Cibule patří do čeledi Alliaceae, takže je blízce příbuzná česneku, pórku a pažitce. Jejich růstový cyklus probíhá ve dvou fázích: vegetativní a cibulové, abychom tak řekli. Zpočátku se tedy soustředí na růst listů, který přímo souvisí s počtem prstenců, které bude mít zralá cibule, jak píše web Pela.Earth. S prodlužujícím se denním světlem pak dochází ke zvětšování cibulí – jde o velmi zajímavý proces, který je řízen jak odrůdou, tak právě délkou dne.

Využití síly dřevěného popela při pěstování cibule

Dřevěný popel není jen bezcenným odpadem. Naopak, jde o opravdu skvělý zdroj draslíku a fosforu, dvou základních živin, které výrazně podporují růst i zdraví vaší cibule. Bojují jak proti žloutnutí listů, tak i proti hnilobě podzemních částí, jak potvrzuje i web Mp-engineering.

Aby sazenice paprik rostly jako splašené: Pomůže popel a listy aloe vera

iZdroj fotografie: Pixabay

Draslík reguluje metabolismus rostlin a zlepšuje zadržování vody, fotosyntézu a příjem živin. Fosfor zase přispívá k rozvoji kořenů a zvětšuje velikost cibule, což je zásadní pro dosažení cibule velikosti pěsti, jak tato technika slibuje.

Suchá a mokrá metoda

Milovníci cibule mohou dřevěný popel aplikovat dvěma základními způsoby: nasucho nebo za mokra. Použití za sucha je jednoduché – stačí popel posypat kolem rostlin a záhon dobře zalít. Tato metoda se ovšem hodí jen v chvíli, kdy je cibule ještě mladá a s tvorbou svých nejceněnějších částí prakticky ještě ani nezačala. Naopak pozdní srpnové dny si žádají poněkud radikálnější a přímočařejší přístup.

Aby úroda řepy byla enormní: Pomůže popel a lžíce soli

iZdroj fotografie: Depositphotos

Proto vhoďte 200 g dřevěného popela do kbelíku s horkou vodou. Po 48 hodinách louhování můžete touto směsí bohatou na živiny zalít záhony (další ředění už není třeba, množství uzpůsobte velikosti svého záhonku). Obvykle to jednou stačí – živin tak vaše zelenina dostane dost a dost, a to jako bonus ještě v té správné formě.  Proti obávaným plísním, které se v tomto období tak často vyskytují, pak tuhle oblíbenou zeleninu ochrání třeba postřik z mléka a mýdla, o kterém už Chalupáři-Zahrádkáři podrobněji psali dříve.