí vynikající volbu pro rajčata. Listy kopřivy po fermentaci uvolňují tyto živiny do formy, kterou rostliny snadno vstřebávají. Kopřiva navíc obsahuje sloučeniny, které mohou podpořit růst rostlin a pomáhají předcházet chorobám, což z ní činí ideální volbu pro přírodní hnojení. K výrobě fermentovaného kopřivového hnojiva budete potřebovat čerstvé kopřivové listy, nádobu, vodu a trochu trpělivosti. A jak ho vyrobit?

Vložte nasekané kopřivové listy do vhodné nádoby a naplňte ji asi do dvou třetin. Poté dolijte vodu tak, aby byly kopřivové listy zcela zakryty. Používejte nechlorovanou vodu, například dešťovou nebo filtrovanou, protože chlor může bránit procesu fermentace. Směs jemně promíchejte, aby byly všechny listy kopřivy nasyceny vodou. Poté nádobu zakryjte víkem nebo prodyšnou látkou, aby se do ní nedostaly nečistoty nebo hmyz. Nádobu umístěte na chladné a tmavé místo a nechte ji kvasit přibližně 2 až 3 týdny. Poté přeceďte a máte hotovo.

iZdroj fotografie: Depositphotos

Kopřivy místo zálivky

Před aplikací zřeďte jeden díl hnojiva deseti díly vody. Poté svá rajčata zalijte a vše opakujte během vegetačního období každé dva týdny. Uvidíte, že letos bude vaše úroda rajčat opravdu stát za to.